Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme zachránit a zpřístupnit koksovnu, říká ředitel Dolních Vítkovic

  8:55aktualizováno  8:55
Loni mimořádný návštěvnický rekord, letos například příprava otevření někdejší koksovny. Unikátní areál Dolních Vítkovic má stále mnoho plánů. Nejen o nich hovoří výkonný ředitel vyhledávané industriální památky Petr Koudela.

Výkonný ředitel Dolní oblasti Vítkovice Petr Koudela. | foto: Adolf Horsinka

Kdysi symbolizovala prudký industriální rozmach Ostravy, nyní Dolní oblast Vítkovice možná předurčuje další vývoj moravskoslezské metropole – útlum těžkého průmyslu a naopak rozvoj dalších služeb, aniž stopy minulosti zcela mizí.

„Mnohdy se Ostrava zatracuje, ale Dolní Vítkovice představují něco, co nám ostatní závidí, co by Praha strašně chtěla. Je to základní kámen, na kterém lze stavět. Můžeme Ostravu posunout a přitom nezůstávat úplně při zdi,“ říká Petr Koudela, výkonný ředitel spolku Dolní oblast Vítkovice.

Petr Koudela

  • Devětatřicetiletý výkonný ředitel spolku Dolní oblast Vítkovice pochází z Dolního Benešova na Opavsku.
  • Vzděláním stavař působil například v investičním oddělení Ostravských vodovodů a kanalizací, kde se podílel i na projektu kolektoru a kanalizačního sběrače, což byla první stavba financovaná z evropských dotací v Ostravě.
  • Poté řídil program rozhlasových stanic KISS na Moravě, hudba je totiž jeho velkou zálibou.
  • V roce 2009 ho oslovil majitel Vítkovic Jan Světlík kvůli začínajícímu projektu zachování uzavřené a zchátralé části vysokých pecí a dalších provozů.
  • Je ženatý, má dva syny (4 a 6 let).

Všiml jsem si, že jste takřka přestali využívat delšího názvu oblasti a používáte Dolní Vítkovice. Proč?
Oficiální název spolku zůstává Dolní oblast Vítkovice, ale často to někdo zkrátil jen na Dolní oblast, což je nicneříkající pojem. Dolní Vítkovice jsou jasné umístění do Moravskoslezského kraje a Ostravy.

Loni jste opětovně vytvořili návštěvnický rekord, když jste poprvé překročili hranici milionu a půl návštěvníků. Kam až můžete růst?
Jsme rádi, že se zájem stále zvyšuje. Chceme, aby se k nám lidé vraceli. Ať jde třeba tatínek s dětmi do Světa techniky, pak se objeví v rámci své profese na konferenci a nakonec zajde se ženou na koncert. Prostě aby lidé měli důvod k opakovaným návštěvám. Jsme rádi i za sílící iniciativu partnerů, kteří v Dolních Vítkovicích vytvářejí své zajímavé aktivity. Jsem přesvědčen, že zvláště po otevření dalších provozů návštěvnost ještě vzroste. Loňskému úspěchu jistě pomohlo také otevření op-artového Milan Dobeš Musea v Gongu.

Dokonce jste vážnou konkurencí nejvyhlášenějším tuzemským památkám. Chápu, když sčítáte návštěvnost různých atrakcí v jednom areálu Dolních Vítkovic, ale vy započítáváte i lidi z Hornického muzea na Landeku. Sice patří pod váš spolek, ale leží na opačné straně Ostravy.
Jde o další z technických, navíc i národních přírodních památek, které chceme dostat do výraznějšího vnímání Ostravy. A Landek Park má s Dolními Vítkovicemi jednotný marketing, jednotnou ekonomiku i jednotné řízení, takže zájem lidí sice evidujeme i zvlášť, ale když jsme tázáni na globální návštěvnost, tak si myslíme, že je právoplatné využívat i Landek Park.

Co letošní sezona? Jaké máte plány?
Moc velkou radost máme ze zvyšujících se návštěv škol v rámci specializované výuky a úspěchu Klamária ve Velkém světě techniky. Strhl se obrovský zájem návštěvníků a už po dvou týdnech to je nejúspěšnější z dočasných výstav. Zůstane do podzimu, pak přijde na řadu výstava v rámci akce Meat Design. Ve Velkém světě techniky také dokončujeme za podpory kraje první etapu naší původní expozice Tělo a technika, díky níž si lidé budou moci vyzkoušet, jak se žije s handicapem a především jak technika pomáhá. Myslím, že něco takového v České republice nemá obdoby.

Velká část Dolních Vítkovic.

Velká část Dolních Vítkovic.

