Na šest desítek umělohmotných kyvadélek zavěšených na kovové konstrukci spojuje provázek. Když se jedno dá do pohybu, strhne i všechna ostatní. Je to jako mexická vlna na stadionu. Jede tam a zpátky.
"Když se pošlou dvě proti sobě, projdou sebou a pokračují dál," popisuje gymnazista Jan Mazáč. Je autorem zvláštního modelu. Modelu, který demonstruje chování vln. To se zatím ve školách ukazuje maximálně s využitím počítačových simulací. "Chtěl jsem ukázat, že je to možné i v reálu."
Jan Mazáč
|
Mazáčův nápad zaujal komisi na soutěži středoškolských vědců a techniků. Díky tomu jej příští rok v květnu může představit na světově nejprestižnější přehlídce v Americe.
Fyzika jej bavila odmalička. Už roky se také účastní řady soutěží. Baví jej na ní zjišťovat, jak a proč věci fungují, v čem mohou pomoci nebo jak se dají dál využít. Ani do zahraničí nepoletí poprvé.
"Studuje víceleté gymnázium a už na nižším stupni nás reprezentoval v zahraničí. Za tu dobu je vidět obrovský posun i v jazykových znalostech. Před několika lety to mohl být problém, ale teď i nejsložitější věci vysvětlí s přehledem," všímá si ředitel gymnázia Petr Pavlíček.
Sám učí fyziku a Janův model solitonových vln (prostorově lokalizovaná vlna – pozn. redakce) oceňuje jako výbornou pomůcku.
"Dá se využít v hodinách fyziky k vysvětlení vlnění či kmitání i v matematice u funkcí sinus a cosinus," poznamenává Pavlíček.
Jan Mazáč s modelem, který představí i v USA.
Do samotného sestrojování Jan Mazač zapojil celé své okolí. Školníka, který mu vytvořil konstrukci modelu. Tatínka, který laserem vyřezal jednotlivá kyvadélka. Sám pak provlékal provázek jedním kyvadélkem za druhým. "Několikrát se to převazovalo, byla to práce na několik hodin," líčí.
Do Ameriky by si chtěl vytvořit zmenšený model, aby svůj nápad nemusel představovat jen z nákresů. A ještě by jej chtěl vylepšit. "Místo provázku bych chtěl dát gumičku. A taky co nejvíce zamezit tření," konstatuje.
Fyzikální soutěže jsou zkouškou improvizace
Ještě předtím, než se však bude snažit co nejvíce zaujmout za Atlantským oceánem, pokusí se se čtyřmi dalšími spolužáky zabodovat před mezinárodní porotou fyziků na Tchaj-wanu. Tam se totiž kluci probojovali v Turnaji mladých fyziků, kvůli kterému vlastně model solitonových vln vznikl. Poletí v červenci.
V soutěži, kterou každoročně vyhlašuje ministerstvo školství, dostali mladí fyzikové sedmnáct úkolů. Museli navrhnout model, najít nejvhodnější metody řešení a výsledky prezentovat. Studenti z Opavy byli první v republice. Úkoly dostaly v angličtině, navlas stejné jako soutěžící v ostatních státech.
Fyzikální soutěže jsou pro Jana Mazače i jeho spolužáky nejen zkouškou, jak fyziku zvládají a umějí o ní přemýšlet, ale také školou improvizace. Na úkoly, které jsou často výzvou i pro vysokoškoláky, totiž potřebují vybavení, které ve škole nenajdou. "Právě proto je třeba vytvořit modely, které zatím ani neexistují," uzavírá student.
