Úporné průjmy jsou životu nebezpečné. Ale právě stolice je paradoxně i spásou. (ilustrační snímek)

Úporné průjmy jsou životu nebezpečné. Ale právě stolice je paradoxně i spásou. (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Fekální transplantace: když průjmy nezastaví léky, pomůže cizí stolice

  • 3
Když selžou léky, snaží se lékaři vytlouci klín klínem. Lidem s klostridiovou infekcí, jejichž život ohrožují opakované úporné průjmy, nabízejí nemocnice v Moravskoslezském kraji léčbu stolicí. Většinou od příbuzného. Metoda zabírá.

Pacienti ani lékaři se touhle poněkud nechutnou novinkou dosud moc nechlubili.

Přiznávají ale, že přibývá nejen lidí ohrožených klostridiovou infekcí s úpornými průjmy, křečemi a horečkami, ale i pracovišť, která těžce nemocné zachraňují podáváním roztoku ze stolice od dárce. Tím musí být někdo ze zdravých příbuzných nebo blízkých, s nímž je pacient v úzkém kontaktu.

Dobrou zkušenost s léčbou má například 65letá žena, která je rok po léčbě bez potíží. S nezvyklou metodou souhlasila, protože ji ničily silné průjmy. Její stav už byl velmi vážný. Léky pomohly jen na chvíli. Hrozilo, že při dalším návratu klostridiové infekce žena zemře.

Jak pomáhá cizí stolice

Stolici tvoří z 90 procent mikrobi. Toho využívají už delší dobu lékaři v cizině a teď i v tuzemsku. Stolici dárců vpravují do střev lidem, kteří trpí záněty, protože jejich mikroflóru vyhubila antibiotika.

Přenos stolice je schválený. Metoda má víc názvů: fekální mikrobiální transplantace nebo fekální bakterioterapie.

„Trpěla různými nemocemi. Musela užívat antibiotika. Ta vyhubila nejen škodlivé, ale i zdraví prospěšné bakterie v tlustém střevě. Poté se tam rozmnožily nebezpečné bakterie Clostridium difficile. Ty vyvolaly u ženy úporné průjmy a zánětlivou reakci v celém organismu. Abychom pacientku zbavili trápení, nabídli jsme jí fekální transplantaci - léčbu stolicí,“ líčí primář interního oddělení v Novém Jičíně Roman Černohorský.

Stejnou metodou pomohla novojičínská nemocnice za poslední rok už šesti pacientům. Lékaře překvapilo, jak je metoda účinná u lidí, kterým se přes podání obvyklých léků klostridiové infekce vracely.

„S výjimkou jedné ženy, která musela bohužel znovu dlouhodobě užívat antibiotika na jinou nemoc, se nikomu z pacientů léčených stolicí úporné průjmy nevrátily. Z klostridiové infekce jsou vyléčení,“ říká Černohorský.

Zatímco dvěma lidem podali lékaři přefiltrovaný roztok ze stolice (bez pevných částic) od zdravého dárce dvakrát po sobě žaludeční sondou zavedenou přes nos a žaludek do dvanáctníku, dalším vpravili roztok přímo do tlustého střeva dvojím nálevem přes konečník.

Podání stolice konečníkem vyzkoušeli i další lékaři v Moravskoslezském kraji. Jako první před dvěma lety gastroenterologové ve Vítkovické nemocnici.

„Dosud jsme tak léčili opakované klostridiové infekce šesti pacientů. Nepoužíváme však nálev, ale při kolonoskopickém vyšetření naneseme kolonoskopem zdravé bakterie ze stolice dárce přímo na nemocnou sliznici tlustého střeva pacienta. Jde o třetí cestu, jak lze do střev dostat užitečné bakterie, které pak samy zahubí ty škodlivé,“ vysvětluje primář Centra péče o zažívací trakt Ondřej Urban.

Technet.cz: Fekální transplantace má budoucnost

Podotkl, že čtyři pacienti jsou bez potíží. Dva zemřeli. „Jejich úmrtí ale nijak nesouviselo s naší léčbou. Opakovanými klostridiovými infekcemi totiž většinou trpí starší lidé, kteří mají řadu jiných vážných nemocí. Oba naši pacienti zemřeli na jiné onemocnění,“ dodal Ondřej Urban.

Jen jednoho pacienta zatím léčila podáním stolice přes konečník klinika infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava. Metodu se brzy chystá zavést i infekční oddělení Slezské nemocnice v Opavě.

Tamní primář Petr Kümpel na jednu stranu lékaře chválí, že se věnují léčbě klostridiových infekcí, na které se dřív nebral příliš zřetel a kterých v poslední době rapidně přibývá. „Před deseti lety jsme léčili pět pacientů za celý rok, ale loni téměř 180,“ říká.

Jako místopředseda České společnosti infekčního lékařství je ale přesvědčený, že pacienty s opakovanou klostridiovou infekcí by měli lékaři jiných odborností posílat právě na infekční oddělení.

„Klostridiové infekce jsou nakažlivější než třeba mononukleóza nebo zánět mozkových blan. Spóry bakterií se mohou v nemocnicích snadno šířit a nakazit tak další pacienty,“ upozorňuje Petr Kümpel.

Léčbu na infekčním oddělení doporučují i hygienici, ale ne striktně. „Je to žádoucí, pokud to dovolí základní onemocnění pacienta,“ říká mluvčí hygieniků Radim Mudra.

„Většina pacientů leží v nemocnici kvůli jiným chorobám, někdy na ARO nebo JIP. Klostridie jsou přidružený problém, který jejich stav zhoršuje, proto vyžaduje léčbu. Ale kdyby měli ležet na infekčním oddělení, musela by za nimi docházet řada jiných odborníků na jiné choroby,“ shodli se Roman Černohorský a Ondřej Urban.

Navíc tvrdí, že klostridiových infekcí už je tolik, že by jejich léčbu nemohla infekční oddělení stíhat. Toho se bojí i lékařka Alena Zjevíková z ostravské fakultní nemocnice: „Nemyslím, že je nutné všechny pacienty převážet na infekční oddělení. Chyběla by nám lůžka. Stačí, když člověka s klostridiovou infekcí izoluje nemocnice, ve které leží.“

„Přesně tak to děláme. Teď mám na interně jen jednoho pacienta. Když je jich víc, jsou v jednom pokoji,“ říká primář Černohorský.

Hygienikům loni lékaři z regionu ohlásili „jen“ 127 klostridiových onemocnění. Podle primáře Kümpela jich mohl být ve skutečnosti až desetinásobek.