Nevím, nakolik užitečný je tento amatérský chov jedovatých hadů. Pokud vím, podobný blázen žije v Úvalně a toho pro změnu uštkla jeho milovaná mamba černá Přežili sice oba, ale teď si představte, že by přežila jen ta mamba a začala se "procházet" po okolí. Já bych ji potkat nechtěl. Jediné štěstí je, že většinou se jedná o jedovaté hady zvyklé na tropické podnebí, takže je šance, že v případě útěku z terária by během zimy pošli a neohrožovali tak vše živé kolem. Průšvih by ovšem byl, pokud by takto utekl chřestýš - ten umí zimu přečkat docela dobře (podobné je to u hadů ze Sibiře apod.) Takže pozor na tyto milovníky jedovatých hadů.

"Já byh chtěl být hadem, protože když had jde tak přitom leží."

Hnusí se mi lidi, co krmí hady živými zvířaty. Pitomá planeta.

Mnozí je chovají právě kvůli tomu aby je mohli krmit živými zvířaty.

Od hadů raději pryč! Ne proto, že by mi naháněli hrůzu, ale proto, že je mi nepříjemný způsob jejich života. Přesto se v přírodě cítím dobře, kdyby bylo místo a podmínky, dovedl bych chovat společenské psy, ptáky, rybičky nebo želvy, ale hady ne! Kromě škůdců bych ničemu živému neublížil, děsím se, že bych se musel živit jako řezník, ale mohl bych být chirurgem, protože ten neřeže ze sadizmu, ale proto, aby nemocnému pomohl.

Řezník řeže že sadismu, jistě jak jinak a já měl za to že maso je prostě potřeba naporcovat

Nevím, ale podle mě se spíš říká, že největším jedovatým hadem je kobra královská.

A při tom je to taipan malý z Austrálie.