Investice do ekologičtějších provozů se výrazně projevily v množství produkovaného karcinogenního prachu.

Investice do ekologičtějších provozů se výrazně projevily v množství produkovaného karcinogenního prachu. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

V Moravskoslezském kraji se stále práší nejvíc. Ale bylo mnohem hůře

  • 4
Dlouhá léta prakticky stejná podoba žebříčku znečišťovatelů se nezměnila ani letos, Nejvíce polétavého prachu produkují firmy z Moravskoslezského kraje. Mezi údaji za posledních deset let je ale obrovský rozdíl.

Rok 2005. První místo Mittal Steel Ostrava, druhé místo Třinecké železárny, třetí místo Vysoké pece Ostrava, čtvrté Elektrárny Prunéřov.

Rok 2014. První místo ArcelorMittal Ostrava, druhé místo Třinecké železárny, třetí Elektrárna Chvaletice. Prakticky stejnou podobu jako v roce 2005 má tabulka největších znečišťovatelů polétavým prachem PM10 v České republice i za rok 2014.

Jediný rozdíl spočívá ve spojení produkce podniku Vysoké pece Ostrava s firmou ArcelorMittal Ostrava. Logicky. I v roce 2005 šlo o vysoké pece Mittalu, tehdy ale byly od firmy administrativně odděleny.

PM10 – srovnání firem Moravskoslezského kraje

Firma prach (kg)

2005

Mittal Steel Ostrava 1 221 002

Třinecké železárny 1 058 720

VP Ostrava 993 786

Elektrárna Dětmarovice 106 194

OKD, Důl Paskov 52 206

2014

ArcelorMittal Ostrava 496 745

Třinecké železárny 470 047

Elektrárna Třebovice 99 055

Tameh – Teplárna 74 204

Elektrárna Dětmarovice 69 131

Kamenolom Jakubčovice 61 511

Baumit 222

Zdroj: znecistovatele.cz

Statistiku největších znečišťovatelů zveřejnil na svých stránkách Integrovaný rejstřík znečišťovatelů a okomentovali ji odborníci ze sdružení Arnika.

A firmy z Moravskoslezského kraje se v žebříčcích odhalujících největší znečišťovatele rozhodně „neztratily“.

„V sedmnácti aktuálních tabulkách dominují znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského,“ komentoval zveřejněné výsledky Jindřich Petrlík, předseda sdružení Arnika.

Paradoxně polétavý prach, záležitost, která lidem z Moravskoslezského kraje znepříjemňuje život nejvíc, odborníci z Arniky pro letošek nekomentovali.

„Hodnocení PM10 jsme letos nedělali. Ministerstvo totiž zavedlo novou metodiku výpočtu a ještě není jisté, zda ji použily všechny podniky, nebo jen některé. Proto by jakékoli podobné hodnocení mohlo být zkreslující,“ vysvětlil předseda Arniky. Ať už ale podniky využily při výpočtech a měření vypuštěného polétavého prachu cokoli, jasné je, že se za posledních deset let situace radikálně zlepšila.

Ze statistik vyplývá, že se v roce 2005 dostalo do okolí z ostravského Mittalu 1,22 milionu kilogramů polétavého prachu. A ze společnosti Vysoké pece Ostrava dalších 993 tun. Dohromady přes 2,21 milionu kilogramů prachu. Přes milion kilogramů se ve stejném roce dostaly i Třinecké železárny.

Už nejen PM10. Stále více se měří i PM 2,5 a PM1

Tabulka za rok 2014 ukazuje ve svém čele stejné podniky, ale se zcela odlišnými čísly.

Společnost ArcelorMittal vypustila do vzduchu za loňský rok 496 tun PM10, tedy čtyřikrát méně, Třinecké železárny pak 470 tun, o polovinu méně než v roce 2005.

A další snížení emisí v Třinci očekávají. „Od roku 1996 jsme investovali už 7,1 miliard korun, ještě zbývá doinvestovat zbylou část velkých ekologických investic za zhruba miliardu,“ řekla Petra Jurásková, tisková mluvčí Třineckých železáren. „Naší nejbližší akcí, která opět sníží zatížení ovzduší, je nyní odprášení Aglomerace č. 2, která je před kolaudací.“ A od roku 2016 očekávají v Třinci také výrazné snížení dioxinů. I v těch jsou obě velké hutní firmy, ve stejném pořadí, v čele celorepublikového žebříčku.

Třinecké železárny. Letecký pohled.

„Letos byly zahájeny přípravné práce na projektu - dávkování aktivního uhlí do spalin spékacích pásů aglomerací, které jsou nejvýznamnějším zdrojem emisí dioxinů, takže od roku 2016 předpokládáme významné snížení těchto emisí,“ dodal generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Miliardy korun na odprášení proteklo i účty společnosti ArcelorMittal Ostrava. „V prvních deseti letech od vstupu ArcelorMittalu do ostravské huti jsme investovali čtyři miliardy korun do ochrany životního prostředí, a to do ovzduší, vod i odpadů,“ řekla tisková mluvčí Barbora Černá Dvořáková.

„Letos jsme připravili celkem patnáct ekologických projektů, na aglomeraci, vysokých pecích, energetice i koksovně. Investice za dvě miliardy korun sníží emise prachu vznikajícího v huti o více než 520 tun ročně.“