Původně československé území okupovalo od října 1938 Polsko, a to včetně těšínského úseku velmi důležité bohumínsko-košické dráhy (podrobněji zde). Bylo však zřejmé, že dalším Hitlerovým cílem agrese bude právě Polsko.
Nacisté nejprve naplánovali invazi na ráno 26. srpna 1939. „Počítalo se i se spoluúčastí jednotek Slovenského štátu a s nasazením německé armády operující ze slovenského území. Proto byl Jablunkovský průsmyk strategicky velmi důležitý,“ přiblížil Ondřej Kolář, historik Slezského zemského muzea v Opavě.
Není tedy divu, že německá rozvědka na původní termín invaze naplánovala přepadení železničních tunelů a nejbližšího nádraží.
Jenže po uzavření několika politicko-vojenských smluv jak Německa, tak i Polska, byl útok narychlo posunutý až na 1. září. „Jednotka tvořená německými vojáky i místními bojůvkáři se o této změně nedozvěděla a vyrazila do akce,“ konstatoval Kolář.
Proč se tak stalo, se dodnes vedou spory. Jednou z možností je to, že všichni byli převlečení do civilních šatů, aby jejich čin vypadal jako statečný odboj utlačovaných německých obyvatel. A proto ani nemohli mít radiové spojení.
Z oblasti slovenské Čadce skupina v noci přešla přes několik beskydských vrcholů a přepadla nádraží v Mostech u Jablunkova. „Jenže včas nenašli telefonní ústřednu, ze které telefonistka varovala strážce tunelů a další polské jednotky,“ připomněl historik, který se zaměřuje na válečné události v regionu.
Při následné přestřelce údajně byli dva Němci zraněni, nikdo nepřišel o život. Při líčení dalšího děje se německá verze od polské výrazně liší.
Podle německých pramenů se jeden z diverzantů zmocnil polské lokomotivy, vjel do tunelu, kde se mu podařilo vytrhnout kabely od nastražených náloží. Pak se bojůvka sama stáhla.
Poláci naopak říkají, že diverzanti tunely nedobyli, nálože zůstaly netknuty a Němce zpět na slovenské území zahnaly polské posily.
Jisté je jedno. Ačkoliv mezi Německem a Polskem už delší čas vládlo velké napětí, tento incident přeci jen vybočoval i z tehdejší zjitřené atmosféry.
„Německá armáda se proto za útok omluvila a tvrdila, že šlo pouze o nedorozumění a osobní iniciativu a horlivost několika jednotlivců,“ konstatoval Kolář. Oficiálně byl velitel akce potrestán, ale ve skutečnosti se tak nestalo.
A když jen o šest dnů později wehrmacht vtrhl do Polska už doopravdy, čímž začala 2. světová válka, na jablunkovskou přestřelku si už takřka nikdo nevzpomněl. „Další osudy německých útočníků i polských obránců nejsou známy,“ konstatoval historik.
Při skutečné invazi se Polákům podařilo jablunkovské železniční tunely poničit, ale na postup wehrmachtu to nemělo významný vliv. Poláci se z Těšínska museli rychle stáhnout a po válce se oblast vrátila pod československou správu.
