Kongresové centrum, hotel, či centrum ekologické výchovy. Plánů, v co se měly proměnit bývalé zámecké konírny v parku Boženy Němcové, již byla spousta.
Nic z toho se nepodařilo naplnit, bývalé konírny nadále chátraly a u jejich zdí se v minulých letech střídaly pouze modely místních fotografů, kteří zde nacházeli múzu.
Na jaře roku 2007 dokonce objekt vyhořel. Nyní se ale zdá, že komplex, který tvoří budova bývalé mléčnice a samotná konírna s kočárovnou, čekají lepší časy.
O kulturní památku projevila zájem jedna z místních firem. „Máme zájemce, který chce objekty opravit, zhodnotit a otevřít veřejnosti. Přitom samozřejmě zachová ráz místa,“ uvedl primátor města Tomáš Hanzel.
Karvinští zastupitelé na červnovém zasedání schválili záměr konírny prodat. Prozatím jediný zájemce, místní firma, ale nemá vyhráno. Hlásit se mohou i další. „Důležité pro nás bude využití a nabídková cena,“ dal nápovědu investorům primátor.
Znalec letos stanovil cenu areálu na 2,2 milionu korun. Město je ale připraveno prodat komplex levněji. „Počítá se s cenou nižší než tou, kterou stanovil posudek, a to s ohledem na náročnost rekonstrukce, zchátralost objektu, komplikovaný příjezd k areálu a nutnost dbát při opravách a využívání na předpisy památkové péče,“ vysvětlila mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová.
Z koníren byla drůbežárna i sídlo hasičů
Původně nebyly objekty jen dva, ale čtyři. Postavili je zřejmě v 19. století hrabata Larisch-Mönnichové. Původně budovy sloužily k ustájení krav, ovcí či drůbeže.
„V polovině 19.století došlo ke změně jejich využívání a zůstaly stát dvě budovy, které jsou zde dodnes. Jedna sloužila jako stáje pro kočárové a jezdecké koně. Druhá byla využívána jako mléčnice. Byly zde krávy, které poskytovaly mléko pro hraběcí rodinu,“ uvedl kastelán zámku Fryštát Radim Kravčík.
Rod Larisch-Mönnichů konírny v devatenáctém století hojně využíval. Zámek Fryštát byl pro rod až do roku 1884 hlavním sídlem a z něj bylo ke konírnám velmi blízko. Když ale zemřel Jan Larisch-Mönnich, novým sídlem rodiny se stal zámek Solca. „Zámek ve Fryštátě pak trochu ztratil na prestiži a s tím se změnilo i využití komplexu budov,“ vysvětlil Kravčík.
Prostory byly poté využívány jako drůbežárna. V roce 1945 je získalo OKD, které část budovy upravilo na byty. Od roku 1960 je pak využívali hasiči, kteří měli v jedné z budov například hasičskou garáž sloužící pro výjezdy.
Vydrželi zde až do poloviny devadesátých let. Od té doby budova chátrá.
„Dnešní stav je i výsledkem letitého využívání k různým účelům,“ podotkla mluvčí karvinské radnice. Seznámit se blíže s rodem Larisch-Mönnichů, který hrál v historii Karviné důležitou roli, mohou lidé do 17. července prostřednictvím výstavy, kterou připravili zástupci fryštátského zámku.
Význam rodu ozřejmí i probíhající výstava
Výstava uvádí přehled 36 objektů, které využívali bývalí majitele karvinského panství a jejich nejbližší příbuzní jako rezidenční objekty nebo jako sídla vrchnostenské správy.
„Mezi vystavenými budovami je 25 rezidenčních sídel. Řada sídel hospodářské správy ale předtím patřila místní šlechtě. Poté, co je odkoupil rod Larisch-Mönnichů, z nich udělal například sídlo pro šafáře,“ vysvětlil kastelán Radim Kravčík.
Výstava je uspořádána chronologicky a je jasným dokladem toho, jak mocný a bohatý rod Larisch-Mönnichů kdysi byl.
„Jedenáct z těchto sídel už dnes nestojí, zbytek ještě stále můžeme vidět na vlastní oči, například sídlo ve Vídni, které se nachází naproti městského parku, nebo barokní zámek Valeč v západních Čechách, kde se nacházejí sochy Matyáše Bernarda Brauna,“ poukázal Kravčík také na to, že výstava může posloužit i jako získání tipů na letní výlety, velká část objektů se ostatně nachází v blízkosti Karviné.
