Kde je tatínek? Něměl zájem podílet se na výchově nebo mu v tom bránily soud a OSPOD a toto je ovoce?

Mamina,zřejmě samoživitelka,si vyrazila na lov.

Paní z domu již nás několikrát požádala o hlídání jejího čtyřletého syna. Pokaždé byl u nás i teď to jde kdy přítelkyně je více doma než v práci. Bohužel paní je nemocná a musí lítat po doktorech, to když viděla přítelkyni s bílou nádhernou na noze velice se omlouvala a poděkovala za ochotu. Prý až mi budeme potřebovat tak nám pomůže. Já jen paní přeji, aby si našla dobrého partnera. Bohužel co vím tak ji manžel zemřel ve Francii při těžké autonehodě.

Tak na Novinkách jsou trochu sdílnější, píší, že šestiletá se musela postarat v noci o brášku a pak se vydala hledat matku, která po návratu domů (po zavolání strážníků) odmítla vysvětlit, kde byla. Takže tím ta varianta, že děcko samo uteklo dost padá... Spíše je to ta klasika, kdy matka po nocích někde nasává kdo ví s kým a kašle na děti.

Kde tam čtete, že se musela postarat o brášku?

Vzhledem ke klasicky kvalitní práci zdejší pisálků nemáme žádné podrobnosti...

Tudíž klidně mohlo dítko odejít když maminka spala v ložnici. Starší mámu vzbudilo, že malá je fčudu a matka samozřejmě vylítla ji hledat.

a proto my doma zamykáme a klíče dáváme z dosahu dětí.

moje bolševická matka lítala věčně po schůzích a já ji věčně po nocích hledal...

a když nesepisovala panflety , aby pověsili Brožovou co ji udala Horáková, tak si zas dělala po nocích VUML a dodělávala ZDŠ...a já ji stále hledal...kde je moje milovaná soudružka maminka...

To nezávidím... :-/

Nechápu to odsouzení matky - já v 6 letech chodila sama domů z družiny. Družinářka mě odváděla k jejímu domu a já zbytek došla (cca 300 metrů po zcela klidné ulici, kdy jsem ji 1x musela přejít a běžně jsme si na této ulici venku hrály). Tam jsem si normálně odemkla vlastním klíčem a počkala sama doma na rodiče. V 7 letech už jsem chodila z družiny zcela sama celou cestu (cca 20 minut chůze, určitě víc jak kilometr). V 8 letech jsem již chodila sama s tehdy 6 letou sestrou. Máma si zařídila práci tak, že jsme přicházely domů cca 15:25 a máma byla do 16 doma.

Ano, nyní je jiná doba, silnice jsou frekventovanější a s družinou je to složitější (mimo jiné tuším tak, že osmileté děti se do ní již nedostanou a tak chodí samy domů hned v půl druhé jak skončí škola, pokud je někdo nezvládně vyzvednout).

O půlnoci?

a maminka zas hledala holčičku, tak voco gou...hlavně že se obě našly...

ale ted začne horor se soudružkama z péče o děti...

Voco gou? 1. Že situace vůbec neměla nastat. 2. Že se taky najít nemuseli.

Ještě že je ČR tak bezpečná. Také ještě že ten řidič nebyl lhostejný a strážníci rychlý. V jiných zemích by bylo dítě už dávno obětí trestného činu. Únos, otroctví, prodej do jiné země a nebo horší věci. Dál myslím že není potřeba víc psát.

Tak hlavně ten šok matky, kdyby přišla domů a zjistila, že tam dcera není - to je skoro lepší šok, že ji shání policie s tím, že dítě bylo venku.

Kedysi dávno na open-air koncerte v rekreačnej oblasti Bratislavy sme boli s kamarátkou s našimi dvoma deťmi - osemročné dievčatko a môj deväťročný syn. Z nudy vyliezli na pódium a posťažovali sa práve hrajúcej kapele, že sa im "stratili" rodičia. Pritom na nás priamo videli - sedeli sme v prvom rade. Moderátor si neodpustil "vtipné" komentáre, že rodičia by nemali toľko piť a mali by sa viac venovať svojim deťom. Boli sme v tom nevinne, ale hromadné odsúdenie a hanbu sme si užili.