Podle neoficiálních informací v kauze právě on figuruje jako iniciátor i hlavní žhář při zničení mimořádně cenné památky z 16. století, aby tak „oslavil“ svou plnoletost. Podle zákona však má jako mladistvý v době činu zaručenou anonymitu a v případě odsouzení i nižší trest, než by dostal, kdyby čin provedl o den později jako plnoletý.
„Zákon jasně vymezuje, kdo může být přítomen v soudní síni v případě obžalovaného mladistvého. Patří tam zejména rodina, důvěrníci, zástupci státních orgánů, znalci, tlumočníci a podobně. Ostatní nemohou být přítomni,“ potvrdil Jiří Barč, mluvčí Krajského soudu v Ostravě, kde se případ bude projednávat.
Změnit by to mohla jedině žádost samotného mladistvého o konání soudu s přítomností veřejnosti. Ale to se v případě Gutů dosud nestalo.
Novináři a další lidé se proto do jednací síně dostanou až při vyhlášení rozsudku. Ani pak ale nikdo nebude podle takzvaného náhubkového zákona smět zveřejnit jméno, fotografii tváře nebo jiné údaje vedoucí ke ztotožnění mladistvého.
Škoda za 20 milionů, historická je ale nevyčíslitelná
Soudní líčení je zatím naplánováno na tři dny. Za obecné ohrožení hrozí dospělým obžalovaným osm až patnáct let vězení, mladistvému polovina. Škoda činí dvacet milionů korun, historická ztráta památky je však nevyčíslitelná.
Podle oficiálně nepotvrzených informací se právě hoch, kterému se blížily osmnáctiny, domluvil s o rok starším komplicem, že kostel zapálí. Pak se dohodli ještě s dalším známým, také osmnáctiletým, aby je odvezl na místo. Ten jediný pak unikl vazbě.
V noci na 2. srpna přijeli ke kostelíku, jeden z trojice zůstal za volantem, mladistvý rozlil z připravených plastových lahví benzin a zapálil jej (o požáru zde).
Kostelík lehl popelem, zůstaly z něj jen ohořelé trámy. Pro mnoho lidí v regionu to byl obrovský šok.
Aspoň nejsou od nás, ulevilo se starostce
„Víte, ono je asi docela jedno, jaký trest ti hoši dostanou. Fakt, že nám nenávratně zmizela nejstarší a tak nádherná památka, už je nezvratitelný,“ povzdychla si starostka Třince Věra Palkovská.
Sama zánik kostela špatně snášela. „Jen se mi ulevilo, když jsem slyšela, že pravděpodobní žháři nejsou od nás z Třinecka. To bych opravdu vůbec nepochopila,“ zmínila starostka fakt, že obžalovaní jsou z Ostravy, z Frýdku-Místku a z obce ležící mezi těmito městy.
Třinec vzápětí po požáru založil dobročinnou sbírku na obnovu kostela. Zatím se na něm shromáždilo zhruba 3,3 milionu korun.
Ostravsko-opavská diecéze jako vlastník kostela už rozhodla o výstavbě repliky, ve které využije i několik původních trámů. Stromy, ze kterých se tesají trámy, pocházejí opět z Beskyd. Náklady na výstavbu pokryje pojistka (o stavbě repliky kostelíka zde).
„V září v muzeu otevřeme výstavu k historii gutské památky a na sbírce snad ještě něco přibude. Peníze pak věnujeme na obnovu interiéru kostela,“ slíbila starostka.
