Těžba přesouvala obce. A problémy způsobila i tam, kde nezačala

Seriál   19:38aktualizováno  19:38
Těžba uhlí v regionu lidem v dolech zajišťovala obživu. Zároveň však změnila ráz krajiny, především na Karvinsku. Některé městské části vlivem těžby zcela zmizely, jiné se z ní doteď jen těžce vzpamatovávají. V dalším díle seriálu MF DNES a iDNES.cz si tato místa připomeneme.

Na protest proti plánům společnosti OKD těžit pod karvinským Starým Městem uhlí si místní obyvatelé na branky a ploty vyvěšovali cedule vyjadřující nesouhlas s dalším dolováním. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Karvinská městská část Doly, to už je jen torzo místa, kde na přelomu 19. a 20. století stávaly školy, obchody, pekárny a hospody. Městská část se po roce 1945 stala z centra dění okrajovou částí Karviné. „Na zástavbě města se začaly projevovat vlivy důlní činnosti,“ vysvětlil kastelán karvinského zámku Fryštát Radim Kravčík.

Fotogalerie

Půdní poklesy šly mnohde do desítek metrů. Zmizela celá část Solca, zámek v Solci, kostel či havířská kolonie. Zachránit se podařilo kostel sv. Petra z Alkantary, pod kterým vlivem těžby klesla půda v krátké době o 37 metrů a kostel se naklonil a vychýlil o 6,8 stupně na jih. Nyní je vyhledávanou turistickou atrakcí a přezdívá se mu česká Pisa.

Podobného osudu, jaký stihl městskou část Doly, se již dlouhá léta obávají obyvatelé další části Karviné – Starého Města.

OKD si v místě už desítky let pohrává s myšlenkou těžby, a ač se s ní nezačalo a kdo ví, jestli kdy začne, už jen samotné úvahy silně narušily životy místních.

Nekončící úvahy o těžbě pod Starým Městem

Čtvrť se nachází pár kilometrů od centra. „Na první pohled lokalita působila jako ideální místo pro život. Jen pár kilometrů od města, klid, vesnický ráz krajiny, řeka, příroda, obchod, hospůdka. Zároveň hned za humny největší karvinská průmyslová zóny skýtající téměř dva tisíce pracovních míst,“ říká obyvatelka města Zuzana Klusová.

Nicméně ložiska černého uhlí pod Starým Městem přidělaly místním lidem nemálo vrásek, a ač se zde do současnosti nezačalo těžit, ve Starém Městě už nenajdete hospodu, obchod ani velkou část rodinných domků.

Poprvé se lokalita Starého Města dostala do hledáčku těžařů v 80. letech minulého století.

„Těžaři tehdy začali s výkupy kvůli stavbě větrného okruhu, třetinu starého města zdemolovali, protože si brousili zuby na tamní černouhelné sloje s velkou mocností. Ty slibovaly vysokou výtěžnost a nepříliš vysoké náklady na těžbu. Nakonec ovšem celý záměr ztroskotal na tom, že těžba v lokalitě by byla příliš nebezpečná a náročná kvůli nedalekému korytu řeky Olše, charakteru podloží a vysoké hladině spodní vody,“ uvedla Monika Heisigová ze Starého Města.

Na několik let si mohli místní vydechnout, těžaři totiž přestali se Starým Městem počítat ve svých plánech. Jenže ne definitivně. S myšlenkou těžby pod Starým Městem začala firma koketovat zase v roce 2011 a i vedení města se podobným myšlenkám postupně přestávalo bránit.

Petice versus výkupy

To se řadě místních nelíbilo, a tak v roce 2012 vzniklo sdružení občanů, které vede právě Monika Heisigová. Pod petici proti rozšiřování těžby se podepsalo téměř šest tisíc lidí, místní často vystupovali na jednání zastupitelstva. OKD i tak začalo s výkupy nemovitostí.

Vykoupené domy pak firma postupně demolovala. Jako jedna z prvních šla k zemi hospoda. O rok později byly ale výkupy zastaveny. Důvodem bylo to, že se OKD začalo potýkat s problémy způsobenými poklesem ceny uhlí na globálních trzích. To nakonec srazilo těžebního giganta do existenčních problémů, ve kterých se nachází v současné době.

Nejistota místních však trvá i dnes. „Všichni řeší osudy horníků, na obyvatele Starého Města se ale jaksi zapomnělo. Jako by si nezasloužili už konečně vědět, co bude dál. Přestože se hovoří o uzavření důlních provozů, ohledně Starého Města OKD stále mlží a tvrdí, že těžit zde chce a bude, ačkoliv na rozvoj těžby nemá prostředky,“ dodala Heisigová.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

To, že OKD stále těžbu pod Starým Městem nezavrhla, potvrzuje i mluvčí firmy. „Staré Město je stále potenciální lokalitou pro těžbu černého uhlí. Žádné definitivní rozhodnutí, že se zde těžit nebude, nebylo managementem OKD učiněno,“ uvedl mluvčí firmy Ivo Čelechovský.

