Bezpilotní letadla už totiž dávno neslouží jen armádě. „Dnes je už vlastní velké procento lidí. Používají se k filmování, k obhlídce budov, ale třeba i v zemědělství, kdy monitorují stav půdy. V budoucnu je jejich využití v podstatě neomezené,“ říká František Martinec z Vysoké školy Báňské - Technické univerzity (VŠB-TUO), který se vývojem dronů zabývá.
Pro jejich provoz jsou ale stanovená přísná pravidla. Shrnuje je Doplněk X zákona o letectví.
„Pokud vlastníte bezpilotní letoun nad dvacet kilogramů, musíte mít povolení k létání a zkoušky. Pokud máte menší dron, tak jsou pravidla pouze doporučená,“ uvedl mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Vítězslav Hezký a doplnil, že ale všechny bezpilotní letouny musí dodržovat patřičnou vzdálenost od lidí i budov.
„Jedná se o deset metrů od osob nebo objektů při vzletu a přistání, třicet metrů od osob během letu a padesát metrů od hustě osídleného prostoru během letu. Kvůli bezpečnosti se také musí vyhnout dálnicím či letištím. I když drony jsou jen malé letouny, spadají do vzdušného prostoru a musí respektovat pravidla,“ poznamenal.
Nejčastěji se drony využívají pro pořizování záběrů. Lze na ně totiž umístit fotoaparát nebo kameru.
„Je to velký pokrok, záběry z ptačí perspektivy, které lidi dodnes fascinují, se dají pořídit rychle a velice jednoduše. Drony jsou dnes cenově dostupné, horší už je to s potřebnými povoleními, protože když má letoun například naváděcí systém, měl by jeho majitel už mít zkoušky na ÚCL za desetitisíce a to se nikomu nechce,“ popsal ostravský kameraman Petr Kožušník.
Zveřejnění se souhlasem
Majitelé si také neuvědomují, že když dronem natočí lidi ve svém okolí a video umístí na sociální sítě, porušují zákon. Nahlížení do okolních domů a zahrad je nelegální.
„Vůbec první stížnost na takové jednání odkazovala na záběry na serveru YouTube. Zachycovaly děti na sportovní akci a jejich tváře byly jasně rozpoznatelné,“ zmínil David Pavlát z Úřadu pro ochranu osobních údajů a přiblížil, že správně by měl vlastník dronu mít souhlas od všech lidí na záběru. „Letoun nesmí zachytit anonymní dav.“
Ochrana soukromí a nastavená legislativa tak brání většímu využití těchto malých letadel. „Drony vyfotí skutečně detaily na 200 i 300 metrů. Kdyby to zákony povolily, mohly by se monitorovat požáry nebo kontrolovat dopravní situace na dálnicích. Dron by se mohl rychle dostat k autonehodě a vyhodnotit situaci včetně tvořících se kolon. V případě povodní by také uměl skvěle zmapovat situaci,“ zmínil majitel ostravské bezpečnostní agentury Vít Rohm.
Dodal ale, že vždy hrozí zneužití záběrů. „Dnes už se cvičí draví ptáci, kteří si dronu všimnou a jsou schopni ho zlikvidovat. Některé fabriky, nad kterými by drony mohly kroužit, tak chtějí předejít úniku informací.“
V budoucnu by drony mohly pomoct i při restaurování památek. „Monitorování statiky budov by se zpřesnilo i zrychlilo,“ zmínil ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula, ale hned doplnil, že zatím neví, kdy by se dronů mohlo začít využívat v praxi. Interiéry by ale drony mohly mapovat už teď, protože v budově neplatí nutná povolení. Nejedná se totiž o vzdušný prostor.
O návrhu případné novely zákona o provozu bezpilotních letadel se ale zatím jen uvažuje. „Čekáme, jak pravidla nastaví Evropská unie, která o nich aktuálně jedná. Potom bychom i my přistoupili v příštím roce ke změnám,“ zmínil Hezký z ÚCL.
Kolik let nás tedy dělí od doby, kdy by drony běžně monitorovaly stav ovzduší nebo rozvážely zboží různých obchodů a firem?
„Technicky by to šlo už dnes. Problémy jsou ale legislativní i politické. Některé státy, třeba Japonsko, bezpilotní systémy zakazují používat v zastavěných aglomeracích. Nicméně doručování malých zásilek už se zkouší legálně i nelegálně po celém světě,“ uzavřel František Martinec z VŠB-TUO.
