Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Místo lesů holá místa. Kůrovcová kalamita na Bruntálsku mění krajinu

Během tří let úplně jiný svět. Místo rozsáhlých smrkových lesů holé pláně, jen občas je vidět modřín, borovici či osamocený buk. Kůrovcová kalamita na Bruntálsku a v části Opavska výrazně zasáhla do podoby místní krajiny.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

O39l61d98ř21i21c61h 88V67y46k42y29d76a38l 1329861899744

Kůrovcové dřevo? Kůrovce si pěstují sami. Kdysi bylo zásadou vykácet všechny stromy v okruhu 10 m od posledního výskytu kůrovce. Nyní se odtěží pouze suché stromy.

+2/0
27.9.2017 9:49

J85a19n 11S75o97u74k26u98p 1444614846755

To není pravda, těží se stále všechny přímo ohrožené stromy.

0/0
27.9.2017 10:53
Foto

O77l18d98ř28i46c63h 30V27y22k70y89d37a27l 1649271569554

U nás tak tomu není.

0/0
27.9.2017 11:07

V48í59t43ě72z19s80l43a88v 31K75l89o20z45í62k 3241509464967

Je to děsné, vozíme s ČD Cargo několik vlaků po 2000 tunách denně, nakládá se všude kde to jde...Do pár let nebude v okolí Krnova, Bruntálu jedinný smrk..

0/0
27.9.2017 7:27

R67a90d61i54m 77P90o55l70á32š87e82k 9636373839889

Jsem zvědav, jak se bude ječet tak za 20 let, až kůrovcová kalamita na smrkových monokultirách skončí a smrkového dřeva bude citelný nedostatek.

Jak budou ječet na pilách, protože z dřeva z listnatzých stromů bude při výrobě trámů a řeziva tak dvojnásobný odpad. Jak budou ječet na stavbách, protože místo vlastnostmi jednotného smrkového dřeva se budou muset učit pracovat z množstvím druhů dřev z různých listnatých stromů, z nichž každé bude mít své specifické vlastnosti a zaměnit je bude často fatální.

Dřevo bude násobně dražší a navíc rozměrově delší řezivo bude dražší ještě víc, protože bude z těch pokroucených listnáčů mnohem hůř vyrobitelné než z rovných smrkových kmenů.

0/0
27.9.2017 7:25

D81a79n 43R38o29z38s58í65v55a37l 3820862380894

Budou se muset holt naučit pracovat třeba s borovicí. Sám jsem si už před lety na rekonstrukci domku nechal nařezat namísto smrku někde i borovicové trámy. Jde to.

0/0
27.9.2017 8:38

R94a10d26i80m 12P12o16l19á50š90e51k 9206633129529

Jasně že to jde, ale smrk je na zpracování ideální. Přirozeně rovné rostlé kmeny s přiměřeně tvrdým dřevem s přiměřeným množstvím pryskyřice ve dřevě, s přiměřenou pevností....A rostoucí proti jiným dřevinám dost rychle....

Jedlí je málo a jejich pěstování je složitější, takže smrk v produkci dřeva ve větším množství nahradit nemohou. Z aklimatizovaných dřevin má ještě podobně rovné kmeny myslím už jen modřín, ale ten má tvrdší dřevo a podstatně hůř se zpracovává. A taky má nějaké přirozené škůdce, kteří se plošně nemnoží jen proto, že modřínové monokultury u nás nejsou.

Borovice je právě často hodně pokroucená, takže o moc lepší než listnáče nebude. Navíc mívá místě vysoké množství pryskyřice, které dělá problémy při řezání.

Pak jedině místo smrku nějaké cizokrajné jehličany, ale s tím jsou už historicky špatné zkušenosti, třeba smrk pichlavý vysazovaný v Krušných horách jako náhrady našeho smrku je likvidovaný jakousi houbou.

Z listnáčů tuším jediní Maďaři se za socialismu snažili najít a rozšířit linii akátů s rovnými kmeny, ale jak moc se jim to povedlo, nemám zprávy. Na trámy a nosné konstrukce by akát byl ideální, to je velice tvrdé, pevné a odolné dřevo, i když náročné na kvalitu nástrojů při opracování. Ale asi z toho nebude nic, protže podle Brusele je akát invazivní a tudíž ošklivý.

0/0
27.9.2017 9:39

R42a60d53i12m 36P81o35l40á60š63e27k 9336623429259

Jak to vypadá, asi se kvůli nedostatku smrkového dřeva více rozšíří technologie výroby lepených dřevěných nosníků.

