Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sním o tom, že si někdy sám uvařím pivo, říká šéf stáčíren Ostravaru

  16:55aktualizováno  16:55
Pivovar Ostravar letos oslavil 120 let a Jaroslav Kozelský je v něm největším pamětníkem. V podniku pracuje už 26 let. V rozhovoru vypráví o tom, kolik piva mu prošlo rukama nebo o soutěži ve válení pivních sudů, ve které se v Anglii stal třikrát mistrem světa.

Jaroslav Kozelský je mezi zaměstnanci pivovaru Ostravar největším pamětníkem. Pracuje tam již 26 let. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

V Ostravaru pracujete od roku 1991, tedy 26 let. Co vše jste už v pivovaru dělal?
Nastoupil jsem do údržby jako mechanik seřizovač a zhruba po dvou měsících přišla možnost přihlásit se do konkurzu na mistra stáčíren. Zúčastnil jsem se ho a asi z pěti kandidátů jsem byl vybrán. Pak jsem dva roky dělal mistra - do roku 1993. Tehdy můj kolega, vedoucí stáčíren, odcházel a na své místo doporučil mě. Takže tuhle práci dělám už 24 let a napříč Českou republikou jsem ze všech pivovarů nejdéle sloužícím vedoucím stáčíren.

Co vlastně máte na starost?
Nezdá se to, ale tahle pozice je, co se stresu týká, hodně náročná, protože stočit pivo do sudů nebo do lahví není jednoduché. Pivo nesmí mít žádné vady, a to ani vzhledové na lahvi či etiketě. Vedle toho máme další kritéria, která musíme splňovat.

Máte představu, kolik piv vám vlastně za ty roky prošlo pod rukama?
To vám řeknu přesně. Nedávno jsme to při oslavách 120 let existence pivovaru počítali a za dobu, co jsem tady, je to zhruba 2,8 miliardy půllitrů piv. Takže to je moře piva.

Víte, kolik lidí už pod vámi pracovalo?
No, hodně. Byla doba, kdy jsme za léto, během měsíců, kdy výroba běží na plné obrátky, vystřídali třeba 120 studentů. Tehdy jsme stáčeli na třísměnný provoz, sedm dní v týdnu. To netrvalo dlouho, byly to asi tři roky někdy do roku 2008, kdy jsme pracovní sílu navíc potřebovali. Ve svém týmu na stáčírnách mám momentálně 24 lidí. A to se během let moc nemění. Obecně nízká je i fluktuace, protože lidé, kteří v pivovaru pracují, jsou srdcaři.

Dotýká se vašeho týmu nějak situace na trhu práce, kdy firmy mají problém najít zaměstnance?
Pokud někdo odejde, tak je to člověk, který jde do důchodu nebo má třeba zdravotní problémy. Náš tým je stabilní, jsme jedna velká rodina. Výrobek, který tihle lidé vyrábějí, je unikátní v tom, že když pak jdou po ulici a uvidí hospodu, kde naše pivo čepují, ví, že jim prošlo pod rukama. Prostě to není anonymní výrobek.

Do Ostravaru jste nastoupil těsně po revoluci, pak do společnosti v roce 1996 vstoupil britský investor. Ovlivnil nový vlastník nějakým způsobem výrobní procesy?
Britský Bass změnil procesy směrem k větší standardizaci a optimalizoval výrobu ekonomicky. Pivovary byly i nuceny investovat do nových technologií. Jen tak měly šanci zůstat konkurenceschopné.

Platilo, že pivo v lahvi v 90. letech vydrželo jenom sedm dní?
Ano, desítka vydržela pět dnů a dvanáctka sedm. Ale taková byla tehdy situace na trhu obecně, netýkalo se to jen Ostravaru. Změnilo se to díky investicím do technologií. Zavedli jsme například průtokovou pasteraci. Díky tomu zlikvidujeme veškeré mikroorganismy, které by mohly rozbujet druhotné kvašení piva. A zaručí tak prodloužení trvanlivosti.

V čem bylo tehdy české pivovarnictví jiné?
Před příchodem nadnárodních společností do pivovarů se pivovarníci napříč značkami znali. Bývali jsme totiž v minulosti součástí stejných společností. Scházeli jsme se a věděli jsme o sobě. S konkurenčním bojem mezi pivovary se ovšem samozřejmě takové osobní vztahy přerušily.

