Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Ekologové usilují o rozšíření nedotčené přírody v Beskydech

Bez pohodlných stezek a bez tipů na restaurace a občerstvení, na které cestou můžete narazit. Tak vypadá nový průvodce českou divočinou, který v pěti kapitolách mapuje oblasti zbytků nedotčené přírody, ale i místa, kam by se divočina mohla rozšířit.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R14a68d84i96m 80P56o58l79á67š41e32k 9146393169939

Po zkušenostech se Šumavou, kde zelení aktivisté kvůli svému zviditelnění nechali zhodit ze stolu projekt postupného přizpůsobení divočině postupným dosazováním původních dřevin a prosadili plošné zničení původních umělých smrkových porostů kůrovcovou kalamitou jsem zásadně proti.

Nechi, aby tito zelení s prominutím vypatlanci prosadili po Šumavě taky zničení beskydských horských lesů.

0/0
19.8.2016 13:41

J97a79n 90S29o65u22k46u43p 1204964886105

Vysekávají kleč, která tam nemá co dělat a likviduje vše v dosahu - je neuvěřitelně vytrvalá a odolná. To samé se děje třeba v Jeseníkách. Postupné dosazování původních dřevin je nesmysl, ty dřeviny by se tam skrz kleč vůbec neuchytily, buk nebo javor nemá šanci přežít v takovém porostu ani rok. To je naprostý nesmysl si myslet, že může uspět ́postupné dosazování ́. Čistý smrk v těch partiích nemá taktéž vůbec co dělat. Kleč se tam nasadila jen proto, aby průmyslem zdevastované vrcholové partie neerodovaly. Kůrovcová kalamita je třeba na bruntálsku v takových rozměrech, že je stejně nezastavitelná a lesy budou zdechat po stovkách hektarů. To, že les nechaný po kůrovci svému osudu se sám zalesní potřebnou sklatbou, je ověřený fakt a holá realita.

0/0
19.8.2016 17:25

R57a43d41i57m 28P72o71l46á65š17e81k 9376103249229

Já píšu o beskydských lesích, vy o vrcholových nezalesněných partiích Beskyd. To jsou jaksi vzájemně úplně jiné plochy.

A pokud se má získat relativně rychle, během desetiletí porost opravdu podobný původnímu přírodnímu porostu, je místní bodové kácení smrkových monokultur a následně místní dosazování původních druhů dřevin nejrychlejší způsob.

Na Šumave už totiž na místě zničeného lesa, tam kde jsou vhodné podmínky, roste v podstatě zase smrková monokultura, kde za takových 10 - 15 let budou problémy s plošnou kalamitou kůrovce znova.

Kromě toho svahy hlavně centrálních Beskyd jsou na rozdíl od Šumavy nestabilní. Plošné zničení lesa kůrovcem na těchtpo svazích by mohlo při hodně deštivém počasí odstartovat masívní sesuvy půdy.

0/0
19.8.2016 18:06

J83a38n 29S66o72u31k19u49p 1384164976915

Jenže oni tu kleč vysekávají ve vrcholových partiích Smrku, račte trochu vnímat článek. Stejný proces probíhá v Jeseníkách.

0/0
20.8.2016 8:24

R97a67d35i74m 10P90o56l10á45š35e83k 9136413679699

A v produkčních lesích je kůrovcová kalamita zastavitelná poměrně snadno, protože se tam dá kácet. Dokonce mají majitelé lesů ze zákona povinnost stromy napadené kůrovcem pokácet a brouka v nich tak zničit.

Je pravda, že v posledních letech jsou hodně suché roky, kdy jsou smrky suchem oslabeny a kůrovec má navíc díky teplu o nějakou generaci ročně navíc a proto se šíří rychle. Ale stačí dva průměrně vlhké a studené roky a kalamita se zastaví.

Navíc budou smrkové monokultury po vykácení asi skoro všude nahrazovány smíšenými lesy, kde to šíření kůrovce bude mnohem pomalejší.

Kalamita tady na Severní Moravě v roce tuším 2008 a další nyní ukázala soukromým majitelům lesů, že se klima mění a že smrkové monokultury v nižších teplejších polohách díky jejich likvidaci kůrovcem přestávají být nejvýnosnější lesní kulturou, takže samotní majitelé budou chtít spíš ty smíšené lesy.

0/0
19.8.2016 20:23







Najdete na iDNES.cz