Část obce zmizela z mapy

O tom, co těžba uhlí dokáže provést s krajinou, by mohli povídat také v Doubravě. Zde zanikla celá jedna lokalita zvaná Kozinec, kde vlivem těžby zmizelo celkem 152 domů. Bouralo se i v jiných částech, a tak obec, která měla ještě v roce 1990 téměř 6 tisíc obyvatel, má k letošnímu roku celkem 1 250 občanů. „Za pomoci OKD byla sice postavena skupina 22 domků, to ale situaci neřeší. Úbytek obyvatel se celkově v obci projevil negativně. Máme málo dětí ve škole, nedostatečnou klientelu služeb i málo peněz ze státního rozpočtu,“ říká starosta obce Pavel Krsek.

Na území obce vznikly po těžbě dvě velké vodní plochy. „Jedna je na místě bývalé části Kozinec, kde nám vzniklo jezero, u kterého, podle projektu, měly být zakončeny rekultivační práce letošní rok, ale tomu určitě tak nebude. Pod jezerem se stále těží, a tak se postupně bude nadále propadávat,“ podotkl Krsek.

Druhá plocha vznikla v povodí Kotlínského potoka ve středu obce. „Zde se jedná o plochu v blízkosti hlavní silnice a budoucí masivní výstavby. Jsou to spíše močály. S rekultivační akcí v místě se otálelo tak dlouho, až tam zelení objevili nějakého vzácného broučka a celá úprava území v plném rozsahu se konat nebude,“ vysvětlil starosta. Místo zasypání tak zůstanou podle Krska v obci nedůstojné vodní plochy, o jejichž využití lze jen velmi těžko uvažovat.

„Je pravda, že kvůli důlním škodám spolupracujeme s OKD na napravení některých dřívějších křivd, ale celkovou újmu již nelze nahradit,“ dodal trpce Krsek.

Autor:


Nejčtenější

Nejraději znovu a lépe. Socha Špinarové čelí kritice odborníků i veřejnosti

Socha Věry Špinarové byla odhalena v Husově sadu v centru Ostravy. (17. 10....

K soše zpěvačky Věry Špinarové míří jeden kritický komentář za druhým. Velké části veřejnosti i odborníkům se nelíbí...

Tušil jsem, že bude velmi kontroverzní, říká autor sochy Špinarové

David Moješčík ve svém ateliéru v Janovicích při pracích na soše Věry Špinarové.

Vtípky, petice, výzvy k předělání. Ostravská socha Věry Špinarové od veřejnosti zatím sklízí zejména kritické ohlasy....



Do střechy vozu s pražskou značkou někdo v Ostravě zasekl krumpáč

Podnikateli z Ostravy někdo zasekl do střechy luxusního vozu krumpáč.

Nepříjemné překvapení čekalo v neděli odpoledne na podnikatele Michala Kubíčka z Ostravy. Do střechy jeho luxusního...

Zůstane huť bez proudu? Ústup Mittalu z Ostravy připomíná taktiku spálené země

Pohled na závod ArcelorMittal v Ostravě-Kunčicích.

Pozvolné odpoutávání společnosti ArcelorMittal od ostravské hutě připomíná ty nejdrsnější pohádky bratří Grimmů, kde se...

Školačky pomáhaly kolabujícímu seniorovi. Dospělí je při tom míjeli

Statečné dívky ocenil starosta Ostravy-Jihu Martin Bednář.

Tři dívky ze Základní školy Kosmonautů 13 v Ostravě-Zábřehu pomohly seniorovi, který zkolaboval na ulici a sesunul se k...

Další z rubriky

Vypouští tetřevy, ale lidé je ruší ve dne v noci. Z lesů je tělocvična

Ač se tetřevi daří odchovat, ve volné přírodě jich moc nepřežije. Kromě...

Osmnáct tetřevů hlušců odchovaných v tetřevně v Krásné na Frýdecko-Místecku letos vypustí pracovníci Lesů České...

Znásilnili mě, štkala žena. Když se vyspala ze čtyř promile, odvolala to

Alkohol (ilustrační foto)

Vypadalo to na mimořádně závažný případ vícenásobného znásilnění v Havířově. Jenže když se údajná oběť vyspala ze silné...

Šéf možného kupce ostravské huti obavy odborářů nerozptýlil

Generální ředitel společnosti Liberty House Jon Bolton při rozhovoru s novináři.

Nepříliš nadějně dopadlo jednání mezi odboráři společnosti ArcelorMittal Ostrava se zástupci Liberty House. Ta chce...

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce
Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní rozpočet financoval dětské skupiny a nově také mikrojesle. Do nich chodí hlavně děti, které nezískaly místo ve státní školce, ale jejich rodiče nastupují do práce dřív než po třech letech mateřské dovolené.

Najdete na iDNES.cz