Dvanáct let chystaná protipovodňová hráz měla Opavu-Vávrovice a její místní části Držkovice a Palhanec chránit před velkou vodou až do hodnoty stoletých průtoků.
Protože řeka Opava v obci tvoří státní hranici s Polskem, uzavíraly se kvůli ní i mezinárodní dohody. Marně, část pozemků na české straně se nepodařilo vykoupit. Projekt s rozpočtem 78 milionů korun proto skončil.
„Investorská příprava začala v roce 2005 a měli jsme bezpočet jednání včetně projednání s občany. S vlastníky dotčených nemovitostí jsme se snažili uzavřít smlouvy, potřebné nejen k získání územního rozhodnutí. V mnoha případech však bezúspěšně,“ uvedla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Polsko vyšlo vstříc, Povodí narazilo v tuzemsku
Akce, zařazená do dotačního programu ministerstva zemědělství, dostala definitivní stopku. „Jedná se o první takto řešený případ, kdy nemožnost majetkoprávního vypořádání potřebných pozemků způsobila odstoupení od stavby,“ doplnila Vlčková.
Majitelů, kteří nechtěli svou půdu prodat, bylo hned několik. „Jde asi o osm procent potřebných pozemků, které jejich vlastníci neprodali. Důvody byly finanční, někde i technické,“ upřesnil starosta Vávrovic Miroslav Kořistka. Hráz měl tvořit sypaný val, v některých místech kombinovaný s betonovou stěnou. To znamenalo zábor části zahrad místních lidí. Někteří měli vysoké finanční požadavky, jiní prodej podmiňovali možností příjezdu autem přes polskou stranu.
„Při výběru ze čtyř variant projektu jsme vyšli vstříc místním lidem, aby se opatření týkala co nejméně zahrad. Jednali jsme i s polskou stranou, protože součástí projektu bylo i rozebrání nájezdu na most z jejich strany. Tam se nám to podařilo zařídit. Na naší, české straně jsme bohužel narazili,“ netajil zklamání Kořistka, který coby místostarosta stál už u zrodu projektu.
Velká voda hrozí pravidelně
Vávrovice a jejich místní části Držkovice a Palhanec přitom velká voda ohrožuje často. „Z hlediska povodní je to nejrizikovější oblast, kterou máme. Rodinné domky jsou tam blízko vody, i škola je kousek od řeky,“ řekl Roman Konečný, člen Krizového štábu města Opavy.
Právě v Palhanci si minulou středu hasiči, policisté a strážníci s opavským krizovým štábem nacvičovali evakuaci školy při povodni a místní dobrovolní hasiči se učili pracovat s novou technikou profesionálů.
Podle velitele místního Sboru dobrovolných hasičů Marka Bartuska je už překročení třetího povodňového stupně v obci rizikové. „Když je třetí stupeň, musí se jeden až tři domy evakuovat,“ řekl.
Nový občanský zákoník situaci komplikuje
Při nedávném zvýšení hladin řek na konci dubna se ve Vávrovicích řeka Opava zastavila těsně pod tímto povodňovým stupněm. Žádnou náhradní variantu protipovodňových opatření Vávrovice nemají. To podle starosty Miroslava Kořistky brání i rozvoji obce.
„Celá spodní část má stavební uzávěru nebo tam kvůli hrozbě povodní platí značná stavební omezení. Máme vysoké náklady na pojistkách. Díky hrázi by se dalo lépe stavět na dotčených zahradách, snížily by se náklady na pojistné, vzrostly ceny pozemků a nemovitostí,“ vysvětlil starosta.
Podle mluvčí Povodí Odry Vlčkové jsou při výkupech pozemků pro stavbu protipovodňových hrází problémy časté. Nový občanský zákoník od roku 2014 vodohospodářům situaci zkomplikoval. V minulosti se trvalé zábory majetkoprávně řešily až po stavbě. Pro ni postačila budoucí forma smlouvy. Nyní je nutné trvalé zábory stavby majetkoprávně vyřešit už předem.
Vávrovice leží na hranicích s Polskem, kudy protéká řeka Opava.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
