Pole, o jejichž vrácení žádají, by katolíci chtěli k obdhospodařování pronajímat zemědělcům. Ilustrační foto

Pole, o jejichž vrácení žádají, by katolíci chtěli k obdhospodařování pronajímat zemědělcům. Ilustrační foto | foto: AP

Lesy, pole i zámeček. Moravskoslezští katolíci sepisují, co chtějí zpět

  • 8
Už bezmála sto žádostí o vrácení bývalého majetku podala ostravsko-opavská diecéze. A tímto číslem počet žádostí rozhodně nekončí. Platnost zákona o restitucích navíc nyní potvrdil i Ústavní soud.

Když před pár dny Ústavní soud rozhodl o platnosti církevních restitucí, měl Karel Matula rozporuplné pocity.

Na jednu stranu starosta beskydské Bílé vnímal radost, neboť obec s katastrem tvořeným takřka výhradně bývalými církevními, dnes státními pozemky získala šanci na dynamičtější rozvoj. Na druhou stranu cítil i mírné zklamání.

"Už jsme jednali s vedoucím majetkového odboru ostravsko-opavské diecéze a zjistili jsme, že převzetí majetku nebude snadná záležitost. Původně jsem si myslel, že by to mohlo být vyřešeno už letos, ale teď to vypadá, že hotovo nemusí být ještě ani příští rok," zmiňuje Karel Matula a přiznává, že pondělní rozhodnutí Ústavního soudu ho nepřekvapilo.

Podnikatelé z plánů vycouvali

Neujasněné vlastnictví pozemků podle starosty komplikuje i rozvoj Bílé. "Měli jsme řadu žádostí třeba od podnikatelů, kteří chtěli v obci koupit pozemek a stavět zde, ale když zjistili, že by museli budovat na pozemcích spravovaných státem, tak z toho vycouvali," říká Karel Matula. Věří, že poté, co se vlastnictví území definitivně vyjasní, zlepší se i rozvoj Bílé.

Zástupci ostravsko-opavské diecéze přitom do nynějška státu poslali už skoro stovku výzev k vrácení bývalého majetku.

"Výzvy podáváme jménem 276 farností, které patří do naší diecéze. Průběžně mapujeme, o který z majetku, jenž byl církvi zabaven v roce 1948, můžeme požádat a v návaznosti na to podáváme žádosti o jeho navrácení," potvrzuje generální vikář diecéze Martin David.

Jak upřesňuje, mezi nemovitostmi, o jejichž navrácení církev dosud požádala, jsou hlavně lesní a polní pozemky, ale třeba i některé stavby jako lovecký zámeček v Bílé.

Naším zájmem je, aby lidé měli práci, říká vikář

Zatímco pole církev plánuje pronajímat zemědělcům k obhospodařování, lesy chce spravovat sama. Mají se v té souvislosti třeba nynější zaměstnanci Lesů ČR bát o práci? "Naším zájmem je, aby lidé práci měli. To znamená, že pokud dnes v lesích pracují kvalitní a schopní zaměstnanci, tak není důvod, proč je minimálně v počátcích hospodaření nepřevzít. Nicméně jako nový majitel bychom rozhodně měli mít právo si zaměstnance vybrat," říká Martin David.

Zástupci ostravsko-opavské diecéze mají nyní k dispozici seznam čítající zhruba 18 tisíc položek - nemovitostí, které by teoreticky mohla církev v kraji chtít zpět. Požádat o vrácení konkrétní nemovitosti bude moci církev zejména s ohledem na to, kdo je dnes jejím vlastníkem.

Pokud jím není stát, tak církev restituční nárok uplatnit nemůže. Kromě již zmíněného loveckého zámečku v Bílé katolíci zřejmě budou chtít navrátit i další stavby v kraji. K jejich bývalému majetku patří jen namátkou třeba některé nemovitosti v obci Hukvaldy.

O nejvíc původního majetku podle Veroniky Reškové ze Státního pozemkového úřadu v Moravskoslezském kraji dosud zažádaly církve na Bruntálsku, Novojičínsku a Frýdecko-Místecku. Konečné údaje se ale mohou lišit. Církve mohou žádosti o vrácení majetku podávat do konce roku.

Využít toho chce třeba i Německý řád, kterému dřív patřily třeba pozemky na Opavsku a Bruntálsku, nebo například hrady Sovinec a Bouzov či Lázně Karlova Studánka. Zástupci řádu nyní kompletují jak soupis původního majetku, tak doklady o tom, že řád, který o majetky přišel před druhou světovou válkou či během ní, může svůj nárok na nemovitosti uplatnit.