Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Haldy jsou zdrojem stavebního materiálu na stovky let, říká geolog

Hornické haldy jsou specifikem Moravskoslezského kraje a neodmyslitelně patří k jeho nejen industriální historii. V čem jsou unikátní místa, na která se vyvážel odpad po těžbě, a jaká možná využití nabízejí, popisuje geolog Marian Marschalko.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R86a27d32i97m 84P43o84l83á68š22e89k 9906813599679

Já bych s tím využitím hald nebyl tak nadšený. Spousta původně tvrdých hornin vynesených z hloubi země není na povrchu stabilní, velice rychle se rozpadá na drobný štěrk nebo až na písek a jíl. Některé tyto horniny mohou taky kontaktem s vodou a vzduchem nabývat na objemu, i když to je spíš doména všelijakých odpadů z vysokých pecí.

Jenže problém je v tom, že haldy byly v minulosti vnímány jako ostravské smetiště, kde se vozily všechny objemné odpady. Hlušiny z dolů bylo nejvíc, pak tam ale byla spousta vysokopecní strusky, použitých žáruvzdorných vyzdívek a podobných odpadů až nakonec obyčejný stavební odpad - stavební suť.

Použít se ale mohou. Uspořit klasické kamenivo, jehož zdroje buď ubývají nebo těžební prostory bývají prohlášeny za přírodní rezervace a těžba je zastavována, se dá.

Materiál haldy je před použitím bezpodmínečně nutné zpracovat, to znamená vytřídit odpady, dřevo, pneumatiky, železo a podobně, rozbít velké kusy.... A materiál rozprostřít aspoň na rok v tenké vrstve cca metr vysoké na nějaké ploše a nechat působit vlhkost a ovzduší, aby největší změny, bobtnání a rozpad proběhl už tam. A teprve potom ten materiál. I potom je nutné počítat s tím, že oproti klasickému kamenivu bude ten materiál ještě desítky let pracovat. Tudíž zásypy tímto materiálem musí být stejnoměrné, aby stavba nad zásypem se hýbala jako celek.

Bohužel ale taky zpracování tohoto materiálu bude buď dalším obrovským zdrojem znečištění ovzduší, zejména prašnosti nebo bude to zpracování oproti těženému kamenivu kvůli nákladům na odprašování zatím příliš drahé.

+3/0
8.10.2016 9:05

O98n97d12ř95e21j 18H91a35v31l87í70č72e15k 3410714925101

R^

0/0
7.10.2016 23:11

J28i41ř27í 16P79r93a63ž49á43k 9280122711502

Materiál z hald byl užit i do podloží D47. Všichni víme, jak to dopadlo.

+3/−11
7.10.2016 21:49

K29a13r48e55l 76M88a88l63í80k 1163580985398

To byla ale struska...

+6/0
7.10.2016 22:06

J13i27ř94í 10P67r32a25ž78á84k 9490782631752

Někde dávali i haldovinu, netříděnou, s všemožným bord**em.

+3/0
7.10.2016 23:29

P16e52t60r 19N71o40v24o71t64n36y 1581500831

Ne, to bylo něco jiného.

+2/0
7.10.2016 22:11
Foto

O14n37d29ř12e64j 70V49a11r92o11š93č70á81k 3194457503

Už podle jména odborník na Ostravsko...

0/−2
7.10.2016 22:56
Foto

I27v98a76n 23K23o82p20t30a 5967862671247

Struska?

0/0
7.10.2016 23:16

J77i47ř89í 46P59r82a27ž86á59k 9810832171232

Také struska. Ta mění objem podle vlhkosti. Ale v haldovině bylo všechno možné - kusy dřeva,...

0/0
7.10.2016 23:30

R73a23d51i65m 47P88o31l77á31š46e37k 9806373699309

To není přesné. Struska a jiné produkty, které prošly tou vysokou teplotou, při té vysoké teplotě zároveň zreagovaly, zejména oxid křemičitý s příslušnými kovy. V přítomnosti vlhkosti a vzduchu potom probíhají další chemické reakce, v první řadě přeměna bezvodých silikátů na silikátové sloučeniny obsahující ve své molekule vodu, které jsou logicky objemnější. Jsou to podobné reakce, jakým reaguje cement s vodou v betonu nebo některé sopečné strusky a popele.

Rozdíl je akorát v tom, že jemně mletý cement s pískem, vodou a štěrkem vytvoří jednolitý beton, podobně jako třeba ten sopečný popel, který používal jako cement starověký Řím. Ale když to je nerozemleté v hroudách a různé kvality, akorát to zvětšuje objem, jak se ty kusy postupně rozpadají a reakce postupuje dovnitř těch kusů.

+1/0
8.10.2016 11:05

J26i97ř15í 77P12r35a33ž54á21k 9570202981902

Máte pravdu. Geolog nám vysvětloval, že struzek je více druhů. Některá se nerozpíná a lze ji do základů užít.

0/0
8.10.2016 13:04

R58a90d45i24m 69P98o48l69á67š64e58k 9966463469569

Dopadlo to špatně, protože podle všeho jak to vytěžili na haldě, tak to do toho podsypu narvali.

Jednou na haldě vybagrovali vrstvu hlušiny z dolu, jednou vybagrovali vysokopecní strusku a přesně v tomto pořadí dělali podsyp D47.

"Vrcholky" D 47 pak byly podsypány podle všeho tou aktivní vysokopecní struskou, "údolí" třeba stavební sutí nebo neaktivní hlušinou z dolu. ;-D

A ještě to "okořenili" tím odpadním dřevem a pneumatikami, na které narazily zkušební vrty do podloží D47.;-D;-D

+3/0
8.10.2016 9:11

J11i61ř65í 32P22r96a70ž60á76k 9160142871502

Přesně. A zaplatí to daňový poplatník...

+1/0
8.10.2016 9:35







Najdete na iDNES.cz