Dávám odkaz na přehledovou práci Státního zdravotního ústavu o možnostech a potenciálních rizicích nano TiO2, která jednoznačně dává za pravdu odpůrcům nátěrů. WHO důvodně doporučila použít princip předběžné opatrnosti. Práce je místy až sarkastická, ale pro rozebírané doporučující texty je to "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá".

http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/Vnitrni_ovzdusi/hygiena_tio2.pdf

Lidi, používejte selský rozum. Víte, že oxid titaničitý se používá v potravinářství? Sežerete ho milionkrát víc než je možné ho do sebe dostat dýcháním vzduchu, který se dotkl toho nátěru! Taky se používá i v dalších barvivech, kosmetice (patláte si ho na ksicht) apod. Fakt vám přijde nějaký nátěr jako nebezpečný? Vy jste už padli na znak.

Zkuste jíst azbest a dýchat azbest. V tom prvním případě se vám nejspíš nic moc nestane, ale v tom druhém rozhodně ano. Přirovnání k azbestu není náhodné, objevují se indicie, že to působení je podobné. A když už používáte selský rozum, nanočástice čehokoli mají jiné vlastnosti než ta stejná látka při normálním zpracování. To je taky ve většině případů důvod, proč se ty nanočástice používají. Z toho ale vyplývá, že negativní účinky nanočástic je třeba posuzovat individuálně.

Myslím že hygieniky i ty rodiče nezneklidňuje až tak chemické složení nástřiku (oxid titaničitý) ale o fyzikální vlastnosti nanočástic - pronikají snadno opravdu všude. Myslím, že opravdu neumíme dohlédnout zdravotní rizika dlouhodobé expozice. A dvě hystorické paralely: azbest se kdysi považoval za bezpečný materiál a nevědělo se, že je rizikem pro karcinom plic. Elektrárenský popílek se přidával do betonu, dnes víme, že se z něj uvolňuje radon. Myslím, že bychom nové technologie a jejich dopad na zdraví opravdu nemuseli zkoušet nejdřív zrovna na dětech, byť se nám technologie zdá na první pohled bezpečná.

Celkem zvláštní. Já dokonce polykám nanočástice stříbra Ag+ v podobě roztoku, který mi úžasně pomáhá při nachlazení či chřipkovém období jako prevence. Ale EU ho zakázala prodávat jako léčivo, jelikož léčí, takže neužívat vnitřně! Ale kdo chce kam...

Školky jsou státní nebo obecní. Tak ať ty co nesouhlasí vyškrtnou i tak jsou seznamy čekajících dlouhé a ti ať si jdou do soukromé školky.

Nejde o to, jestli někdo souhlasí nebo ne, ale jestli má ta barva atest.

Tabletky lékú běžně obsahujou jako pomocnou látku oxid titaničitý a mimo pár hodně ojedinelých alergiků s tím nemá problém, ostatní to polykají celoživotně a nic z toho není snad od počátku 20. století...Přijde mě to o moc bezpečnější jako jakýkoliv nátěr s barvou z ropy. Pokrokovější technologie vždy naráželi na odpor. Co se asi dělo v historii když se dřevo nebo kov nahrazovalo plastem?

Právě na ty alergiky musíte myslet. Ta barva samozřejmě bude obsahovat i jiné látky, než jen TiO2, kromě toho, jde o formu v podobě nanočástic. I to může hrát roli.

Pokud se jedná o kraj, kde je kvůli doplnění vápníku zvykem olizovat stěny, pak bych ten odpor proti nástřiku chápal.

S nanočásticemi jsem měl první zkušenost s obuví od Humanic (v roce 2009), která byla ošetřená nějakým nanosprejem na odpuzování vody. Po několika hodinách jsem měl nohy úplně červené. Alergická reakce byla zdokumentovaná lékařem. Na reklamaci firma nebrala ohled. Obuv jsem jí odeslal bez nároku na vrácení peněz.

A jak víte, že to bylo z toho spreje?

Mám dojem, že místo každodenního úklidu, stačí všechno jednou za čas "ošetřit" postřikem s nanočásticemi, a hygiena prostředí je zaručená?

Je to asi podobné, jako když budete tvrdit, že vysavač je přece zbytečný, protože stačí každý den zamést.

Tunel do veřejného rozpočtu. Nikde vědecká studie o prospěšnosti. Když čtete o zázracích nanopovrchů, všimněte si těch tvrzení bez jakýchkoliv podkladů.