Ivan Lendl (vlevo) a Dušan Pohl, soupeři i spoluhráči z mládí, se potkali po dlouhých dvaatřiceti letech.

Ivan Lendl (vlevo) a Dušan Pohl, soupeři i spoluhráči z mládí, se potkali po dlouhých dvaatřiceti letech. | foto: Aleš Krecl

Hráli s Lendlem spolu i proti sobě. Teď se po třiceti letech znovu setkali

  • 0
Ivan Lendl z Ostravy a Dušan Pohl z Přerova se spolu potkávali už od dob tenisových žáků, pak se však jejich cesty rozešly. Znovu se potkali až nyní, po dvaatřiceti letech, a to díky Pohlově synovi, kterého si Lendl všiml v hokejové sestavě Vítkovic.

Stiskli si ruku po více než třech desetiletích. Přitom v žácích a dorostu byli velcí soupeři, zároveň ale spolu hráli ve čtyřhře a společně reprezentovali někdejší Československo mimo jiné v Galeově poháru, juniorské obdobě Davis Cupu. "Oba jsme šedesátý ročník, potkávali jsme se od žáků," vzpomínal Dušan Pohl.

Nyní je dohromady svedla náhoda. Lendl si v sestavě hokejistů Vítkovic všiml mladého útočníka Petra Pohla. A tak se ho zeptal, jestli jeho otec nehrál tenis. "Jsem rád, že si Ivan na mě po tolika letech vzpomněl, předtím jsme neměli příležitost se potkat," řekl

Pohl pochází z Pardubic, ale hrával za Přerov. Do Lendlovy rodné Ostravy se v roce 1984 přiženil. Vybavuje si, že s Lendlem do juniorských let odehrál sedm zápasů. "Pokaždé jsem prohrál. Ivan dominoval od žákovských let. Vždy byl o třídu lepší než my všichni ostatní."

Přesto však dokázal Lendla v mládí na českých dvorcích někdo porazit. "Dušan Kulhaj v roce 1975 ve finále Pardubické juniorky," nastínil Pohl, který zmíněný turnaj vyhrál v roce 1977. Lendl v něm triumfoval o rok dříve.

Současně však dodal, že si nevybavuje žádnou Lendlovu slabinu a pochválil i jeho fyzičku. "Současní nejlepší čeští hráči Radek Štěpánek a Tomáš Berdych by ty jeho tréninkové dávky rozhodně nevydrželi."

Lendl byl psychicky nejodolnější hráč na světě, říká Pohl

O Lendlovi se podle Pohla říkalo, že neměl talent, že si všechny svoje úspěchy vydřel. "Borg, Sampras, Federer, ti měli více talentu, působili lehčeji, ale Ivan určitý talent měl," upozornil Pohl. "Vždy uměl první i druhý servis, forhend."

Hlavně však podle Pohla dřel do úmoru. "Silný byl především mentálně, soupeře porážel obrovskou psychickou odolností. Psychicky byl nejodolnější hráč na světě."

A také byl pořádný asketa. Zřekl se oblíbených steaků, jedl zdravě. "Ale to až později, do osmdesátých let nevím, že by si nějak hlídal jídelníček. Co si vzpomínám, tak maso jedl normálně. Až později se začal vyhýbat nezdravým pokrmům."

Především měl však od mládí jasno o tom, že jednou bude světovou jedničkou. "Když se v roce 1976 stal v Přerově juniorským mistrem Evropy, tak prohlásil, že bude světovým hráčem číslo jedna. Tenkrát se mu všichni smáli a vidíte, kam do dotáhl."

A jak Ivan Lendl po tolika letech na Dušana Pohla zapůsobil? "Připadá mi pořád stejný, absolutní profesionál. Ani vizáž nijak nezměnil. Akorát jsme o nějaký rok starší."