To jsou obsahové plány, ale máte i nějaké další rozvojové aktivity?
Jistě. Intenzivně se zabýváme myšlenkou zachránit a zpřístupnit koksovnu umístěnou mezi vysokými pecemi a Hlubinou. Chceme zachovat co nejvíce někdejší technologie a koksovna by se stala součástí některého z prohlídkových okruhů. Máme projekt a všechna nutná povolení, jen nevyšla první možnost financování. Myslím však, že jsme na dobré cestě. Není to obří věc jako Gong nebo science centra, ale i tak je s tím hodně práce. Jde rámcově o projekt za dvanáct nebo třináct milionů korun.

V Dolních Vítkovicích má velké plány i firma Kofola…
Ano, to patří mezi aktivity našich partnerů. Kofola hodlá v Dolních Vítkovicích otevřít návštěvnické centrum. V další hale začne vznikat pobočka Národního zemědělského muzea, šikovní lidé okolo horolezecké stěny chystají trampolínové centrum, další zase mají projekt přeměny výdušné jámy v zajímavý ateliér. Ale to nejsou akce našeho spolku. Takže na podrobnosti se musíte informovat u našich partnerů.

Podle čeho vybíráte, s kým budete v Dolních Vítkovicích spolupracovat?
Musí to být vyvážený projekt a zapadnout do našeho, nejlépe návštěvnicko-vzdělávacího konceptu. Například návštěvnické centrum Kofoly je super, jde o regionální značku s historií. Musí se balancovat na hranici ekonomické udržitelnosti a vkusu. Jednoznačně tady nechceme věci typu kasina.

Dolní oblast Vítkovice

  • Průmyslový areál zahrnující unikátní soubor černouhelného dolu, koksovny a vysokých pecí byl založen v 19. století jako Rudolfova huť, později Vítkovické železárny.
  • Poslední vysokopecní odpich se uskutečnil 27. září 1998, pak byla produkce železa zastavena.
  • V roce 2002 byla oblast prohlášena národní kulturní památkou.
  • Tým pod vedením majitele společnosti Vítkovice Jana Světlíka zpracoval v roce 2009 projekt revitalizace oblasti.
  • V roce 2012 byla otevřena prohlídková trasa na vysoké peci a hala Gong z bývalého plynojemu, poté vznikly Světy techniky a další vzdělávací i návštěvnická místa.

    Webové stránky Dolních Vítkovic

Občas slýchávám stesky, že se Dolní Vítkovice stále méně podobají průmyslovému areálu, co tady byl. Že se mnohé vybouralo.
Jsou to legitimní názory, ale vše se diskutovalo s architekty a památkáři. Současně musíme mít na paměti desetitisíce návštěvníků a jejich bezpečnost, přičemž železo nevydrží tak dlouho jako kámen nebo cihla. Na začátku se stanovila vize, aby areál fungoval a byl ekonomicky udržitelný. Nebýt pana Světlíka, jeho práce a odvahy, tak by Dolní Vítkovice ještě možná existovaly, ale troufám si říct, že ne v podobě pro region tak významné. V některých podobných zahraničních areálech šli cestou posledního dne provozu, ale nyní tam velmi obtížně a za pomocí velkých finančních prostředků dostávají návštěvníky…

Co s dalšími vysokými pecemi, zatím nevyužívanými?
Jejich současný stav je udržitelný už jen pár let, určitě to není tak, že máme na záchranu čas dvacet nebo třicet let. Využití dalších pecí jako další prohlídkové trasy není naší ambicí, máme co dělat, abychom zvládli už to, co se již vybudovat podařilo. Domnívám se, že tato investice je poměrně náročná i pro jakékoli soukromé subjekty, ale šanci vidím v účasti veřejného sektoru – státu, kraje, města… Jednou možností je udělat tam podobný okruh jako u Vysoké pece číslo 1, dnešní Bolt Tower. Ale proč by návštěvník šel z jedné vysoké pece na druhou, kde uvidí totéž? Architekt Josef Pleskot má zajímavou studii využití hmoty vysokých pecí. Je to obrovská výzva pro nějaký veřejný projekt, nikoli však nereálný. Vždyť kdo by si v minulosti například pomyslel, že se ze zrezivělého plynojemu s propadlým zvonem stane supermoderní multifunkční sál?

Jak moc ohrožují budoucnost Dolních Vítkovic ekonomické problémy majitele Vítkovic Jana Světlíka?
Pan Světlík, pokud vím, není majitelem Vítkovic sám. Spolek Dolní oblast Vítkovice nebyl nikdy dceřinou společností Vítkovic, vždy to byl samostatný projekt. Pana Světlíka si velmi vážím a to, co dokázal, je fenomén. Kdyby nebylo jeho a dalších lidí u vzniku novodobých Dolních Vítkovic, tak bychom se teď o nějaké budoucnosti vůbec nebavili. Jistě, nyní má část dceřiných firem Vítkovic problémy, ale to nás neohrožuje. S Vítkovicemi standardně spolupracujeme.

Vizualizace, jak případně využít hmotu dalších vysokých pecí v Dolních...

