Dětská lékařka Eva Schallerová z Ostravy-Radvanic a Bartovic je bojovnicí za čistší vzduch. Důvod, proč bojovat, viděla v ordinaci. Její malé pacienty hlavně v topné sezoně v často extrémním množství tížily záněty průdušek i plic. Mnozí mají astma.
Když se ale dnes lékařky zeptáte na zdravotní potíže zdejších dětí, říká: „Zlepšilo se to.“ A jedním dechem dodává: „Nevím, čím to je, ale už asi druhou zimu ty potíže nejsou tak velké. Nemocnost je zhruba na polovině dřívějších hodnot. A o něco se zlepšila i kvalita ovzduší. Hůř jsou na tom teď v Hrabůvce nebo třeba v Zábřehu.“
Škodliviny v ovzdušíPolétavý prach (PM10) Jemný polétavý prach (PM2,5) Benzo(a)pyren * mikrogram na metr krychlový |
Za pravdu jí dává i Lucie Adamusová z Radvanic a Bartovic, maminka tří synů, z nichž mladší dva mají astma. „Ano, poslední zimy byly co do znečištění ovzduší asi vlivem počasí lepší. Význam ale mají i lázně. Když se ty dvě věci spojí, dítěti opravdu pomůžou.“
Že se ovzduší v kraji loni v některých ohledech zlepšilo, dokládá i ročenka, kterou Český hydrometeorologický ústav v posledních dnech vyvěsil na svém webu.
Podle Libora Černikovského z ostravské pobočky ČHMÚ se na mírném zlepšení například ročních koncentrací prachu podepsala hlavně meteorologická situace. Ta byla příznivá především na konci roku 2013. Jak ale Černikovský podotkl, v případě, že například letos v zimě bude počasí horší, „tak mohou být opět vyšší i koncentrace škodlivin v ovzduší“.
Ani z loňských hodnot ale není třeba výrazně jásat. Právě ve zmíněných Radvanicích například stanice Zdravotního ústavu Ostrava naměřila vůbec nejvyšší roční koncentraci rakovinotvorného benzo(a)pyrenu, který se váže na prach. Vyšplhala se na 9,4 nanogramů na metr krychlový, přičemž limit je jeden nanogram na metr krychlový.
Jak uvedla Lucie Hellebrandová ze Zdravotního ústavu, vysokou hodnotu způsobují hlavně lokální topeniště. „Druhý neopomenutelný zdroj je průmyslový, ale to pouze v případě jihozápadního směru větru,“ dodala Hellebrandová.
Vzduchu by pomohl přesun koksovny mimo zástavbu
Šéf katedry ochrany životního prostředí v průmyslu VŠB-TUO Petr Jančík na otázku, s čím podle něj souvisí snížení ročních koncentracích některých škodlivin v loňském roce, odvětil: „To musí zodpovědět kolegové z ČHMÚ. Podle mého soudu se na nižších průměrných ročních koncentracích podílí hlavně snížení emisí z nejvýznamnějších průmyslových zdrojů.“
Průmysl snižuje a bude muset i dál snižovat emise, aby vyhověl zejména evropské legislativě. Jančík ale také zdůraznil vhodnost modernizace všech starých kotlů na tuhá paliva, a to jak v imisemi zatížené části kraje, tak v polském příhraničí.
Recept na čistší vzduch? Kromě plošné výměny kotlů je podle Jančíka třeba také zlepšit vybavení hutí na nejlepší úroveň či přemístit poslední koksovnu z obytné zástavby Ostravy, jak se rozhodlo před privatizací OKD, ale pak to zamítli.
