Radim Pařízek je navždy spjatý s rockovou skupinou Citron.

Radim Pařízek je navždy spjatý s rockovou skupinou Citron. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Starý Citron čeká poslední koncert s pachutí „rozvodové rvačky“

  • 8
Starý Citron končí, nový se chystá. Legendární heavymetalová kapela změní většinu svého osazenstva, ve skupině zůstane prakticky jen kapelník a bubeník Radim Pařízek. Páteční hornické slavnosti v Havířově budou poslední možností, kdy fanoušci skupiny Citron uvidí na pódiu společně tři členy zlaté éry kapely.

Jaroslav Bartoň a Václav Vlasák ve skupině končí a s nimi odchází i zpěvák František Michalík a kytarista Jiří Šperl. Radim Pařízek za ně už má náhradu, zpívat bude navrátilec Ladislav Křížek. Situace ve skupině už byla podle Radima Pařízka neudržitelná.

Jak to teď s Citronem vypadá? Opravdu bude páteční koncert poslední?
Bude poslední v této sestavě.

Citron

Nejúspěšnější československou heavymetalovou kapelu osmdesátých let, ostravský Citron, tvořili v její nejslavnější době, v letech 1984 až 1987, bubeník a kapelník Radim Pařízek, zpěvák Stanislav Hranický, baskytarista Václav Vlasák, kytaristé Jaroslav Bartoň a Jindřich Kvita. Skupina tehdy vydala desku Plni energie, která se rázem stala podpultovým trhákem. Skupina se v roce 1986 umístila na druhém místě v anketě Zlatý slavík. O rok později ale Stanislava Hranického, který si zlomil nohu, střídá zpěvák Ladislav Křížek. Ten se skupinou natáčí desku Radegast. V roce 1989 ale Křížek skupinu opouští a zakládá spolu s kytaristou Jaroslavem Bartoněm vlastní skupinu Kreyson. Devadesátá léta nestojí z pohledu skupiny za nic, zvláště pak poté, co na rakovinu umírá v pouhých sedmatřiceti letech Jindřich Kvita. Poslední desku, Bigbítový pánbů, skupina vydala v roce 2010, opět se Stanislavem Hranickým. I on zemřel v roce 2013 na zákeřnou nemoc. Z nejslavnější sestavy tak zbyl jen Radim Pařízek, Václav Vlasák a Jaroslav Bartoň. Druzí dva jmenovaní ale nedávno dostali vyhazov.

Proč?
To je složité. Jde vlastně o klasickou rozvodovou rvačku. Jedno tvrzení, druhé tvrzení. To, co je lež, se časem určitě vysvětlí samo a pravda zůstane. Argumentovat jednotlivými věcmi mohou snad právníci, mně je z toho hlavně smutno.

Jednou z věcí, která přispěla k roztržce ve skupině, je podle dalších hráčů i fakt, že jste si na sebe nechal zaregistrovat název a logo kapely Citron.
Ale to se stalo strašně dávno a kluci o tom dlouho věděli.

Jak to je dlouho?
To se stalo v roce 2001. Nic ve zlém, ale kluci měli moře času, aby to napadli, pokud se jim to nelíbilo, mohli proti tomu protestovat. A ne to teď vytahovat jako nějaký další důvod rozpadu kapely. Na základě toho, že jsem majitelem ochranné známky, jsem s nimi měl podepsané smlouvy. Nemohou dnes říkat, že nic nevěděli, že si vzpomenuli právě teď.

A v čem je tedy důvod rozpadu podle vás?
Ten hlavní problém je jednoduchý. Kapela poslední roky skomírala. Sice hrála, ale skomírala. Nebyla chuť dělat něco nového, vyvíjet se. Celé to bylo jen o tom, zajet někam zahrát, vzít peníze do kapsy, napít se, polaškovat a víc nic. A já jsem chtěl víc, nebavilo mě jen žít ze staré slávy.

Ale v prohlášení zbytku kapely stojí, že problémy s hraním jste měl hlavně vy, že vás museli alternovat, píší i o vašem kolísajícím hudebním výkonu. Takže říkají vlastně přesný opak toho, co vy.
Ano, měl jsem dříve i jiné aktivity a zájmy, ale nikdy se kvůli mě nezrušil koncert. Ano, byly záskoky, ale třeba loni to bylo jednou a letos, když jsem dostal zánět ledvin a byl na kapačkách v nemocnici.

A co znamená, že jste chtěl víc?
Na konci loňského roku se mi podařilo kolegy přesvědčit, že uděláme novou desku. Začalo se na ní dělat, natočila se i nějaká dema, investovalo se do scény a najednou ti tři začali zpochybňovat dohody, které jsme měli. Začali do toho lidově házet vidle. A pak se to začalo brzdit.

Nahrávání asi stojí peníze.
Ano, to jsem všechno platil já. A do toho Vašek řekl, že končí.

