„Na razantní změny není vhodná doba, Aréna je dobře zaběhnutý tým,“ říká nový šéf Komorní scény, který si nejprve na novém místě pořídil nový kávovar. Teď by rád vyprofiloval zdejší divadelní značku a posílil povědomí o skvělém souboru.
Vyhrál jste konkurz na šéfa Komorní scény Aréna. Proč jste se rozhodl do něj vstoupit?
Po sedmi letech v Národním domě ve Frýdku-Místku jsem si říkal, že potřebuji změnu. Podle mého názoru je to příliš dlouhá doba, být na jednom místě, navíc se mi zdá, že skoro vše, co jsem ve Frýdku-Místku mohl udělat, už jsem tam udělal.
Jak dalece jste předtím Komorní scénu poznal?
Komorní scénu Arénu mám rád, ostravskou scénu jsem sledoval a sleduji. V tuto chvíli se jedná o vyprofilované divadlo, které uvádí společensky angažovaná témata, což mě velmi baví. Zaměřuje se na vyprávění příběhů a má své publikum. Poté, co jsem musel pracovat se všemi generačními zákazníky od dětí až po seniory, je to pro mě vítaná změna. Je to pro mě posun vítaným směrem.
Jste znám jako tvůrčí typ, věnujete se písničkářské tvorbě, hrajete amatérské autorské divadlo a najednou se upíšete po sedmi letech opět do pozice takřka byrokratické. Čím to?
Počítám s tím. Zával kreativity mě na tomto místě nečeká, těžko mohu v tuto chvíli mít na svém místě nějakou zvláštní uměleckou ambici, když je tady uměleckým šéfem Ivan Krejčí a dramaturgem Tomáš Vůjtek. Kdo jsem já, abych jim do toho nějak žvanil? Mé vzdělání ale odpovídá manažerským dovednostem, takže se cítím být na správném místě, a věřím, že obě strany jedné mince zdárně skloubím.
Aréna je čtyřnásobným držitelem ocenění Divadlo roku. Lze předpokládat, že se vám bude jednat především o to, abyste udrželi tuto laťku?
Co se týče divadelních cen, dosáhla Aréna za poslední léta v podstatě všeho, čeho se dosáhnout dá. Pro kohokoliv, kdo sem teď přijde, to znamená otázku, co s tím dále. Ocenění ale nejsou jediné kritérium. Myslím, že je tu mnoho oblastí, na kterých se dá ještě pracovat.
Které oblasti máte na mysli?
Jako velmi důležité vnímám budování značky. Chci rozvíjet dál komunitu kolem divadla, zapracovat na marketingu. Mám dojem, že se o Aréně stále dost neví. Lidé, i místní, si ji stále ještě pletou se Starou arénou. Ostrava je pořád ještě do jisté míry stranou dění, aspoň v divadelním světě. Není lehké sem přitáhnout lidi, kteří o divadle referují pro celostátní média. Existuje i námět pro hledání nových příležitostí, projekty, které nás mohou dostat dál. Hovořím ale zatím jen obecně, protože jsem ve své funkci jen pár dnů a stále se rozkoukávám. Nechci představovat bombastické vize, dokud do fungování divadla nemám adekvátní vhled.
Jaké jsou vaše první postřehy?
Vše je dobře nastavené, pracují tu skvělí lidé, je tady výborná dramaturgie. Takřka stoprocentní vyprodanost hlediště, již zmíněné ceny, což pro mě znamená, že nepřicházím jako krizový manažer, ale mohu se soustředit na jiné věci. Myslím, že mou úlohou bude zatím uvádět do pohybu drobné změny, nic zásadního. Pokud chcete slyšet něco konkrétního, už jsem nechal objednat kávovar.
S jakou vizí jste přišel, že jste nejvíce oslovil porotu u konkurzu?
Nejsem ten, který by přišel se svou vizí a řekl, hele, všechno by tady mělo být jinak. Chod divadla je uspokojující. Pokud chcete slyšet, že existuje velký projekt na proměnu Arény, nic takového rozhodně není na pořadu dne.
Běžný provoz je naplánován už z předchozího období za působení Renáty Huserové a zůstane zachován?
Jistě, není třeba nic dodávat ani měnit. Sezona 2018 až 2019 je hotová. Aktuálně bude docházet je k drobným změnám. Soustředím se až na následující sezonu.
Co se od vás očekává?
Moje úloha představuje manažerský post. Jde o to, starat se o komunikaci se zřizovatelem, s městem Ostravou, musíme zajistit předprodej, plánování, základní věci. S dřívější ředitelkou Renátou Huserovou jsme v pravidelném kontaktu, takřka denním. Předávání je plynulé a přátelské. Postupně se scházím s uměleckým šéfem, s dramaturgem.
Věnujete se hudbě i divadlu. Neláká vás vstoupit do Arény také jako umělec?
Nejsem úřednický typ. Ale o uměleckých intervencích do Arény opravdu neuvažuji. Na druhou stranu post ředitele a umělecké aktivity lze skloubit tak, aby se tyto roviny nenarušovaly. Nástup do nějaké funkce pro mě neznamená naprosté ztotožnění se s ní a to, že by už člověk neměl dělat nic jiného. Nebudu omezovat své jiné aktivity, pro mě osobně je blízkost k divadelnímu prostředí rozhodující a zajímavá. V každém případě věřím, že mohu divadlu mnoho přinést. Vedle jiného mám bohaté zkušenosti jako marketér a v minulosti jsem vedl do značné míry srovnatelnou příspěvkovou organizaci. Na konkrétních číslech a projektech lze doložit, že úspěšně.
