Havířovské babky. S harmonikou vedoucí souboru Věra Ptaková.

Havířovské babky. S harmonikou vedoucí souboru Věra Ptaková. | foto: Archiv V. Ptakové

Soubor s průměrem 70 let. Do „chlupatějších“ písní se členkám moc nechce

  • 0
Je jich deset, věkový průměr je někde kolem sedmdesátky, ale chuť nezahálet je stále obrovská. Oslovení „Havířovské babky“ si zvolily tyto dámy v letech samy. Místními lidovými písněmi zpívanými v nářečí „po našymu“ už dlouhé roky baví zejména seniorské publikum v regionu i širším okolí.

Konkrétně je to už pětadvacet let, co se Havířovské babky zrodily.

„Do Havířova se v té době sjížděla spousta lidí ze všech koutů republiky, kteří zde přijeli za prací. Každý si přivážel tu svou řeč, své nářečí. Paní Věra Bebarová se obávala, že by s takovou brzy to naše nářečí upadlo v zapomnění, a tak spolu s Jiřinou Slavíkovou, ředitelkou školy, kde jsem učila, založily soubor,“ vysvětluje současná vedoucí Věra Ptaková.

Původně bylo Havířovských babek pět, pak se začaly rozrůstat. Nyní jsou na čísle deset. A šéfuje jim žena, která s nimi původně nechtěla mít mnoho společného. „Když babky začínaly, paní Slavíková za mnou přišla a říkala, že mi to jednou předá. Hrozně mě tehdy urazila, já měla čtyřicet let a rozhodně jsem se necítila na to, že bych je měla jednou vést. No a teď už to jsou čtyři roky, co jsem to převzala,“ směje se Věra Ptaková.

Od počátku své pětadvacetileté historie jsou „babky“ věrny své filozofii – zpívají ve slezském nářečí a zadarmo. „Nejčastěji navštěvujeme nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, také ale vystupujeme na akcích Polského kulturně-osvětového svazu nebo občas na oslavách padesátin či šedesátin,“ podotkla Ptaková.

O peníze si neříkají. Někdy i cestují za své

Právě na oslavách jim občas něco na přilepšenou dají, dámy z Havířova si ale o peníze za vystoupení neříkají. „Chceme jen pokrýt výlohy na cestování. A i to je někdy moc. Autobus stojí dost peněz, tak se někdy vydáme na cestu i svými auty,“ podotýká žena.

V souboru, jehož nejmladší členka má 67 let a nejstarší 82 roků, je nejtěžší úlohou prosazovat novinky.

Věra Ptaková se snaží repertoár oživit veselejšími a trochu „chlupatějšími“ písněmi. „A to je někdy přemlouvání, aby to zazpívaly. Do nějakých vulgarismů se jim moc nechce a snaží se mě přemlouvat, abychom to nějak upravily. Ale ono i to k místnímu folkloru patří. A navíc proti slovům, která používá dnešní mládež, je to stále slabý odvar,“ podotýká bývalá učitelka.

Havířovské babky by se rády ještě rozrostly. Jenže na to přidat se ke sboru se fronty nestojí. „Asi zájemce odrazuje průměrný věk souboru. Mně se tady taky původně nechtělo, cítila jsem se pořád mladá. Ale spíš se lidem obecně moc nechce v dnešní době nějak angažovat,“ dodala Věra Ptaková.