Vizualizace, jak případně využít hmotu dalších vysokých pecí v Dolních Vítkovicích.

A jaký důsledek může mít odchod Velké Británie z Evropské unie v omezení evropských dotací? 
Vždy jsme se snažili být co nejvíce soběstační, což v současnosti jsme – i díky naším privátním partnerům – tak ze sedmdesáti procent. A z třiceti procent využíváme veřejné prostředky, za což vytváříme veřejný prostor s veřejnými funkcemi. Některá jiná science centra jsou na veřejném sektoru závislá třeba až z devadesáti procent, v zahraničí to bývá takřka sto procent. U nás to tak není, nikdy se například nespoléháme na dotace do provozní části. Takže vlivu brexitu se neobávám.

Je vůbec něco, co vás trápí?
Dlouhodobě mě mrzí, že stát se zatím nijak systémově nepostavil k síti vzdělávacích science center (vzdělávací instituce, které interaktivně podněcují k objevování základních zákonů vědy a techniky – pozn. red.). Velká centra jsou v Ostravě, v Brně, v Liberci a Plzni, pak ještě několik dalších menších. Dokonce máme vlastní asociaci. Velkou podporu cítíme od primátorů a starostů, pomáhají i kraje. Ale i stát by podle mého názoru měl myslet na zařízení, která v dětech probouzejí nadšení pro techniku nebo poznávání přírody. Nabízíme regulérní výuku s akreditovanými lektory, a to jako kvalitní doplněk formálního vzdělávání. Z měst a obcí, kde existuje podpora radnic, školy jezdí pravidelně. Ale ne všude tomu tak je, i když se snažíme nabídnout výhodné vstupné. A to je myslím škoda. Bez systémové podpory státu se potenciál science center plně nevyužívá.

Očekával jste na začátku takový rozvoj Dolních Vítkovic?
Vůbec. Když mi pan Světlík v roce 2009 představoval své vize, pomyslel jsem si, že za pár měsíců si budu hledat novou práci. Kdysi jsme se jezdili učit do zahraničí, nyní nás právě tam dávají za vzor. A sami nabídli, abychom se stali členy jejich prestižního sdružení ERIH. Toho si opravdu hodně vážíme.

Dolní oblast Vítkovice leží blízko historického centra Ostravy.

Dolní oblast Vítkovice leží blízko historického centra Ostravy.

Autor:



Nejčtenější

Čech předčil při prestižní soutěži v USA většinu vojáků Národní gardy

V běhu na tři míle desátník Mrocek suverénně zvítězil.

Dopadl lépe než většina reprezentantů Národní gardy z amerického státu Nebraska. Jen jeden muž byl na tom v prestižní...

Vítězství od titulu. Kometa potřetí zdolala Třinec a sahá po obhajobě

Hokejisté brněnské Komety slaví úvodní gól čtvrtého finále - zleva Tomáš...

Už jen poslední krok zbývá hokejistům Brna k tomu, aby získali rekordní třináctý mistrovský titul. Ve čtvrtém finále...



K titulu má blíž Kometa. Ve třetím finále těsně porazila Třinec

Hokejisté Brna slaví úvodní gól třetího finále. Zleva Radim Zohorna, Tomáš...

Byli pod tlakem, čelili velkému náporu Třince. Hokejisté Brna ale obstáli a ve třetím finále extraligového play off...

Kometa srovnala stav finále, Třinec ve druhém zápase porazila 3:2

Hráči brněnské komety slaví branku ve druhém utkání finále play off proti...

Brněnští hokejisté oplatili Třinci porážku z úvodního utkání a druhý duel extraligového finále ovládli poměrem 3:2. O...

Mladý řidič v Ostravě srazil chodkyni a bruslaře, žena při nehodě zemřela

(ilustrační snímek)

Devatenáctiletý řidič srazil ve čtvrtek večer v Ostravě na přechodu pro chodce chodkyni a bruslaře. Žena na místě...

Další z rubriky

Čech předčil při prestižní soutěži v USA většinu vojáků Národní gardy

V běhu na tři míle desátník Mrocek suverénně zvítězil.

Dopadl lépe než většina reprezentantů Národní gardy z amerického státu Nebraska. Jen jeden muž byl na tom v prestižní...

Čtyřicet let na zámku. Kastelánka Raduně Kolářová na konci roku odchází

Začátky byly krušné, ale kastelánka Eva Kolářová dokázala zámek v Raduni na...

Se zámkem v Raduni na Opavsku spojila svůj profesní život na dlouhých čtyřicet let. Památka se během toho proměnila z...

Lesy na pomezí Moravy a Slezska decimuje sucho, kůrovec a václavka

Na místě hustého lesa zůstává v revíru nové Vrbno na Vítkovsku jen pár...

Lesy v Moravskoslezském kraji vymírají pětkrát rychleji, než je jejich nový přírůstek. Změny klimatu a sucho narušily...

Najdete na iDNES.cz