Opoziční ostravští zastupitelé v minulých dnech ke svému údivu zjistili, že radní měli v úterý projednat prodej krematoria. Nakonec ho sice z jednání stáhli, ale nesmetli ze stolu.
"Vrátíme se k tomu na jaře," netají náměstek primátora Tomáš Petřík.
Z historieNejstarší krematorium na Moravě vzniklo v roce 1925 na městském hřbitově v Moravské Ostravě. Dnes je tam sad Milady Horákové. Od roku 1969 stojí krematorium ve Slezské Ostravě. Má dvě staré a jednu novou pec, dvanáct zaměstnanců, za rok spálí asi deset tisíc zemřelých lidí a vydělá okolo dvou milionů korun. |
"Je to perverzní nápad, neumím to jinak nazvat," rozčiluje se opoziční zastupitel Bohdan Trojak (Ostravak).
"Prodat jediné krematorium v kraji soukromé firmě, to je pro mě naprosto nepřijatelné. Už proto, že jde o službu veřejnosti. Co nastane, když firma zkrachuje? Budeme pálit mrtvoly na roští? Nebo pak město převezme dluhy, aby zajistilo tuto službu?" ptá se.
Prodej, pronájem nebo koncese?
Úvahy o prodeji krematoria kritizují i další zastupitelé včetně koaličních stran ČSSD a ODS.
"Nejsem pro prodej, protože jde o ziskovou společnost, která si na sebe vydělá a nepotřebuje dotace města," uvedl zastupitel města Antonín Maštalíř (ČSSD) a místopředseda dozorčí rady společnosti.
Podotkl však, že firma, která dělala audit městských společností, přišla s několika návrhy: prodat celou společnost, odprodat její podíl ve výši 66 procent, pronajmout ji či poskytnout koncesi.
"Radní musí zvážit návrhy odborníků a posoudit, co je pro město lepší. Asi bych se nebránil nájmu za výhodnou cenu, protože město bude vydělávat a zbaví se starostí," naznačil.
Jednání o krematoriu v prvním čtvtrletí
Jenže městská radní a předsedkyně dozorčí rady Krematoria Zuzana Kučerová (ODS) upřesnila, že měli jednat pouze o záměru prodeje. "Jsem od začátku proti," netají.
Krematorium mělo loni podle Kučerové téměř dva miliony korun čistého zisku. Ale nejde jí jen o to. "Zpopelňování lidských ostatků by mělo zůstat pod obecní kontrolou. Proto by tento typ podniku neměl být prodán. Hlavní město vlastní dokonce dvě krematoria a Brno i další města si také drží své společnosti," poznamenala Kučerová.
Náměstek Petřík připustil, že záměr prodeje krematoria vzbuzuje víc emocí, než jaký by byl efekt z jeho prodeje. I to byl jeden z důvodů, proč původně předložený materiál nakonec stáhl ještě před začátkem jednání rady města.
"V prvním čtvrtletí příštího roku se k tomu vrátíme, předložím k diskusi všechny navržené varianty včetně pronájmu či koncese. Teď jsem materiál stáhl i proto, že je rozjednáno víc prodejů, například našeho potrubí, kterým společnost RWE distribuuje plyn, či vstup partnera do společnosti Ekova. Ke krematoriu se vrátíme, až na to bude více času," vysvětlil Petřík.
Výprodej města není dlouhodobým řešením
Podle něj jde o to, že město se snaží na radu ekonomů zefektivnit chod všech svých společností. "Třeba u krematoria se nám podařilo snížit roční náklady asi o milion korun, takže příští rok by mělo vydělat 3,1 milionu," dodal.
Mnozí zastupitelé však nesouhlasí ani s pronájmem krematoria. "Nejsem pro žádnou variantu, protože kremační služby, které jsou poslední na tomto světě, musí být garantovány městským vlastnictvím," uvedl Josef Babka (KSČM).
Souhlasí s ním i jeho stranický kolega Martin Juroška. "V žádném případě - ani prodej ani pronájem. Nevidím jediný důvod. Chápu, že městu chybí peníze, ale donekonečna se to výprodejem majetku řešit nedá," zdůraznil.
Plány města zaskočily i šéfa krematoria Pavla Lacinu. "Nic o tom nevím," reagoval. V zemi je podle něj 27 krematorií, z toho jen tři soukromá, ostatní městská. To ostravské má nejvíc žehů, téměř 10 tisíc ročně.
"Jsem proti prodeji. Stačí, když soukromník zvýší mzdy pracovníkům a zvýší se i cena služby," upozornil.
