Spory mezi aktivisty, správou chráněné krajinné oblasti a lesníky se vyhrocují kvůli boji proti kůrovci v oblasti od Drakova přes Starou horu, Koberštejn a Přední Jestřábí až po hranici rezervace Rejvíz. Ekologové mluví o nenávratném poškozování tamní krajiny.
„Horské lesy na území přísně chráněné II. zóny CHKO Jeseníky v oblasti Staré hory, Koberštejna a Předního Jestřábí až po hranici rezervace Rejvíz je bez vydané výjimky plošně odlesňována s využitím těžké techniky. Výsledkem je vznik rozsáhlých holin a řada erozních rýh,“ uvedl Ondřej Bačík, předseda Společnosti přátel Jeseníků.
Podle něj i zástupců Hnutí Duha jde o porušení zákona o ochraně přírody a krajiny. Uvádějí, že se v oblasti intenzivně těží, používá se chemie a lesníci nedělají rozdíl mezi porosty mimo chráněnou krajinnou oblast a těmi v chráněných zónách. Zelená turistická značka na zříceninu hradu Koberštejn se podle nich proměnila v erozní rýhu a pokácené dřevo se asanuje chemií.
Pravidla pro kácení kůrovcem napadených stromů v chráněných oblastech Jeseníků v uvedené oblasti právě vznikají. Napodruhé, protože lesníkům již udělené výjimky k těžbě po protestech nevládních organizací vzaly za své a ministerstvo životního prostředí je v březnu zrušilo.
„Pro oblasti nejvíce zasažené kůrovcem, které patří Biskupským lesům, jsme již nová rozhodnutí vydali. Zbylé výjimky, určené pro Arcibiskupské lesy a statky Olomouc a Lesy ČR, se finalizují,“ popsal Petr Šaj, šéf Správy CHKO Jeseníky.
Právě výjimky stanovují, co musí lesníci při těžbě dodržovat. Již platná výjimka porosty Biskupských lesů dělí do několika kategorií. U těch nejstarších je ochrana nejpřísnější a při těžbě se musí na místě nechat největší objem dřeva, v mladých je množství nechaného dřeva nižší.
Cílem je snaha zpomalit rozpad lesů a umožnit jejich obměnu v nové smíšené porosty. Podle zástupců správy chráněné krajinné oblasti totiž nelze nechat lesy zcela bez zásahů.
„Nejde o pralesy a přírodní lesy, ale hospodářské lesy. Hospodaří se tam několik stovek let a výsledkem jsou čisté smrčiny. Bez zásahů by se tam kůrovec rychle šířil a odumřelo by celé horní stromové patro lesů na velké ploše v relativně krátké době. Hrozilo by riziko rozsáhlých požárů, mělo by to zcela jistě i dopad na vodní režim,“ vysvětlil Miroslav Havira.
Lesní hospodáři: Řeší se čerstvě napadené stromy
Kvůli šíření lýkožrouta se těží i tam, kde zatím výjimka přesný postup nestanovuje. Lidé z CHKO těžbu kontrolují.
„Při šetření v terénu je možno zaznamenat, že na velké části postižených ploch se vlastníci snaží držet pravidel nastavených v původních rozhodnutích. Především u množství ponechaného dříví,“ dodal Šaj.
Správci lesů těžbu potvrzují s tím, že zásahy jsou nutné a plošné mýtiny nevznikají. „Bohužel nejsilnější nálet kůrovce v polesí Rejvíz je právě v okolí Koberštejna. Jedná se o čerstvě napadené stromy, které jsme zaevidovali v polovině srpna a které se objevily po sérii srpnových tropických dnů. Budou zpracované, asanované a odvezené v průběhu nejbližších dvou až tří týdnů,“ řekl jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Skočdopole.
Doplnil, že oblast zasažená kůrovcovou těžbou tvoří 1,3 procenta z celkové výměry II. zóny v jejich správě a pracuje se v součinnosti se správou CHKO. „Ve stěnách porostů ponecháváme určitý počet stromů k zetlení v takovém stavu, aby nebyly zdrojem kůrovce nebo neohrožovaly návštěvníky lesa.“
Podle aktivistů je ale situace neudržitelná. „Připomíná anarchii, hru bez pravidel,“ upozornil Ivo Dokoupil z Hnutí Duha.
Ekologické organizace by nejcennější zónu nechaly zcela bez lidské činnosti, II. zónu s asanací jen malých skupin napadených stromů, bez vzniku holin a použití chemie. Podle lesníků ale obří holiny ani dnes ve II. zónách nevznikají a jde o snahu prosadit území bez zásahů.
