Fotograf zachytil strašné následky válečné řeže na Opavsku

Amatérský fotograf Vojtěch Pála pořídil v roce 1945 unikátní sbírku snímků z obcí na Opavsku a Ostravsku. Aby měl na drahé filmy do přístroje, obětoval dokonce potravinové lístky. Tehdy dvaačtyřicetiletý obuvník zachytil města, vesnice a jejich obyvatele pár dnů po přechodu fronty.

"Focení byl jeho velký koníček. Sám objížděl vesnice v okolí a nafotil tam spoustu záběrů," říká jeho vnuk Dušan Pála. Na svého dědečka, který většinu života bydlel v Krásném Poli, má jen letmé vzpomínky z raného dětství. "Zemřel v roce 1981, to mi bylo šest. K většině informací o něm se dostávám až z dobových novin. Půjčoval fotky na výstavy a některé zveřejnil i tehdejší tisk," doplnil Pála.

Kdo byl Vojtěch Pála

Pocházel z Dolní Lhoty, narodil se v roce 1903. Vyučil se obuvníkem, žil v Krásném Poli a zajímal se o historii Slezska.

V jeho pozůstalosti zůstaly stovky fotografií i negativů, ale i dopisy týkající se tehdejších krvavých osvobozovacích bojů.

S fotoaparátem v ruce Vojtěch Pála projel Hrabyni, Pustkovec, Velkou Polom, Štítinu, Svinov, Dolní Lhotu, Dobroslavice, Čavisov, Děhylov, fotil i ve zničeném Bílovci a Opavě. S místními si také povídal o jejich zážitcích, proto mají některé snímky i svůj příběh.

Například fotka zničeného samohybného děla SU-76 v Krásném Poli. To si Pála při focení zapsal i výpověď očitého svědka. "Bylo to 26.dubna 1945, když severozápadním směrem od obce Velká Polom zaútočila proti Němcům sovětská pěchota, posílená několika tanky a samohybným dělem," začíná zápisek.

I Opava byla boji poničená, na snímku ulice Mezi trhy.

Skupinka sovětských vojáků v Krásném Poli.

Opuštěná německá dělostřelecká baterie.

Samohybné dělo bylo vpředu, když se však proti němu vynořily tři německé tanky, stáhlo se do blízkého úvozu. "Toho využil ukrytý německý voják a z bezprostřední blízkosti vystřelil na samohybné dělo pancéřovou pěst. Nastal výbuch. Samohybné dělo se roztrhlo a začalo hořet, vojáci byli vymrštěni do vzduchu a jako hořící pochodně dopadli do blízkého úvozu," zapsal si Pála. Ani německý útočník nepřežil. Smrt spolubojovníků pomstil ruský voják se samopalem v ruce, který celou scénu sledoval.

Budova v Dobroslavicích po přechodu fronty.

Válkou poškozené Stromy na Ostré hůrce u Háje ve Slezsku.

Po válce zůstaly na Opavsku stovky válečných strojů.

A v Pálově korespondenci je i jiný příběh. O ruské lékařce, která v chabičovské kostelní věži zlikvidovala německé vojáky. Při ošetřování zraněné Češky v jednom z domků slyšela, že Němci v kostele stříleli po Rusích.

Zničená bojová technika v Háji ve Slezsku.

Oblékla si kabát nedaleko kostela ležícího mrtvého německého vojáka, vzala mu kulomet a granáty, vešla do kostela a Němce postřílela. Když však z kostela vycházela, nestihla si německý kabát svléct a ruský voják po ní vypálil. Těžce ji zranil a lékařka zemřela. Po osvobození ji pohřbili vedle kostela.

Kromě bojišť na Opavsku a Ostravsku Pála na svých snímcích zachytil lidové slavnosti či venkovskou slezskou architekturu. On i jeho manželka Karla milovali hudbu, Vojtěch Pála hrál na housle a sám je i vyráběl. A měl i výtvarný talent, vlastnil unikátní sbírku maleb lidových truhel a lidových výšivek.

Při osvobozování Ostravy padlo více než 100 tisíc lidí

Před šestašedesáti lety se Ostravskem prohnala fronta. V bojích Ostravsko-opavské operace se střetly Rudá armáda a jednotky 1. čs. armádního sboru s německými vojáky. Jen na straně Rudé armády počet padlých, nezvěstných a zraněných překročil 112 tisíc.

Operace začala 10. března na polském území. Sověti si vzali za úkol osvobodit Ostravu, průmyslovou baštu Němců. Po prvních neúspěších se už v březnu rozhodli pro obchvat přes Opavu a postup Opavskem k Ostravě. Hlavní část operace začala 15. dubna. Postupovali však velmi pomalu.

„Němci tu měli vynikající, elitní jednotky. V téže době probíhal hlavní útok Rudé armády na Berlín a její síly v Moravskoslezském kraji nebyly přiměřené německé obraně,“ vysvětlil předseda opavské Matice slezské Jaromír Breuer. Rudá armáda útočila, ale neměla převahu.

Němci měli na Opavsku elitní divizi lyžařských myslivců. Delší dobu tam také pobýval polní maršál Schörner. Byl přísný, vojáky učil tvrdé disciplíně. Když wehrmacht stavěl před Horním Benešovem zábrany a šlo to pomalu, maršál přijel a velícího důstojníka na místě zastřelil.

Němci také dokázali velmi pružně přemísťovat své jednotky. Posílily je například tanky z jižní Moravy. Postup Sovětů se jim podařilo zpomalit i využitím československého opevnění. A vybudovali si také pětipásmový, padesátikilometrový systém obrany. „Na jeho výstavbu povolali tisíce mladých mužů z Protektorátu Čechy a Morava. Budovali zákopy, různé kryty či protitankové zátarasy,“ říká vedoucí Památníku II. světové války Jana Horáková.

Boje byly dlouhé. Rudá armáda s velkými ztrátami zaútočila, vždy však následoval protiútok Němců, kdy rudoarmějci zase o získané území přišli. V Pustých Jakarticích stála fronta čtyři dny. A těžce se bojovalo i u Háje ve Slezsku. Němci se ukryli na kopcích nad Hájem a měli útočící rudoarmějce jako na dlani. Ti neměli proti jednotkám zakopaným v kopcích moc šancí. Jen tady zemřelo 876 rudoarmějců a 510 německých vojáků.

A trpěli i civilisté. „Boje přečkávali ve sklepích domů. Například v Hrabyni Němci vyzvali místní, ať odejdou, že tudy půjde fronta a boje budou tvrdé. Ale zůstali,“ líčí Horáková. Lidé ve sklepích trávili týdny. Jen když se situace uklidnila, vyšli ven, aby doplnili zásoby. Někdy je právě při cestě pro vodu nebo jen vyhlédnutí z úkrytu zastřelili. Zemřely stovky lidí. „Od Němců také měli zákaz chodit do okolních lesů. Pokud by tam někoho chytili, považovali by ho za špióna. Lidé byli kromě sklepů ukrytí v kostele a v lazaretu,“ dodává Horáková.

Sověti 22. dubna osvobodili Opavu, ve městě se však bojovalo ještě začátkem května. Postupovali přes Háj ve Slezsku, Velkou Polom a Klimkovice a 30. dubna byli v Ostravě.