„Jedná se o formální úpravu, na komunikacích bude současná nejvyšší povolená rychlost 130 kilometrů za hodinu,“ přiblížil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Daniel Havlík. Změna silničního značení vyplývá z novely zákona o pozemních komunikacích.
„Hlavním cílem je zjednodušení silničního systému nejen pro domácí řidiče, ale i pro ty zahraniční,“ popsal Jan Studecký z Ředitelství silnic a dálnic a vysvětlil, že kdysi mělo rozdělení na dálnice a rychlostní silnice svůj význam.
„Dálnice měly před rokem 1989 plnit funkci federální hlavní silniční sítě, rychlostní silnice pak funkci národní hlavní silniční sítě. Dnes je však tato klasifikace nadbytečná. Důležité je zajistit a vybudovat základní dopravní infrastrukturu konkurenceschopnou vůči okolním státům.“
S novým značením budou mít problémy zpočátku i navigace
Zmatek v novém značení teď budou mít staré autoatlasy a nějaký čas i navigace. Ředitelství silnic a dálnic musí do konce roku vyměnit značky v celé zemi. „Přeznačení se řeší na osmnácti místech pro dálnice a na třinácti místech pro silnice. Akce bude stát skoro čtyři miliony korun,“ uvedl Studecký.
I přes rozšíření dálniční sítě se na nich rychlost na 150 kilometrů v hodině nepovolí. Minulý týden návrh na zvýšení rychlosti totiž zamítla Poslanecká sněmovna.
„Česká dálniční síť v současné době není stavěná na to, aby se po ní mohlo bezpečně jezdit rychlostí 150 kilometrů v hodině. Nebudeme proto vybírat žádné úseky, kde by se rychlost zvýšila až na tento limit,“ vysvětlil ministr dopravy Dan Ťok a doplnil, že jiná situace ale bude na vytipovaných částech silnic první třídy.
„Na úsecích, které jsou směrově dělené a mají mimoúrovňová křížení, chceme od příštího roku umožnit zvýšení rychlosti z 90 na 110 kilometrů v hodině, protože tomu konstrukčně odpovídají. Zvýšení rychlosti ale musí pro každý úsek schválit příslušný kraj a vyšší rychlost nesmí ohrožovat bezpečnost řidičů,“ dodal Ťok.
Do kritérií pro zvýšení rychlosti spadají podle ministerstva dopravy například i komunikace Ostrava–Šenov, Nový Jičín–Příbor nebo Rudná a okolí.
Kraj ovšem reaguje obezřetně. „Jedná se o možnost, kdy můžeme vydat takzvané opatření obecné povahy, kterým silnici první třídy, která vyhovuje po technické i stavební stránce, označíme jako silnici pro motorová vozidla,“ popsal vedoucí odboru dopravy Moravskoslezského kraje Ivo Muras a doplnil, že zvýšení rychlosti bude dlouhý proces.
„Nechci předjímat, za jak dlouho by se to mohlo podařit, navíc návrh mohou připomínkovat sami lidé.“
Chybějí obchvaty kolem měst
Nově by obce mohly i zakázat průjezd nákladních aut nad 12 tun centrem. „Obce s rozšířenou působností tak budou mít v zákoně novou pravomoc,“ zmínil další bod novely zákona Dan Ťok. Podmínkou pro zákaz vjezdu vozidel nad 12 tun bude ale vyjádření dopravní policie. Města v kraji ale často nemají kudy tranzitní dopravu odklonit.
„Máme jednu průjezdní páteřní komunikaci, a kdo musí přes Karvinou, projede po slušné cestě jenom městem, jinou možnost nemá. Proto by zákaz u nás problém nevyřešil, potřebujeme obchvat,“ zmínila karvinská mluvčí Šárka Swiderová. Stejně jsou na tom i ve Frýdku-Místku.
„Abychom novinku mohli využít, musí se nejprve postavit obchvat. V příštím roce by na něj mělo ministerstvo dopravy uvolnit kolem 200 milionů korun,“ uzavřela mluvčí Frýdku-Místku Jana Matějíková.
