Separační komplex pro zpracování těžebního odpadu, odvalu Heřmanice. Halda se...

Separační komplex pro zpracování těžebního odpadu, odvalu Heřmanice. Halda se vytěžuje a po projití komplexem z ní zbyde uhlí a stavební kámen. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Kamení vytěžené z hořící haldy na Ostravsku může skončit v silnicích

  • 1
Vykopat, oddělit uhlí, kámen i to ostatní. Uhlí a kamení nabídnout k prodeji, zbytek nasypat zpátky na haldu. Tento postup pak opakovat dalších několik let a bude hotovo, hořící odval někdejšího dolu Rudý říjen se stane minulostí.

Tak vypadají plány státního podniku Diamo, který má na Ostravsku na starost likvidaci starých důlních škod, a společnosti Ostravská těžební. Právě ta postavila přímo uprostřed areálu speciální separační linku.

Mezi kopci odvalu tak nově stojí několikapatrová budova, která se neustále otřásá a nepříliš hlasitě duní. Uvnitř se odděluje uhlí od kamene a i ten se dále třídí.

„Je to v podstatě uhelné prádlo s tím, že my zde umíme dále oddělit i různé druhy kameniva,“ přibližuje Dalibor Tesař, který je předsedou dozorčí rady Ostravské těžební. „My jsme už získali certifikace na různé druhy kameniva, které se může dále používat na různých stavbách.“

Heřmanický odval začal vznikat už v polovině 19. století při hloubení někdejšího dolu Ida v Hrušově. Ten byl postupem času přejmenován na Rudý říjen. Obdobné to bylo také s heřmanickým dolem Viktoria, který byl později známý jako Gen. Stalin.

Během let byly na odval uloženy miliony tun kamení, ale rovněž uhlí, které nedokázala tehdejší uhelná prádla oddělit. Právě tato surovina však v haldě začala postupem času hořet, čímž vznikl problém, který není snadné vyřešit.

„Naší snahou je oddělit hořící část odvalu od zbytku a ten vytěžit,“ vysvětluje Tesař.

Celkové náklady na rekultivaci hořícího heřmanického odvalu se nyní odhadují na 300 milionů korun.

„Sanace odvalu probíhají už dvanáct let, v současnosti by se však vše mohlo urychlit,“ komentoval ve čtvrtek zahájení provozu linky ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík. „Diamo nakládá a předává vytěženou horninu na pásy do separační linky, zpět odebíráme oddělené kamení a vracíme je na haldu.“

Kamenivo, které separační linka oddělí, by se mohlo v budoucnosti stát součástí některých nových silnic v regionu.

„Pro nás je zajímavá například stavba obchvatu Frýdku-Místku, kde se budou muset umístit miliony tun násypu. Stavět se bude také obchvat Krnova i Opavy,“ vysvětlil Tesař. „Ekonomicky se nám vyplatí prodávat kamenivo na stavby do šedesáti kilometrů.“