Jako blesk zasáhla zástupce samospráv na Karvinsku informace státní firmy Prisko o tom, že v současnosti preferuje možnost úplného útlumu těžby uhlí na šachtách OKD do roku 2021 nebo 2022.
Vyplývá to z důvodové zprávy, ve které firma zvažuje přerušení těžby buď ještě letos, nebo na konci roku 2021. Případně by po roce 2021 v těžbě – podle vývoje cen uhlí – pokračoval ještě Důl ČSM.
„O urychlení útlumu těžby na dolech OKD jsme se dozvěděli až z médií,“ říká primátor Karviné Jan Wolf. Podobně hovoří zástupci dalších zasažených měst. Termínů ukončení těžby bylo již několik, ten poslední, který města před zmíněnou zprávou dostala, byl konec roku 2025. „Varianta ukončení těžby na konci letoška je pro nás nepřijatelná,“ podotýká Wolf. Město nemá přesná čísla, kolika obyvatel pracovně navázaných na činnost OKD by se útlum dotkl, ale rozhodně by šlo o nezanedbatelnou část.
Stejně tak v Havířově. „Jsou to tisícovky lidí. Potřebujeme pro ně kvalitní a oborově zaměřené rekvalifikace, ale především dostatek investorů, kteří nabídnou pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou,“ líčí primátor Havířova Josef Bělica.
Samosprávy na Karvinsku se snaží na „éru po uhlí“ připravit. „Chystáme programy k restrukturalizaci, nebo například společně s krajem pracujeme na přípravě průmyslové zóny Smart park v lokalitě bývalého dolu Barbora. Podporujeme podnikání,“ popisuje Wolf. Z vyjádření radnic ale vyplývá, že by uvítaly pozvolný útlum těžby před nárazovým. „Vláda by měla velmi pečlivě posoudit, zda prostředky na pomalejší útlum OKD nejsou nižší než náklady na rychlé uzavření. Abychom se pak nedočkali vládního stanoviska, že jsme ukončením těžby sice ušetřili pár miliard, ale musíme za stovky miliard vybudovat kanál Dunaj–Odra–Labe, abychom mohli potřebné uhlí dovézt,“ sdělil starosta Bohumína Petr Vícha.
Nutná a zásadní bude podle starostů pomoc státu. „Proč nepočkají, až se jim, tedy státu, ve spolupráci s krajem, městy a obcemi, podaří dovést nové investory, ať už na dnes uvolněné brownfieldy na Barboru, nebo za pár let uvolněný Důl Lazy, či na další lokality? Czechinvest by na tom měl již dlouhodobě pracovat, jenže za dva roky se nestane nic,“ líčí starosta Orlové Miroslav Chlubna.
Ukončení těžby OKD může ohrozit i příjmy obcí, jde o desítky milionů korun |
Ten oceňuje rok fungující krajský projekt Pohornická krajina Karvinska 2030 (POHO2030). „Jenže ten je na počátku a vzdělaný člověk nebude chtít půjčovat kola nebo prodávat vstupenky,“ líčí Chlubna.
Starosta tak naráží zřejmě na to, že projekt POHO2030 počítá s vybudováním sítě cyklostezek v regionu, singl trailu pro cyklisty nebo například s přerodem historicky cenných budov v centra kulturních a společenských akcí. Projekt ale míří i dalšími směry. Jeho autoři se například zamýšlí nad využitím šachet k novým účelům. Připomněli třeba, že v červenci spustila firma Huisman ve Sviadnově výrobu zvedacího zařízení, které umožní skladovat elektrickou energii v dolech pomocí speciálního gravitačního systému.
„Šachty, ve kterých se závaží napojené na navijáky vyrábějící elektřinu pohybuje, jsou pro tato zařízení ideální. Navíc je to naprosto čistý a ekologický provoz. Pokud testování prototypu dopadne dobře, věříme, že zařízení bude fungovat i v Moravskoslezském kraji, konkrétně na území POHO2030, kde je šachet dostatek,“ líčí zástupci programu.
Podle Petra Birklena, pověřeného řízením programu POHO, aktuální útlumové plány společnosti Prisko koncepci projektu nenaruší. „Naopak nám s rychlejším vyjasněním finančních záležitostí v regionu ulehčí vyjednávání,“ podotkl.
Přerodu regionu by měly pomoci i peníze z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. Uhelné regiony z České republiky by mohly z fondu dostat mezi lety 2021 až 2027 až 62 miliard korun, do Moravskoslezského kraje má zamířit asi 20 miliard.
