Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pomozte vypátrat osud ostravského hradu Schachtburg - sídla recesistů

  11:09aktualizováno  11:09
Ostravští členové recesistického spolku Schlaraffia uváděli v zápisech jako své sídlo hrad Schachtburg. Státní okresní archiv v Opavě vlastní jeho fotografii. Odborníci si ale nejsou jistí, zda skutečně existoval. Rádi by to zjistili. Jenže chybí informace.

Schachtburg - Hrad s tímto názvem stál údajně v Ostravě. | foto: Státní okresní archiv Opava

Zatímco Slezskoostravský hrad zná díky řadě akcí každý obyvatel krajského města a o někdejším hradu na Landeku si lze přečíst třeba na internetu, jen málokdo tuší, že v centru Ostravy stál dříve ještě jeden hrad. Možná dokonce dva.

Širší okruh lidí má informace o existenci středověkého hradu na Zámecké ulici, který zanikl asi před čtyřmi sty lety. Ale jen pár jedinců tuší, nebo si myslí, že na území Moravské Ostravy stál v minulém století malý hrad Schachtburg, ve kterém se scházeli členové recesistického a zábavního spolku Schlaraffia (Země blahobytu).

O existenci tohoho hradu uvažuje stavební historička Lucie Augustinková. „Státní okresní archiv v Opavě vlastní pohlednici s fotografií hradu a ručně dopsaným názvem Schachtburg, což byl název sídla ostravského spolku Schlaraffia,“ líčí odbornice na stavební historii. 

Podle ní byl ostravský hrad postaven zřejmě v roce 1913, ale nikdo neví, kde přesně stál ani kdy zanikl. Jisté je pouze to, že pánský spolek, jehož volnomyšlenkářští členové rádi debatovali a popíjeli i hodovali ve středověkém stylu, se na pokyn z Říše v roce 1938 „pro neužitečnost“ sám rozpustil a po válce se již v Ostravě neobnovil.

O dokumenty i fotografie stojí ostravský archiv

Odborníkům by pomohlo, kdyby se našli pamětníci či jejich potomci, kteří mají listiny a fotografie dokumentující činnost ostravské Schlaraffie a také osud budovy. Originály i kopie by rád přijal Archiv města Ostravy. I když jeho současný šéf, zastupující ředitel Antonín Barcuch, je skeptický. Nevěří, že hrad Schachtburg skutečně stál v Ostravě. 

„Pokud vím, členové Schlaraffie se v Ostravě scházeli například v restauraci německého pivovaru v Pivovarské ulici. Svá sídla ve vilách honosně pojmenovávali jako hrady. Podle mne je Schachtburg jen fiktivní sídlo spolku, které tu neexistovalo. Kde to nafotili, nevím,“ říká Barcuch. „Ale pokud někdo má dokumenty či snímky dokazující opak, určitě o ně stojíme,“ dodal. 

Důkaz, že hrad stál, nemá ani opavský archiv. „Máme jen tu jednu fotografii nalepenou v albu,“ říká opavská archivářka Marta Linzmajerová, která mapovala historii opavského spolku Schlaraffia. „Po informacích o sídle ostravského spolku pátrá paní Agustinková,“ dodala.

Stavební historička Lucie Augustinková netají, že informací o spolku je dost, ale o hradu skoro žádné. „Z německy psaných pramenů víme, že spolek v Ostravě nazval své hradní sídlo podle šachet. Na fotce ale může být například jen nakašírovaná vila. Kdo ví? Rádi bychom to s pomocí veřejnosti zjistili,“ líčí Augustinková.

Schlaraffia pořádala slavnosti parodující rytířské hostiny

Recesistický a zábavní spolek Schlaraffia (neboli Země blahobytu) vznikl na podzim roku 1859 v Praze v okruhu umělců soustředěných kolem německého divadla. Do poloviny roku následujícího se ustálila hierarchie sdružení na základě stanov. 

Spolek se scházel jednou týdně a pořádal slavnosti se specifickým ceremoniálem, parodujícím středověké rytířské hostiny. Idea podpory kulturního života spolu s důrazem na humor a přátelství se záhy uplatnila v širším rozsahu a spolek se v podobě odborů rozšířil do okolních zvláště německých zemí.

„Členy Schlaraffie byly mnohé významné osobnosti evropské kultury. Koncem 19. století existovalo na světě asi 100 schlaraffských říší s přibližně třemi tisíci členy. V roce 1918 to bylo už téměř osm tisíc členů ve 180 říších. Pro přijetí do spolku Schlaraffia nebylo důležité společenské postavení, náboženské vyznání ani pracovní činnost, záleželo pouze na míře zájmu o umění a humor.

Humorný byl už ostatně sám název sdružení, který se odvíjí od označení ze staroněmčiny Schlaraffenland či Sluraffenland (země bláznů a povalečů) a označuje místo, kde létají pečení holubi přímo do úst,“ přibližuje historii spolku Lucie Augustinková.

Kultovním zvířetem spolku byl výr

Schlaraffové se podle ní rozhodli parodovat myšlenku středověkých rytířských hostin, nasazovali si při nich na hlavu šaškovské čepice a vedli učené debaty o kultuře a umění. V této souvislosti se kultovním zvířetem spolku stala sova, a to konkrétně výr velký.

Šaškovské pokrývky hlavy se lišily podle jednotlivých říší. Členové spolku se místo vlastními jmény nazývali humornými přezdívkami. „Jména provázaná s přezdívkami jsou známá i z ostravské Schlaraffie. Například vedoucí policejního úřadu Anton Lustig si vesele říkal Extempore der lustige Ritter. Korespondenci Schlaraffie vedl právník z Moravské Ostravy Albert Herbatschek pod přezdívkou Lafzdinit der Ostravenwecker se schlaraffskou hodností kancléře. Adolf Strassmann, obchodní rada a prezident rady pivovarníků a sladovníků v Moravské Ostravě, se nechal nazývat Spund der Quellfrohe a snad byl opravdu takovým špuntem šťastným z toho, že je na prameni,“ líčí Augustinková. 