0/0
27.9.2017 9:55

F29r34a10n42t48i10š54e72k 41S82o71b11o77t41k32a 1207863664240

Vedle kůrovce a vichřic je podle mně dalším (možná tím největším) nepřítelem současných lesů člověk. Toto nemám ze své hlavy, ale od dvou, naprosto jinde žijících lesáků. Jde o naprosto nekontrolovatelné drancování lesů za účelem prodeje dřeva, třeba i pod hodnotou, do zahraničí anebo i v tuzemsku. Prodané plochy k vytěžení se prý u státních lesů těžaři klidně překračují až na dvojnásobek, v lese se to prý ztěží přeměřuje. O nějaké plnohodnotné náhradě výsadbou si můžeme nechat jen zdát. A k tomu si přičtěte i normální krádeže u malých majitelů či měst, kteří když přijdou do svého lesa tak se většinou diví, že tam vlastně už není.

A nejhorší je řvaní některých politků, že přílišné kontroly a administrativa brzdí podnikání, podnikatelům je třeba dát volnost, zdravá konkurence prý vyřeší vše......

0/0
27.9.2017 7:09

R44a72d80i43m 94P38o51l97á89š98e75k 9716543559339

Jenže se kácejí tak 80leté porosty, vysázené ještě buď za První republiky nebo Němci za války nebo po válce vysázené komunisty. A nově vysázené porosty napadá kůrovec až jsou trochu větší, řekněme nejdřív po 10 - 15 letech po vysázení. A to ještě málo, protože mnohem vhodnější jsou pro kůrovce právě ty starší stromy.

Takže jak může kácení lesa za účelem prodeje dřeva odstartovat kůrovcovou kalamitu?

Když předpokládám, že mimo skutečně nelegální těžbu - krádeže dřeva bez vědomí vlastníka lesa, težaři nenechávají nikde v lese zbytky dřeva, které by mohly posloužit ke množení kůrovce.

0/0
27.9.2017 7:20

J67a87n 77S48o81u27k41u28p 1144114816185

No kdyby 80leté, kácí se mnohdy už i mladší.

0/0
27.9.2017 10:55

R92a56d87i62m 48P91o40l31á37š62e19k 9656683679669

Kácí se i mladší, to je pravda. U nás kůrovec napadl i nějak 12 - 15 leté smrky.

Podstatné je ale to, že ty mladší je možné použít pouze jako palivové dřevo či na výrobu pelet nebo možná ještě do papírny.

Ty osumdesátileté je možné zpracovat na stavební dřevo, i když druhojakostní a jejich nadbytek právě snižuje ceny stavebního dřeva.

0/0
27.9.2017 19:30

F58r43a89n84t81i11š11e68k 76S64o63b97o36t65k34a 1987253634200

Pane Polášku, já nespojuji kůrovcovou kalamitu s kácením dřeva. Já navozuji nové téma, že vedle kůrovce je hamiždné drancování lesů stejný, ne-li větši, zločin na našich lesích. Odlesňování naší republiky je katastrofální a stále se zrychluje a už je to poznat na klesajícím množství zadržované vody. V některých případech je kůrovec jen zástěrkou pro násilné kácení, kdy z kůrovcového lesa je exportováno ven zdravé dřevo.....

+1/0
28.9.2017 6:01

R46a96d18i89m 82P25o65l91á83š75e56k 9566203289189

Částečně máte pravdu.

Odlesnění ve smyslu že kdejaký remízek v polích nebo mez zarostlá jenom trnkami a hložím, ale i všelijakými poloplevelnými stromky, bylo za socialismu rozoráno do velkých lánů. Totéž a možná ještě hůř bylo s potoky, v intravilánech pobřežní porosty potoků a říček se za komunistů kácely a ty toky zatrubňovaly, protože do nich šly odpady přímo z baráků i podniků, ty vody byly těmi odpady vytrávené a lidem strašně smrděly, proto je schovávali pod zem. A v extravilánech totéž, ale z jiných důvodů, za každou cenu, na úkor těchto malých vodních toků, se rozšiřovaly plochy polí.

Já to třeba vidím na řece, která teče přes moje bydliště. Jsem ještě v podhůři Beskyd a ta řeka pramení v Beskydech cca 15 kilometrů nade mnou. A kromě prvních 2 - 4 kilometrů jsou tam tyto vlivy. Výslede je ten, že zatímco za první republiky byl u nás průměrný průtok řekou 300 litrů za sekundu, dnes to bude odhadem tak třetina až pětina. Ten průtok u nás tehdy živil na levém i na pravém břehu mlýnské strouhy a na nich několik mlýnů a pilu, dnes by polovinu doby byla ty zařízení na suchu.

