Strojírenská nebo IT firma, všechno jedno. Ani v jednom oboru se nemohou zaměstnavatelé spoléhat na to, že na trhu práce najdou dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Nezbývá jim, než si je vychovávat ve vlastní režii.
„Rozšiřujeme výrobu, hledáme montážní dělníky, svářeče, lakýrníky. Lidé na trhu práce ale chybí, o strojírenské obory nebyl v nedávné minulosti na školách moc zájem, takže s tím dlouho bojujeme,“ říká Martina Scholasterová, personalistka společnosti Borcad z Fryčovic na Frýdecko-Místecku vyrábějící například sedačky do osobních vlaků. „Lidi si proto učíme sami. Naše výroba je totiž specifická, bez zaučení se neobejdeme. Výuka probíhá tak, že se nový zaměstnanec učí skládat křeslo, dokud se to nenaučí. Není to nic jednoduchého, křeslo obsahuje okolo 230 dílů.“
Úroveň absolventů nebývá vysoká
A bez zaučení mohou nové zaměstnance využívat jen zřídka i v ostravské IT společnosti E LinkX.
„Nové zaměstnance přijímáme v podstatě neustále, ale úroveň absolventů vysokých škol není, v případě, že nejde o nadšence, kteří jsou opravdu zaujatí a programují si i doma, příliš vysoká,“ vysvětluje Lucie Králová, personalistka firmy E LinkX. „Pro nové zaměstnance, zvláště čerstvé absolventy, proto máme takovou školičku, kde se profilují, zjišťují, co je zajímá, na čem by mohli pracovat, pro co mají vlohy. Teprve pak je můžeme plnohodnotně zapojit do práce.“
Obdobné poznatky měla i většina dalších zaměstnavatelů, kteří se minulý týden zúčastnili Burzy práce pořádané Úřadem práce v Ostravě.
O burzu byl velký zájem
Ta se do Ostravy vrátila po několika letech a zájem o zprostředkování zaměstnání tímto způsobem organizátory překvapil.
„Během jediného dne přišlo okolo dvou tisíc lidí, což nás, i vzhledem k nepříznivému počasí, příjemně překvapilo,“ zhodnotila průběh burzy práce Vladana Piskořová z ostravského úřadu práce.
A velký zájem překvapil i Petru Homolovou, mluvčí ostravského Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj. „Během několika hodin nás oslovilo okolo pěti stovek lidí. Takový zájem nás překvapil,“ řekla Petra Homolová. „Většina zájemců byla nad 45 let, na možnost zaměstnání se ale ptali i mladší.“
Také finanční úřad hledá nové lidi
Ostravský finanční úřad i jeho pobočky po celém Moravskoslezském kraji hledají nové zaměstnance už delší dobu. Rozhodující pro přijetí je dosažené vzdělání a zvládnutí výběrového řízení. Šanci mají podle mluvčí středoškoláci i vysokoškoláci.
Ani noví zaměstnanci finančního úřadu ale hned nenastoupí přímo na pracoviště, i je si státní instituce musí „doučit.“ „Ty, kteří projdou výběrovým řízením, čeká ucelený systém vstupního školení. Do roka musí složit státní zkoušku zaměřenou na daně. Procházejí školením, mají k dispozici učební materiály a podobně,“ přibližuje Homolová první rok zaměstnání, který ovlivňuje služební zákon. Školením ale procházeli i uchazeči o práci před začátkem platnosti služebního zákona.
„Také předtím byl součástí nástupních povinností kurz a zaškolení nejen s daňovými zákony, ale i s interními postupy, systémy a podobně,“ dodala mluvčí.
Firmy mají zájem o praxi žáků
Bez investování peněz do výuky zaměstnanců se neobejdou například ani ve společnosti AWT. Ta musí řešit dlouhodobý nedostatek strojvůdců. „Máme program, v němž zájemcům plně hradíme získání zkoušek na strojvůdce,“ říká mluvčí společnosti Lukáš Kresač. „Jinak bychom mohli mít problémy, strojvůdců je na trhu práce hodně málo.“
Jiný pohled na věc má Jarmila Šumberová, výchovná poradkyně Střední školy technické a dopravní v Ostravě.
„Záleží na konkrétních firmách, jak se dokážou o absolventy postarat. Často se stává, že dětem řeknou, že jsou bez praxe, že o ně nemají zájem. Ale to je individuální, záleží na konkrétní firmě,“ řekla poradkyně. „Větší zájem mají firmy o praxi našich žáků, tím, že si je vychovají, mají větší šanci, že u nich pak zůstanou.“
