Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední. Jako místo pro život Moravskoslezský kraj ve výzkumu pohořel

  8:30aktualizováno  8:30
Žít v Moravskoslezském kraji? Podle čerstvých výsledků projektu Místo pro život raději ne. Kraj v republikovém srovnání skončil poslední. Kvůli nedostatku práce, velké produkci odpadů i kultuře.

Výzkum potvrdil, že život v Moravskoslezském kraji není jednoduchý. Na snímku jeden ze symbolů regionu - ostravská Nová radnice. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Nejlepší nebyl ani jednou, nejhorší hned několikrát. V přepočtu na tisíc obyvatel je v Moravskoslezském kraji například nejméně sdružení, obecně prospěšných společností a nadací. Také má nejnižší podíl kulturních institucí, ubytovacích kapacit či třeba nejméně vybavené knihovny.

Výzkum kvality života v krajích

Projekt se zaměřuje na oblasti jako je zdraví, sociální sféra, ekologie, péče o děti, volnočasové aktivity či bezpečnost a podmínky práce.

Princip hodnocení se opírá o tři hlavní pilíře: statistická data, průzkum mezi 1 400 obyvateli regionů a názory tzv. kolegia, osmnáctičlenné skupiny osobností, kteří svými názory i odborností přispívají k dění.

Více informací na stránkách projektu Místo pro život

I proto skončil na čtrnáctém místě ze čtrnácti regionů v republice. V kvalitě života získal 77 procent. Nejméně. Nejhorší byl i loni. Statistiky teď navíc ukázaly, že během posledních dvanácti měsíců došlo k několika dalším negativním výkyvům.

"Počet dárců krve klesl o více než pět procent. Počet lékáren klesl o téměř devět procent, jde o největší pokles v republice. Naopak o devět procent narostla produkce komunálního odpadu," uvedla mluvčí projektu Místo pro život Helena Pirnerová. K pozitivnímu posunu patří pokles nemocnosti v regionu, a to o šest procent.

Infrastruktura dobrá, péče o děti horší

Projekt srovnává statistické ukazatele v nejrůznějších oblastech - zdravotnictví, kultuře, životním prostředí či třeba vzdělání. Poměřuje regiony mezi sebou a čísla sleduje i dlouhodobě.

Severní Morava a Slezsko boduje v jediné oblasti, v infrastruktuře. Má poměrně hustou síť cest, železnic, čerpacích stanic či vyšší podíl lidí napojených na kanalizaci a vodovod. Tím je druhý nejlepší v zemi.

Ve zbylých sedmi oblastech je ale ve druhé půlce žebříčku. V péči o děti a vzdělání osmý ze čtrnácti. Dolů jej taky táhne například množství dětských hřišť hlídaných hygieniky - těch má Moravskoslezský kraj jen 17 procent ve srovnání s republikovým průměrem.

Hejtman: Kraj je tahounem HDP České republiky

Nejhorší výsledky pak vyšly v oblasti volnočasových aktivit a turismu a v občanských otázkách. Sem patří i zmínění dárci krve - na tisíc obyvatel jich v kraji připadá 36,9. Například v Královéhradeckém kraji však krev dává 50,8 lidí z tisíce, v Jihočeském 50,1 a v Pardubickém je 46,7 dárců na tisíc lidí.

Proč (ne)žít na Moravskoslezsku?

+ atraktivita vysokých škol – 61,4% studentů na místních vysokých školách je z kraje, republikový průměr činí 44,3%
+ hustší síť silnic a dálnic – kraj má 11,9 km silnic a dálnic na km2 rozlohy, průměr je 7,3 km
+ investice do životního prostředí – do ekologie se na tisíc obyvatel ročně investuje 2 911 korun, republikový průměr činí 2 438

- málo kultury – lidé mají k dispozici nejméně kulturních institucí, a to 6,9 na sto tisíc obyvatel, průměr činí 12,7
- vysoká nezaměstnanost – o jedno místo se uchází 18,3 lidí, průměr republiky je 11,9 uchazečů
- více podnikových odpadů – podniky vypustí 2 503 kg odpadu na jednoho obyvatele, republikový průměr činí 1 896

Hejtman Miroslav Novák kraj brání. "Moravskoslezský kraj je specifický. Je průmyslovou základnou a tahounem HDP České republiky, což vede k horším číslům třeba v oblasti životního prostředí. Tady se nikdy nevyrovná jiným," upozornil.

Nejhůře si v republikovém výzkumu vede i moravskoslezská kultura. Prohrála na celé čáře, je ale skutečně nejhorší? Podle většiny oslovených o ní výsledky nic neříkají.

Čísla o kultuře jsou prý zavádějící

"Přepočítávání na počet obyvatel zkresluje. Akcí máme násobně více než jinde. A třeba Dny NATO nebo festival Colours of Ostrava mají obří návštěvnost," říká hejtman Novák.

Na počet obyvatel má podle výzkumu kraj nejméně divadel, galerií, muzeí, hradů a zámků, kulturních akcí i nejnižší návštěvnost kultury. Na počet čtenářů pak nejméně knih v knihovnách.

"Mechanické přepočítávání o stavu a kvalitě kultury vůbec nic neříká. Děje se tady spousta věcí mimo tradiční instituce. Spousta špičkových produkcí má sice menší návštěvnost, ale o to větší přesah," komentovala výsledky majitelka klubu Fiducia Ilona Rozehnalová.

Podle Jany Leparové z Moravskoslezské vědecké knihovny mohou být také čísla o počtu knih zavádějící. Výzkum říká, že na čtenáře v Moravskoslezském kraji připadá 29,2 knihy. V Jihomoravském kraji, který dopadl nejlépe, to je 57,5 knihy. "V Jihomoravském kraji mají ale evidovaných méně čtenářů, zhruba 154 tisíc. V Moravskoslezském téměř 174 tisíc čtenářů," informovala Leparová.

Dodala, že jednotlivé kraje nejsou srovnatelné. "U nás jsou velká města a v nich centralizované knihovny. Třeba Havířov má jednu velkou knihovnu s několika pobočkami. V jiných krajích je řada menších obcí a každá má svou knihovnu," upozornila. Na severu Moravy a ve Slezsku tak je 269 knihoven, na jihu Moravy 618 knihoven.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řídící jednotka stojanu Huawei technologie LTE/UMTS
Moravskoslezský kraj chce spojit budovy i obce vlastní datovou sítí

Krajský úřad Moravskoslezského kraje plánuje vytvořit vlastní páteřní datovou síť. Rychlým internetem by chtěl pokrýt například nemocnice, šanci dostanou i...  celý článek

Pohled na část mošnovského letiště.
Plány na rozvoj mošnovského letiště nevyšly. Kraj zvažuje, co dál

Moravskoslezskému kraji se stále nedaří rozvoj mošnovského letiště. Zadrhly se nové mezinárodní linky, také pronájem letiště není vůbec jistý. Příslibem...  celý článek

Colours of Ostrava 2014: Chinaski
Ostravské stopy: Buty a Citron jsou mé srdcové kapely, říká Malátný

Kapela Chinaski si vybrala k zahájení svého nového turné Ostravu. V úterý 24. října tak bude mít v Ostravar Aréně premiéru největší pódium, jaké lze v českých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.