Pak to rozhodnutí ale vzal zpět.
Sorry, ale za svými rozhodnutími si člověk musí stát. Já měl smlouvu s Pragokoncertem, turné, deska, oni do toho taky dávali peníze na propagaci. Takže jsem musel zareagovat.

Postavil jste pak novou kapelu?
Ano. Zpívat bude Láďa Křížek, což je jedna z ikon Citronu, který se do kapely vrací, a zkušení hráči.

Jaký bude poslední koncert ve starém obsazení? Jste schopni spolu vůbec hrát?
Já myslím, že ano, já s tím problém nemám. Problémy ať řeší právní zástupci.

Prý si nepřejete, aby zbytek kapely hrál písně Citronu.
Nezakázal jsem to. Ale je to jedna z variant, které jsou ve hře. Autorem většiny hitů jsem, nechci se chlubit, já. Tak to je. Je to moje duchovní vlastnictví, na ně mám práva.

Kdy diváci uvidí nové tváře ve skupině?
V průběhu podzimu. Podle plánu dokončujeme novou desku, pak vyrazíme na turné, dojednané jsou i nějaké promoakce.

„Hrajeme dál, Citron jsme my,“ hlásá druhá strana

Hráli spolu na tři desítky let, teď se však jejich cesty rozcházejí. Václav Vlasák a Jaroslav Bartoň odcházejí ze skupiny Citron. Podle svých slov nedobrovolně.

Proč už nebudete hrát s Citronem?

Václav Vlasák: Nevím, dozvěděl jsem se to z médií. Začalo to vřít na začátku roku, kdy jsme místo toho, abychom zkoušeli, začali schůzovat. A to mi vadilo. Já chtěl hrát a tvořit. Dělat muziku od srdce. Radim je výborný manažer, chytrý kluk, ale to, co chtěl nahrát, nebyla hudba od srdce, ale dělaná hlavou. Což u muziky může být, ale lidi se musí shodnout a tady to byl jen jeho názor. Zbytek kapely mu řekl, že to není to, co chceme dělat. A Radim začal tlačit diktátorský styl. Nakonec to došlo do stavu já, nebo on. A kluci se přidali na mou stranu. Takže z Citronu vlastně odchází Pařízek.

Jaroslav Bartoň: Chtěl z nás udělat zaměstnance a zapomněl, že jsme muzikanti. Zkoušel z nás udělat ovce, ale to mu nevyšlo.

Prý vám vadí i fakt, že si zaregistroval název a logo kapely na své jméno.

VV: Ano. A my jsme o tom vůbec nevěděli.

Mohli jste se ozvat, protestovat.

VV: Nemohli. Víme to totiž teprve zhruba rok. Od okamžiku, kdy řekl: „Když teda nepůjdete, tak já si vezmu ‚moji‘ ochrannou známku.“ A to už bylo na protesty pozdě. Přitom Citron byl úplně stejně naše dítě jako jeho. Pařízek, Vlasák, Hranický, Kvita, Bartoň. To byla stěžejní sestava Citronu. Ta tu skupinu udělala. A máme na tom všichni svůj podíl. Proto si myslím, že bychom měli mít vliv i na používání jména. Vím, že už je asi pozdě. Ale když říká, že je mu to líto, proč nezvedne rukavici? Udělejme profesionální smlouvu a pojďme na to.

JB: Optimální by byla dohoda, že Citron bude ta kapela, kde by byla většina hráčů z té doby, nebo tři až čtyři současní, na to je už ale pozdě.

Jak to teď bude dál?

VV: Podle našich informací dal na OSA (Ochranný svaz autorský – pozn. red.) požadavek zablokovat hraní všeho, kde má byť jednu čárku. Uvidíme, co budeme hrát. Ale hrát rozhodně budeme dál. Spolu. Jen seženeme bubeníka. A na OSA budeme zjišťovat, co a jak lze dělat, co ze starých písniček Citronu můžeme hrát a co ne, to se ještě uvidí.

JB: Staré písničky jsme ještě neřešili, nových máme dost. Ještě nějaké přiděláme a můžeme vyjet.

Radim Pařízek tvrdí, že většina hitů je jeho, že je napsal on.

VV: Psala celá kapela, na písničkách se podíleli všichni. My jsme taky skládali, on to podepisoval. Bohužel jsme na to doplatili. Dám vám příklad. Na poslední desku dělal Jarda nějaké věci. A Radim zablokoval její expedici do té doby, než mu Jarda dal papír, že není spoluautorem. Ale poslední dobou se s ním už nikdo nechtěl hádat.

Víte, jak se bude vaše kapela jmenovat?

VV: I to teď řešíme, ještě není nic rozhodnuto. To, že si známku Radim zaregistroval, nás zaskočilo. Vždyť Citron začal být slavnou kapelou až od roku 1984, tedy v době našeho působení. A ani Radim nebyl zakládajícím členem, ten přišel k hotovému a jen dostal svolení, že s kapelou může pokračovat dál.

Václav Vlasák.