Ambiciózní kolektiv, inteligentní spolužáci, náročnější studium. To jsou hlavní důvody, proč si rodiče páťáků přejí, aby se jejich potomek dostal na víceleté gymnázium.
„Zájem o osmileté vzdělání na gymnáziu je stabilně vysoký. Do 1. kola přijímacího řízení bylo v předchozím roce přihlášeno 3 236 žáků základních škol a následně jich bylo přijato 1 089 z nich. Letos je 1 165 míst,“ přiblížila náměstkyně hejtmana Věra Palková s tím, že každoročně odchází ze základních škol na víceletá gymnázia přibližně deset procent žáků.
„Myslím, že je to adekvátní počet. Pro srovnání, v Praze je to pětadvacet až třicet procent,“ doplnila náměstkyně.
Na zvyšujícím se zájmu o víceleté studium se shodují i ředitelé oslovených gymnázií. „Letos opět evidujeme vyšší počet přihlášek než v loňském roce. Znamená to, že konkurence je vysoká a dostanou se k nám skutečně připravené a ambiciózní děti,“ zmínil ředitel Matičního gymnázia v Ostravě Ladislav Vasevič
Dodal, že absolventi víceletých gymnázií mají podle dlouhodobých analýz lepší výsledky u maturit i přijímacích řízení na vysoké školy než ti ze čtyřletého oboru. To potvrdil i ředitel Gymnázia Hladnov Daniel Kašička a dodal: „Jedná se o zralé děti a konkurence a motivace je mezi nimi vysoká. Dá se říci, že se táhnou navzájem.“
Nepřijetí se nesmí dětem předhazovat jako prohra
Téměř dvě třetiny dětí u přijímaček ale neuspějí a pokračují dál na základních školách, což mnoho z nich vnímá jako prohru.
„Rodiče by neměli na děti klást přehnané nároky. Dětem, které se na gymnázium nedostaly, to nesmíme předestírat jako nezdar, ale jako fakt, že pro ně bude lepší, když ještě čtyři roky zůstanou na základní škole, což je pravda,“ vysvětlila ředitelka pedagogicko-psychologické poradny v Ostravě Alena Kostelná.
Víceletá gymnázia jsou podle ní vhodná jen pro některé žáky. „Často rodičům ani samotným žákům nedoporučujeme, aby vůbec přihlášku na osmiletý obor podali. Nerozhoduje totiž pouze inteligence, ale celková osobnostní vyzrálost a samostatnost dítěte,“ zdůraznila Kostelná.
Rodiče někdy překvapí nároky gymnázií
Právě samostatnost dětí je pro víceletá gymnázia velmi důležitá. „Dá se říci, že my tady žáky vodíme pořád za ručičku, což je asi ten největší rozdíl oproti gymnáziím. Vím, že rodiče jsou často zaskočeni tím, že dítě by se mělo umět už pohybovat třeba samo po městě. Automaticky se předpokládá, že je zcela zodpovědné,“ zmínila zástupkyně ředitele Základní školy Františka Formana Ivana Breginová.
Připustila, že odliv žáků je ve třídách často znát. „Mrzí nás, že někteří ti tahouni třídy odcházejí a kolektivu chybí. Nicméně si nemyslím, že by úroveň žáků nějak výrazně poklesla,“ doplnila Breginová.
Tím si už ovšem tak jistá není ředitelka Základní školy Bohumíra Dvorského Věra Helebrantová. „Když vám ti výrazní jedničkáři odejdou, tak ve třídě je nejlepší ten, který byl dříve chvalitebný, a tento posun se projeví. Učitelé se zde musí hodně snažit, aby motivaci a úroveň udrželi,“ popsala ředitelka.
Právě zhoršení úrovně dětí v šestých třídách se bojí i rodiče. „Je to jeden z důvodů, proč jsme synovi podali přihlášku na gymnázium,“ potvrdila Tereza Matějová, jejíž syn se letos hlásí na karvinské gymnázium.
Proti takovému uvažování ale bojuje většina oslovených základních škol v kraji a také ministerstvo. „Usilujeme o to, aby rámec vzdělávání byl srovnatelný na základních školách i víceletých gymnáziích. Gymnázium je výběrová škola, takže je určena pro extrémně nadané děti. Nemůžeme se na školáky na druhém stupni proto dívat jako na ty horší, ale jako na standardní žáky,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.
I ona však potvrdila, že zájem o gymnázia každoročně narůstá. „Přihlášek přibývá, ale míst je stále zhruba stejně. Roste tedy jen konkurence,“ řeka mluvčí.