Ale jinak u nás statisticky rozlohy lesů stoupají. Totiž ještě před takovými 50 lety se obdělávaly všelijaká drobná políčka ve svazích a kde to nešlo, byly extenzívní louky na produkci sena nebo na ještě horším terénu pastviny.

To všechno se s rozvojem zemědělských družstev a využíváním stále větších strojů přestalo používat a nechalo se zarůst náletovými dřevinami a podobně.

A jak ty pozemky převzali zpět po sametu soukromí majitelé, ti dále řízeně pokračovali v zalesňování těch hůře obdělávatelných ploch. A jak se s tím postupně na katastru nemovitostí začal dělat pořádek, překlasifikovávat ty parcely dle skutečného stavu, statisticky se ty malá pole a pastviny překlasifikovávaly na lesy. Proto u nás rozloha lesů naopak roste.:-)

0/0
28.9.2017 10:09

P75a58v46e44l 32D73o13s70p16i60v47a 7324638654731

Asi před měsícem jsem na Bruntálsku byl,není to pěkný pohled, ale že by netěžili i jiné stromy - to tak docela pravda není, viděl jsem i spoustu pokácených modřínů

+2/0
27.9.2017 6:23

R63a82d98i44m 68P50o94l33á52š87e73k 9206283539209

Stačí ten článek pozorně číst.

Když vykácí část lesa a zbytek, který od malých stromků rostl společně s těmi vykácenými, tak takzvaně otevřou les.

Neboli vítr se dostane dovnitř lesa odspodu , kde není porost a kde větru nic nebrání a postupně tak budekaždý silnější vítr zhazovat další a další stromky.

proto je často výhodné pokácet se smrky i ostatní stromy, protože by je vít pokácel stejně.

0/0
27.9.2017 7:08

J71a78r32o78s19l23a79v 17N86o60v10á62k 1846263780

nevhodný způsob hospodaření, divit se není důvod

+6/0
26.9.2017 21:23

J53i59ř41í 46Š52v92e89h45l63a 1344764232766

To je ale zajímavé video!

+1/0
26.9.2017 20:44

M92a37r50e60k 82S42l49a28b78i52h93o94u41d13e89k 7308881422173

Hlavně aby nedošlo bahno, bo by neměli co těžit!

0/0
26.9.2017 20:29
Foto

S71a51m34u88e93l 48K98u60p40k41a 9783853284762

Nech tomu daju pokoj a o 50 rokov tam bude poriadny zdravy les.

+6/0
26.9.2017 20:09

T25o82m20á46š 33Z68e56m75a28n 3695268914275

Popis „Jsou tu poslední zbytky smrků. V okolí města jsou holiny. Porosty tam byly stoprocentně smrkové, v lese byla tma, pod nohama jehličí. Teď je ráz krajiny jiný – tráva po pás a v ní mladé stromky,“ popsal jednatel Lesů

Dobře vystihuje v čem je problém - 100% smrkový porost u nás může být je v omezených lokalitách, ne v celém pohoří.

A je dobře že se to mění.

p.s. Na Šumavě v 1.z NP kde to nechali na přírodě se les obnovuje sám, jen to není "100% smrkové a tma v lese" jak si to představují milovníci smrkových plantáží.

+11/0
26.9.2017 20:04

R73a49d95i50m 32P30o86l92á87š60e29k 9776183579539

Stoprocentní smrkový porost tady byl bez problémů po 200 let, to je až 3 - 4 generace produkčního lesa a bez větších problémů.

0/−1
27.9.2017 7:13

I54v79o 79Š90i63m63e61k 9273709530

Nedávno jsem kdesi v novinách (už nevím kde) jsem četl závěr z nějakého vědeckého bádání, že si na Šumavě v bezzásahové zóně příroda poradila sama.

+6/0
26.9.2017 19:52

T59o96m34á28š 65H41o28r29á38k 8430475236159

Nikdy jsem nepochopil, proč ohledně kůrovce na Šumavě někteří argumentují tím, že když se to nepokácí, tak to tam bude hnusné a nebudou tam jezdit turisti. Ale do vykáceného lesa rozježděného těžkou technikou a plného pařezů jako jezdit budou? Když jsem byl doma na Moravě u rodičů a šel jsem do lesa na houby, bylo to tam k nepoznání, přesně jak se píše v článku. Obrovské holiny. Kácení ale nepomohlo a kůrovec se rozlézá dál a dál. Když přijde tak rozsáhlá kalamita, tak s tím prostě neuděláte nic a výsledek bude buď uschlý les nebo holina zdevastovaná těžkou technikou.

