Těžní věže Dolu Frenštát.

Těžní věže Dolu Frenštát. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Frenštátsko rozzlobil dokument se zmínkou o těžbě uhlí v Beskydech

  • 15
Nový návrh Státní energetické koncepce rozzlobil starosty obcí na Frenštátsku. Rozčílilo je, že zatímco jim ještě před necelým rokem ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek sliboval, že v Beskydech už se nikdy nebude těžit uhlí, dokument se nyní o budoucí obnově těžby v dole Frenštát opakovaně zmiňuje.

"V neposlední řadě se předpokládá, cca po roce 2030, využití ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát k možné výrobě elektrické energie a tepla pro Moravskoslezský region," píše se mimo jiné v aktualizované verzi Státní energetické koncepce z letošního srpna.

Tato a další zmínky o frenštátském dolu starosty beskydských obcí naštvaly. Loni na podzim totiž od ministra Kocourka slyšeli pravý opak.

"Sdružení měst a obcí na ochranu Beskydského regionu jsem slíbil, že nový návrh aktualizované Státní energetické koncepce zohlední jejich požadavky. Při přípravě nového návrhu koncepce také chci mnohem víc spolupracovat s jednotlivými samosprávami," řekl tehdy ministr.

Podle starostů pak navíc dodal, že v energetické koncepci dá jasný signál, že černé uhlí z Beskyd stát potřebovat nebude.

"Po vytěžení Karvinska budou na řadě Besykdy"

V aktuální verzi je ale vše jinak. "S tímto návrhem zásadně nesouhlasíme. Bylo nám přislíbeno, že požadavky samospráv budou zohledněny, nebyly. Že s námi bude jednáno, ale nebylo," vysvětluje starostka Frenštátu pod Radhoštěm Zdeňka Leščišinová s tím, že své stanovisko poslali na úřad vlády, premiérovi i ministrovi průmyslu a obchodu.

Z historie Dolu Frenštát

První vážnější geologické průzkumy na Frenštátsku proběhly v 60. letech minulého století.

V roce 1982 začalo hloubení první těžní jámy. Už při hloubení 943 metrů hluboké jámy nastal problém. Výztuž nevydržela tlak okolních hor a zbortila se. Teprve po zesílení mohly hloubicí práce pokračovat.

Hloubení jámy číslo 5, která nakonec dosáhla hloubky 1 088 metrů, započalo v roce 1983, o pět let později z ní horníci vytěžili první uhlí. V roce 1991 byla šachta zakonzervována.

"Vše je nachystáno tak, aby se poté, co se vytěží uhlí na Karvinsku, mohlo začít v Beskydech," zlobí se Jiří Novotný, starosta Trojanovic a zároveň předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu.

"Je to jako v pověstném Kocourkově. Co tak zásadního se za půl roku změnilo, že se ministrův postoj obrátil o 180 stupňů?" ptá se Novotný a dodává: "Těžba uhlí v Beskydech už za 18 let by z pohledu občanů, místních samospráv, největších zaměstnavatelů regionu i odborníků představovala přírodní, kulturní a sociální devastaci rozsáhlého území."

Resort: Je to jen pracovní verze. Starosta: To nám říkají už roky

Podle Pavla Vlčka, mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu se na slibu ministra nic nezměnilo. "Jedná se o pracovní materiál, který prochází připomínkovacím řízením, oponenturou. Pan ministr už několikrát říkal, že to, co slíbil, dodrží," říká Vlček.

"Že je to pracovní verze, to nám říkají už tři roky," reaguje starosta Trojanovic. Přitom termín dokončení se blíží, mělo by to být do konce letošního roku.

Obce se zásadně staví i proti průzkumné ražbě, která je rovněž v aktuálním návrhu energetické koncepce zahrnuta.

Říkají, že už je ložisko prozkoumané a opírají se přitom například o současnou platnou Surovinovou politiku, kde se o zásobách černého uhlí v okolí Frenštátu píše jako o prozkoumaných.

OKD však od průzkumu upustit nechce. "Naše poznatky o uhlí pod Frenštátem vycházejí jen ze starých průzkumných vrtů a vědeckých výpočtů. Podle nich je v ložisku přibližně 1,6 miliardy tun uhlí. V tuto chvíli ale detailně nevíme, jaké jsou v místě geologické podmínky a jakou část těchto zásob je možné vytěžit," říká mluvčí OKD Vladislav Sobol.

Za průzkumem ale lidé z Beskyd vidí první krok k zahájení těžby.