Jen cestou na Gírovou, kde pravidelně v neděli běhává, jich na stromy umístil už okolo padesáti.
Senior v minulosti obešel celou Českou republiku a právě na své pouti po státních hranicích si všiml budkami vyzdobené lesní cesty. „Dobrý nápad, řekl jsem si. Když se mi něco líbí, hned přemýšlím, jak to udělat doma. Nastudoval jsem si rozměry budek pro různé opeřence a pustil jsem se do díla,“ popisuje Czepiec.
„Stále vyrábím další a další budky.“
Budky vyrábí z neohoblovaných desek, aby v nich ptáci mohli šplhat. Ovšem pověšením starost o ptáky nekončí. Hlavně ty, v nichž hnízdí sýkorky, musí jedenkrát ročně čistit.
„Sýkorka si v budce udělá jedno hnízdo, na něm za rok druhé a třetí by už neměla kde. Pomůžu jí. Hromádku jemných peříček a mechu vymetu, prostor vydezinfikuji a je to. Pokud zjistím, že se do budky nastěhoval jiný nájemník, jako třeba plchové, nechám je, ať si bydlí. Stále vyrábím další a další budky,“ vypráví senior, který je rád, že mu pěvci zpívají, když klusává do kopce.
Žebřík na cestách? Není problém
Větší budky zhotovuje z dutých částí kmenů, aby vypadaly přírodně. Slouží pro drobné sovy, ale zabydlely se v nich i veverky. Stromy, kde budku pověsí, vybírá pečlivě, aby nebyly za nějaký čas k pokácení. Přednost dává listnáčům nebo jedlím, protože smrky hodně usychají.
Žebřík, který s sebou muž vláčí po horách, není nejlehčí, stejně jako šplhání po stromech v jeho věku. Jan Czepiec však s oblibou tvrdí: „Cítím se fit. Tělo mě zatím nikdy nezradilo.“
Muže je možné spatřit rovněž v zimě, jak plave mezi ledy. V mrazu pak obléká jen triko a lehkou šusťákovku.