Máte vy nějaké zkušenosti se zahraničním pivovarnictvím?
Čtyřikrát jsem byl v Británii a měl jsem možnost poznat tamní pivovary. Třeba jsem viděl výrobu piva Carling. Byla to v podstatě jen exkurze. Tehdy mě překvapila hlavně ta velikost. Je to ohromný kolos, ve kterém mě ohromila ta obrovská výrobní linka. Ostravar tehdy vařil asi 500 tisíc hektolitrů piva, zatímco tam vyrobili šest milionů hektolitrů ročně.

V Anglii jste ale také třikrát získal titul mistra světa ve válení sudů, že? Jak jste se k tomu dostal?
Být mistr světa ve válení pivních sudů je pro spoustu lidí úsměvné. Já jsem se tomu ze začátku taky smál. Dostal jsem se tam tak, že pivovar tehdy vyslal do Anglie dva zástupce z řad mužů a dvě ženy. Ta soutěž tam má obrovskou tradici. Koná se už od roku 1933. Před soutěží jsme trénovali kolem pivovaru tady v Ostravě. Prostě jsme tu běhali se sudy. Při samotné soutěži pak dvojice dostane speciální tyč s gumou na konci, kterou ten sud pohání. Vlastně to vychází z historie, protože takhle se sudy piva dříve vyvalovaly. A Angličané z toho udělali závod na jednu a půl míle, kterého se účastní pivovarníci z celého světa. Je to velká show a ti lidé tam tou událostí žijí celý týden.

Zvládl byste uvařit si třeba u sebe v garáži vlastní pivo?
Už jsme to v rámci přátelských setkání mimo práci zkoušeli s jedním z bývalých sládků. Vařili jsme pivo v hrnci, kdy jsme vyrobili asi osm várek. Takže možnost účastnit se vaření piva takovým domácím způsobem jsem měl. Mým snem je si někdy pivo sám uvařit, ale kvůli nedostatku času jsem zatím neměl příležitost si to doma vyzkoušet.

Když jsme se setkali, prozradil jste, že fandíte minipivovarům. Kdy jste naposledy ochutnal pivo jiné značky než Ostravar?
Ostravar je moje srdcovka, ale samozřejmě když jsem někde, kde čepují jiné pivo, tak si ho dám. Už jenom proto, že se snažím mít přehled o konkurenci.

Autor:


Nejčtenější

Když postavila dílnu, nechtěl tam ani pes. Dnes má tisíce zákazníků

„Venkovský styl je vlastně takové moje vidění světa. Žiji tak, proto to ze mě...

Vyučila se pánskou krejčovou a vydělávala si tím, že šila trička z kvalitního českého materiálu. Pak začalo v Česku...

Řidička uvázla v podjezdu zatopeném při lijáku, auto vytáhli hasiči

Řidička ve středu uvázla v autě v zatopeném podjezdu.

Kvůli silnému dešti se odpoledne dostala do nepříjemné situace řidička ve Frýdlantu nad Ostravicí. S autem totiž vjela...



Muži vyrývají příběhy lidí do desek. Dřevěná fotoalba jsou hitem

Dominik Čermák (vlevo) a Jan Ševčík jsou úspěšnými výrobci a prodejci dřevěných...

Na začátku byznysu dvou mladých mužů byla spořivost jednoho z nich. Jan Ševčík šel do obchodu a chtěl si pořídit...

Romští vysokoškoláci bojují za lepší vzdělanost v komunitě. Založili hnutí

Ilustrační snímek

Vyhledávat talentované romské děti a podporovat je ve studiu, pomáhat absolventům středních a vysokých škol při...

GLOSA: Marie Rottrová přilákala davy, Jessie J se koncertem prokecala

Marie Rottrová na Colours of Ostrava (20. července 2018)

Nad Ostravou konečně vysvitlo slunce a festival Colours rozsvítila legenda tuzemského popu Marie Rottrová. Jako...

Další z rubriky

Tatra vyráběla ve Studénce letadla. Uplynulo 80 roků od slavného letu

Bronislav Novosad ukazuje pohlednice vydané k připomínce letecké výroby ve...

Letadlo značky Tatra T-101 vyrobené ve Studénce na Novojičínsku překonalo před osmdesáti lety světový rekord v...

Romští vysokoškoláci bojují za lepší vzdělanost v komunitě. Založili hnutí

Ilustrační snímek

Vyhledávat talentované romské děti a podporovat je ve studiu, pomáhat absolventům středních a vysokých škol při...

Nájemníci, kteří podpoří žalobu na Residomo, riskují ztrátu bydlení

Velké množství bytů vlastní společnost Residomo například ve vyloučené lokalitě...

Leták, který slibuje nájemníkům společnosti Residomo možnost „výdělku“ okolo milionu korun, se může obrátit proti nim....

Najdete na iDNES.cz