K evropským penězům dokázala v průběhu deseti let od vstupu České republiky do Evropské unie proniknout zhruba polovina autorů jednotlivých projektů.
"Úspěšnost podaných projektů je přibližně padesátiprocentní," vysvětluje mluvčí Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Michal Sobek.
"Bylo podáno celkem 1 705 žádostí o dotaci, v nichž šlo o více než 34 miliard korun. Z toho bylo úspěšných 855 žádostí. Celkem šlo na projekty z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (projekty za peníze z Evropské unie schvaluje - pozn. red.) přibližně 18,5 miliardy korun. Z toho je 650 projektů v provozu, ostatní jsou před dokončením nebo v přípravě," konstatoval mluvčí.
Podle Kateřiny Dostálové, ředitelky Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, může být podpořených projektů ještě víc.
"Před dvěma roky jsme předpokládali, že dvacet miliard korun vydá na přibližně osm set podpořených projektů. Nyní to vypadá, že jich může být až tisíc," vysvětluje ředitelka.
V číslech
 Hotel Miura má připomínat vesmírnou loď. |
"Je to dáno zejména úsporami, jen v posledních dvou letech se při výběru dodavatelů na projektech uspořilo 900 milionů a další navýšení zdrojů o půl miliardy korun přineslo oslabení koruny vůči euru."
Největší část šlo z Evropské unie na projekty krajského úřadu."Celkově přiteklo za období mezi roky 2004 až 2012 přibližně 8,5 miliardy korun," upřesnila mluvčí krajského úřadu Petra Špornová.
"Jednalo se hlavně o projekty z oblasti vzdělávání, sociální péče, zdravotnictví, cestovního ruchu, kultury a v neposlední řadě i obnovy infrastruktury," dodala s tím, že jednorázově zamířila největší částka, 451 milionů korun, na kolejové napojení mošnovského letiště.
Do Mošnova pak směřovala i druhá největší částka, 184 milionů korun, a to na stavbu integrovaného výjezdního centra.
Desítky milionů na soukromé hotely
Nemalé peníze zamířily i na soukromé projekty. V řadě případů měli největší "štěstí" podnikatelé napojení na politické strany.
Už v roce 2012 zdokumentovala MF DNES, že z deseti soukromých projektů, na které mířily nejvyšší dotace z evropských fondů, mělo hned sedm příjemců vazby na politické špičky nejen v regionu, ale i celostátně.
Více než 95 milionů korun zamířilo na stavbu hotelu Miura v Čeladné. Ten patří rodině Richarda Kučíka z Frýdlantu nad Ostravicí, který dopomohl třináctimilionovou půjčkou na nákup akcií někdejšímu premiérovi Stanislavu Grossovi.
Třicet milionů korun pak zamířilo na opravu Hotelu Freud na Ostravici. Ten vlastní Roman Horváth působící v několika firmách s Richardem Kučíkem.
Na ČSSD byli napojeni například i majitelé Albertovy stavební společnosti, která dokázala během dvou let existence vykázat výsledek hospodaření ve výši 258 tisíc korun. To ale Regionální radě v roce 2011 nezabránilo v přiřknutí pětadvacetimilionové dotace na stavbu hotelu v Bukovci.
Nesplněné požadavky? Nevadí.
Výjimkou nebyly ani dotace pro firmy porušující zákon třeba už jen tím, že nezveřejňovaly své účetní závěrky. Tak se stalo například u společnosti Kvadro žádající o třicetimilionovou dotaci či u BSZ Holding žádající dvacetimilionový příspěvek.
"Je potřeba si uvědomit, že ty firmy žádají o peníze nás všech, a už jen to, že nepostupují ve všem podle zákona, o něčem svědčí," komentoval prohřešky firem David Ondráčka z Transparency International.
Podle tehdejšího ředitele Úřadu Regionální rady Davida Sventka jde jen o dílčí problém. "Při žádosti musí firmy předložit vše o své finanční historii, tedy i účetní závěrky za poslední tři roky. Nejsme s to kontrolovat vše, tedy například to, zda své závěrky dodávají i krajskému soudu," vysvětlil.
Největší část dotací ale mířila do veřejného sektoru. "Nejmenší dotace, 156 tisíc korun, šla na činnost projektového manažera sdružení obcí Osoblažska, největší, 616 milionů korun, pak pomohla s výstavbou Integrovaného bezpečnostního centra v Ostravě," řekl Sobek.
Ne na všechny projekty se ale dostalo. "Krajský úřad například připravoval projekty Bezbariérovost zdravotnických zařízení a Cesta k žákovi - pracoviště pro individuální výuku, které nakonec nebyly předloženy," vysvětluje mluvčí krajského úřadu Petra Špornová. "Bylo to hlavně proto, že nesplňovaly požadavky ROP Moravskoslezsko, zejména v kritériích význam a kvalita projektu," dokončila mluvčí.