A přidává ještě pár významných osobností ostravské historie: „Rudolf Reis, ředitel Obchodní a průmyslové banky, si říkal Risotto der Eschequette. Ředitel Vítkovických železáren Theodor Baumgart si nechal říkat Pech auf Demsitz a právník Hans Ulrich, který byl mimo jiné synem stavitele téhož jména a autora budovy Café Habsburg, měl přezdívku Lex mihi ars.“

Spolek používal vlastní jazyk, přezdívky a jinak počítal čas

Členové spolku používali i vlastní složitý jazyk. Udělovali si početná vyznamenání a pěstovali různé spolkové zábavy. Vydávali ilustrované ročenky, Allschlaraffische Stammrollen, ve kterých byly kromě jiného soupisy členstva. „A kromě jiného používali několik způsobů vlastního počítání času. Například počátkem letopočtu je, jak jinak, datum založení spolku,“ popisuje Augustinková.

Ostravská pobočka spolku nazývaná Ostrauia, byla tedy podle schlaraffského počítání času založena roku 53 Anno Uhui - roku výra. Spolu s pobočkami ve Varnsdorfu a Bielsko-Białej náležela mezi dceřiné říše opavské Schlaraffie. Barvami ostravské říše byly černá a červená. A jejím údajným sídlem měl být schlaraffský hrad s příznačným názvem Schachtburg, jehož podobu s okrouhlou věží, lomenými oblouky i cimbuřím zachycuje pohlednice datovaná rokem 1913. „Stammrolle z roku 1912 uvádí, že schlaraffský hrad se nacházel v ostravském hotelu Zuber. Nicméně tento hotel byl stejně jako část Pivovarské ulice zbořen počátkem 60. let 20. století, takže lokalizace fotografie s hradem Schachtburg zůstává nejistá,“ podotkla stavební historička.

Po válce už činnost neobnovili

Ostravská Schlaraffia oznamovala povinně dopředu, stejně jako jiné spolky, svá shromáždění policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě za rakouské monarchie i v době první republiky. Tak bylo možné získat představu o schlaraffských schůzích, vedení spolku a o proměně místa konání schlaraffských setkání. 

Například 4. 10. 1912 se konala schůze Schlaraffie, v jejímž zápise je uvedeno, že předsedou spolku byl Anton Lustig, vedoucí policejního úřadu v Moravské Ostravě, místopředsedou Josef Navrátil, stavitel z Petřvaldu a korespondentem advokát Dr. Albert Herbatschek. O rok později se již schůze konala ve spolkovém domě v hotelu National, jak bylo tužkou dopsáno do dokumentu. 

V dalších letech se konala na několika místech včetně hotelu Zuber. Ostravská Schlaraffia ukončila činnost stejně jako další pobočky v roce 1938 dobrovolným rozpuštěním a na rozdíl od jiných poboček už svoji činnost po válce neobnovila.



Nejčtenější

Radar hlásí 44 tisíc překročení rychlosti. Za jeden měsíc a v jedné ulici

Instalace úsekových radarů v Rosicích nad Labem se podle pardubických strážníků...

I více než trojnásobnou rychlostí, než je povoleno, jezdí řidiči Pekařskou ulicí v Opavě. Kontrolní radar tam za pouhý...

Na šachtě byl týden. Od smrti na Dukle jej zachránila nezkušenost

Vladimír Vlček nastoupil na Duklu jen týden před tragickou událostí z roku 1961.

Vladimír Vlček nastoupil na Důl Dukla jen pár dní před tragédií, při níž zemřelo 108 horníků. Za svůj život vděčí...



Majitelé si drží parcely, byť je nevyužívají. Noví zájemci hledají marně

Ilustrační snímek

Řada obcí v Moravskoslezském kraji se dlouhodobě potýká s nedostatkem stavebních parcel, i když velké množství jich...

Belgičtí důchodci uvázli na beskydském svahu, zachraňovali je hasiči

Belgickým seniorům museli hasiči pomoci ze strmého kopce v Beskydech.

Nejstrmější neoznačenou cestu si vybral pár osmdesátiletých seniorů z Belgie při prozkoumávání Beskyd. V kopci poblíž...

Jak Čech poznal velkou zem. Vychodil: Rusové během noci postaví raketu

SLAVNÁ VÝHRA. V srpnu 2010 v předkole Evropské ligy Novosibirsk doma porazil...

Když vytočíte jeho číslo, začne místo klasického vyzvánění dunět píseň It’s my life od americké skupiny Bon Jovi. Ale...

Další z rubriky

VIDEO: Dopravu v Opavě brzdí uzavírky, zatížení objížděk je extrémní

Ilustrační snímek.

S dalšími změnami musejí tento týden počítat motoristé v Opavě. K uzavírce Krnovské ulice přibyly a přibudou další...

Majitelé si drží parcely, byť je nevyužívají. Noví zájemci hledají marně

Ilustrační snímek

Řada obcí v Moravskoslezském kraji se dlouhodobě potýká s nedostatkem stavebních parcel, i když velké množství jich...

Osoblažsko ožije novými cíli pro turisty, včetně historického nádraží

Osoblažská úzkokolejka na cestě romantickou krajinou Slezské Hané.

Nová lávka ke zřícenině Fulštejn, nádraží ve Slezských Rudolticích v podobě, kterou mělo před stoletím, i relaxační...

Najdete na iDNES.cz