„Za volantem na D1 se slaví špatně, domů jsem po sjezdu dojela v jednu v noci. A ani nějaké oslavy neplánuji, není totiž co slavit. Čeká nás spousta práce,“ uvedla čtyřicetiletá europoslankyně.
Stranu převzala v nejsložitějším období od roku 1989. V nedávných volbách totiž komunisté nezískali ani čtyři procenta a skončili mimo Poslaneckou sněmovnu. To se jim za sto let trvání vlastní strany stalo jen v době nacistické okupace, kdy byli zakázaní.
Konečná plánuje ponechat si i funkci v Bruselu, mandát jí skončí v roce 2024. Vysvětlila, že v současné covidové době jí práce europoslankyně umožňuje zůstávat více v České republice.
„Na sjezdu se navíc podařilo zvolit i do dalších funkcí tým, který jsem si přála, takže doufám, že výsledky naší práce budou co nejdříve znát,“ uvedla Konečná, která údajně ještě před měsícem o kandidatuře na šéfku strany ani neuvažovala. „Byla jsem přesvědčená, že předsedou by měl být poslanec. Když však volby dopadly, jak dopadly, tak nebylo na co čekat a změnila jsem rozhodnutí.“
První žena v čele KSČM ví, že nejvíce její další politické angažování pocítí její rodina – manžel a šestiletý syn. „Doma budu ještě méně než dosud. Ale současně mě v kandidatuře podporovali, takže tušili, do čeho jdu,“ podotkla.
V celorepublikovém měřítku začala být Konečná známá v roce 2002, když se jako dvacetiletá stala nejmladší českou poslankyní.
Od roku 2014 je europoslankyní a už o čtyři roky dříve se stala zastupitelkou Nového Jičína. „Zvažuji, že i příští rok budu do zastupitelstva kandidovat,“ prozradila.
Nutná změna stanov
Kateřina Konečná pochází ze Starého Jičína, její otec byl za socialismu okresním tajemníkem pro zemědělství. Do politiky se vrátil v roce 2008, kdy se na čtyři roky stal krajským náměstkem pro zdravotnictví.
Zvolení Konečné přivítal i krajský šéf KSČM Josef Babka. „Její nominaci jsme podpořili dohodou, že stáhneme kandidaturu Leo Luzara. Jen bychom drobili hlasy,“ podotkl Babka, podle kterého nové vedení strany čekají náročné časy. „Například musí změnit už nevyhovující stanovy a už za rok jsou komunální a senátní volby.“
Komunisté měli v čele člověka z Moravskoslezského kraje jen jednou. Od prosince 1989 do září 1990 byl předsedou KSČ Ladislav Adamec, který pocházel z Frenštátu pod Radhoštěm.
