Už devatenáct let se účastní různých soutěží amatérského filmu. A není na nich jen do počtu: vždy na nich sklízel úspěchy, které pro něho byly motivací do dalšího natáčení.
Eduard Mocek z Frýdku-Místku je autorem přibližně 60 dokumentů zaměřených na region, kde žije.
„Zpracoval jsem například medailon o známé malířce Elišce Servátkové, Olze Tlučkové či Ferdišu Dušovi z Frýdlantu nad Ostravicí,“ vyjmenoval Mocek.
„Natočil jsem také film o ultralightech a lidech, kteří se zabývají létáním ve Frýdku-Místku na letišti v bahně. Snímek jsem nazval Sága pobeskydských aviatiků. Pojednává o historii létání na ultralightech od doby po 1. světové válce až dodneška,“ pokračoval.
Největší úspěch pak tento amatérský filmař sklidil se svým snímkem nazvaným Z listů důvěrných – pojednávající o jedenáctiletém vztahu Leoše Janáčka s Kamilou Stösslovou.
„Díky tomuto filmu jsem začal mít rád i jeho hudbu. Původně jsem chtěl natočit něco o lašských tancích, ale to by bylo jednotvárné,“ poznamenal filmař.
Při přípravách a shromažďování materiálů k dokumentům se Eduard Mocek dozvěděl také o jedenáctiletém vztahu skladatele Leoše Janáčka se Stösslovou.
„Scházel se s ní v Luhačovicích a jezdil za ní do Písku, odkud pocházela. O jejich známosti věděla Janáčkova manželka i manžel Kamily Stösslové. Nikdo asi neví, jak nevinná byla jejich známost. Ani mně se to nepodařilo zjistit,“ popsal Mocek s tím, že film je opřený o autentickou korespondenci, kterou získal, a je podložený také hudbou ze skladby Listy důvěrné.
Hlavní role obsadila Mockova dcera a kamarád
Do hlavních rolí obsadil Eduard Mocek svého kamaráda Vladimíra Kaplana a dceru Petru Bujnoškovou.
„Vláďa Kaplan se Janáčkovi i trochu podobá, vousem i bílou hřívou. A mladé dámy jsou si všechny podobné, nebylo třeba vybírat nějakou dvojnici Kamily Stösslové. Petra to zahrála s grácií,“ pochvaloval si autor herecké složení.
Frýdecko-místecký filmař si vyhrál i s nejmenšími detaily. „Když jsem přijel na Hukvaldy, kde se skladatel narodil, někdy dopoledne a slunce nesvítilo, jak jsem potřeboval, vrátil jsem se tam ještě odpoledne. Poměrně dlouho trvalo i to, než jsem natočil daňky,“ vylíčil.
Vynaložená píle se však vyplatila. V roce 2008 totiž jeho film vyhrál všechny soutěže v republice.
„Byl dokonce vybrán i do kolekce Českého amatérského filmu na světovou soutěž v Petrohradě, kde dostal čestné uznání. Marie Šupová z Příbora zařídila jeho benefici na Letišti Leoše Janáčka, kde byl prezentován širší veřejnosti,“ podotkl Mocek.
„Film se tak dostal i do povědomí lidí. Takový už nenatočím. Něco takového se stane každému filmaři jen jednou,“ poznamenal.
