Právě leží na stole krajských úředníků. Teprve se chystají rozhodnout o jeho budoucnosti. Už teď však projekt na míchání rekultivačních směsí v bývalém dole Dukla víří emoce. Havířovští aktivisté i magistrát jej odmítají.
Co dýchají v HavířověLoni lidé v Havířově dýchali nadlimitní množství polétavého prachu celou čtvrtinu roku – celkem 91 dní. Havířov je za rok 2011 osmým nejzatíženějším místem v republice. Město má už letos za sebou 38 dní smogu, pětatřicetidenní roční limit daný legislativou padl už v březnu. Maximální denní koncentrace polétavého prachu naměřené v Havířově letos přesáhly sedminásobek imisního limitu. |
"Už jen samotná výroba v tomto zařízení přinese lidem z Havířovska emise prachu z popílku," říká Jan Nezhyba z havířovské pobočky sdružení Arnika. Dodává, že prach na sebe navíc naváže toxické látky obsažené ve zpracovávaných odpadech.
"S prachem se v našem ovzduší objeví i silné karcinogeny. Takovou výrobu a následné zavážení důlních oblastí směsí odpadu je to poslední, co náš kraj potřebuje," míní Nezhyba. K nesouhlasu se přidalo i místní občanské sdružení Občané proti spalovně. Do chystaného podniku by podle nich ročně mířilo až 50 tisíc tun odpadů.
Radní projekt odmítají
Ne projektu říkají i radní města. "Nesouhlasíme. Havířovské životní prostředí je už tak zatížené dopravou a činností z minulosti. Podle posouzení vlivu na životní prostředí se kromě prachu zvýší i frekvence nákladní dopravy," komentuje mluvčí havířovského magistrátu Eva Wojnarová.
Nepřipouští ani, že by po případném zmírnění dopadů na životní prostředí magistrát s projektem souhlasil. "Firma dělá vše pro to, aby co nejméně zatížila životní prostředí. Ale ani do budoucna nechceme Havířov zatěžovat."
Bez míchačky se rekultivace protáhne
Společnost Gemec-Union informace o svážení odpadu a vypouštění dioxinů do ovzduší odmítá. "Nechceme postavit žádnou továrnu," říká její majitel Zdeněk Adamec. Firma pozemek s kalištěm na místě bývalé elektrárny koupila se závazkem rekultivace. Pět hektarů má hotových, na zbylých šestadvaceti stále leží 800 tisíc tun popílku a 300 tisíc tun tavné strusky. Pevná struska se musí vytěžit a na místo přijdou rekultivační vrstvy.
"Míchačka bude vyrábět směs použitelnou k této rekultivaci," vysvětluje Adamec. K míchání chce využít materiály z regionu. "Základem bude popílek, který už tam teď leží," říká Adamec s tím, že pokud míchací zařízení v Havířově nebude, rekultivace areálu se může prodloužit. "Zůstane odkryté popílkoviště. Kdyby na povrchu vyschlo, prášilo by se do města."
Popílek, nebo hlušina?
Jan Nezhyba z Arniky upozorňuje, že už samotná rekultivace pomocí odpadů je špatně: "Lepší by bylo využití hlušiny z dolů. Jde o panenskou vyvrženou směs, kterou nic nenahradí. Byla by rájem pro nové ekosystémy."
Podle nového zákona o ochraně ovzduší by při povolení nového zdroje měl jiný zdroj z oblasti zmizet, aby ovzduší nebylo ještě víc zatížené. "Pokud jde o provoz nového významného zdroje v oblasti s překročenými ročními imisními limity, může být tento nový zdroj znečištění povolen jen tam, kde dojde k opatřením, jež sníží znečištění tak, aby byla zajištěna dosavadní úroveň znečištění," informoval mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
Podle krajského úřadu ale v Havířově tato kompenzace nebude potřeba. "Záměr není novým zdrojem znečištění ovzduší v kraji, jedná se o přemístění stávajícího výrobního zařízení z Bohumína," uvedla mluvčí kraje Šárka Vlčková. Stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí vydá kraj koncem června. Pak bude muset projekt projít územním a stavebním řízením. "V současné době není možné vyslovit jakýkoliv závěr k tomuto řízení," dodala Vlčková.