+7/0
26.9.2017 19:24

H45o32n36z91a 61R32a53š44í18k 7360967204215

"Když jsem byl doma na Moravě u rodičů.." a ocividne jste ji stihl projit celou, kdyz to rikate.

0/−5
26.9.2017 19:31

P72a46v47e92l 57J42e86ř69á12b26e48k 7251102324537

Celkem máte pravdu, ale jen z pohledu laika.

Smrky v lesích jsou rozhodnutím vlastníků lesa zejména v 18 a 19 století. a části 20. století.

O složení lesa nehovořila nějaká ekologie, ale výtěžnost. A smrk bohatě stačil.

jenže ani brambory nelze potřetí pěstovat na stejném místě, tak dnes se to projevuje v lesích, navíc významně k tomu přispívají výrazné a dlouhodobé poklesy hladiny spodní vody.

Takže teď bych byl pro podpořit výrobu a prodej dřevěných domů, aby se dřevo na trhu trochu protočilo a postupně si počkat alespoň 40 let, než odrostou nové, věřím smíšené výsadby.

A čtyřicet let - to je za chvilku - 4x si necháme přeočkovat tetanovku a lesy jsou odrostlé.

+3/0
26.9.2017 20:28

R89a91d21i35m 60P50o57l25á49š55e81k 9476263799969

Já myslím, že hodně dělá za prvé rozdíl kvality tehdejších lesníků a dnešních. Tehdy byl lesník placen za to, že v tom lese po celé dny byl a ty lesy v podstatě důvěrně znal. Takže obvykle kůrovce zachytili už úplně na začátku a zlikvidovali ho pokácením a odvezením prvních pár desítek stromů v ohnisku.

Dneska je lesník v podstatě placený za to, že sedí v kanceláři a na počítači vyplňuje formuláře. Do lesa se dostane jen když je třeba odsouhlasit těžbu nebo nějaký jiný zásah či dávat dohromady průšvih. .A kůrovec se zjistí až tehdy, když z dálky tam jsou vidět holé stromy s opadalým jehličím.

A za druhé hodně dělá větší rozšíření smrkových lesů. Před takovými 80 - 100 lety chudší zemědělci obdělávali každý kousek země, kde to šlo třebas jen motykami, aby neměli hlad. Kde to nešlo, bylo to aspoň na produkci trávy jako louka nebo pastvina. Za socíku se to opustilo a nechalo zarůst přirozenými listnatými nálety, maximálně tak s pár speciálně vysázenými smrčky. Po socíku soukromí majitelé, kterým to vrátili, ty plochy vyčistili od náletových stromů a kvůli výnosu dřeva vesměs osadili smrkovými monokulturami. Teď už mají ty smrky ke 20 rokům a zřejmě slouží jako rezervoár šíření kůrovce na staré smrkové monokultury v mýtném věku, které ničí.

0/0
27.9.2017 9:53

D73a79n 83R56o15z31s19í27v70a10l 3750212860894

Přesně, střední Morava to samé, v podstatě každý den z lesa slyším pily, skoro všude už vše zničeno. Ten odhad, poslední 2-3 roky smrků je přesný.

V podstatě jsou dvě možnosti. Buď ten les za každou cenu odtěžit a v podstatě těžkou technikou zlikvidovat anebo ho po vzoru Šumavy nechat tak.

+2/0
27.9.2017 6:30

R49a31d58i16m 15P29o17l14á53š30e29k 9616213859529

No, zlikvidovat les asi sotva. Majitelé mají povinnost ty plochy velice rychle zalesnit. Takže les tam bude dál. Akorát místo smrkové monokultury lepší smíšený.

Co se týká oněch kolejí od těžké techniky, pokud se to dělá trochu dobře, po vrstevnicích atd, podle mně to má v lese spíš kladný než záporný vliv. Ty koleje totiž zadržují vodu a vytvářejí tak krátkodobé vodní biotopy, které jsou pro diverzitu lesa velice přínosné. I když ty koleje jsou po svahu, trvá obvykle jen velmi krátkou dobu 1 - 3 roky, než zarostou rostlinstvem a jejich vliv tak prostě vymizí.

Nesmí prostě přijít přívalové srážky na to místo během kritické doby 1 - 2 - 3 let po působení té těžké techniky.

0/0
27.9.2017 10:02







Najdete na iDNES.cz