Šel pěšky z Místku, cesta mu trvala šest hodin. V roce 1891 tehdy čtyřiadvacetiletý Vladimír Vašek poprvé vystoupal na vrchol Lysé hory.
A tehdy se taky začala psát historie "výplazů" na nejvyšší beskydskou horu, které později Vašek pravidelně opakoval. Spolu s přáteli vyráželi časně zrána, ještě před východem slunce.
Na Lysou mířili z Gruně přes Řečici. "Do německé chaty Beskidvereinu (první, která na Lysé stála - pozn. red.) Bezruč ale nechodil, dokud tam nebyl český nájemce.
Knihy o turistice Publikace manželů Jiřiny a Jaromíra Poláškových, již vydal Šmíra-Print, je zřejmě nejcelistvější knihou zabývající se dějinami organizované turistiky v Beskydech a turistických chat v oblasti Frýdecko-Místecka, Třinecka a Jablunkovska. Dosud se tématem zabývaly dílčí studie, nebo třeba před 30 lety stručná publikace o historii Pohorské jednoty Radhošť. |
Potom vstoupil do chaty, ale jen do kuchyně a jen za nepříznivého počasí, aby se posilnil teplou polévkou, horkým čajem nebo kávou," vypráví v knize Historie beskydské turistiky manželé Jaromír a Jiřina Poláškovi.
Vaška alias Petra Bezruče zmiňují hned v úvodu. Ne náhodou. Patřil totiž k velkým vyznavačům toulek po Beskydech.
Sběr podkladů trval šest let
Jak vypráví Jaromír Polášek, nápad vydat soubornou knihu o historii beskydské turistiky poprvé padl v roce 2002. Tehdy manželé Poláškovi v Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku uspořádali obsáhlou výstavu Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide..., již následovalo několik podobných expozic.
"Materiál ke knížce jsme sbírali dalších šest let a rok jsme pracovali na dokončení knihy," říká Jaromír Polášek.
Informace spolu se svou ženou čerpal z vyprávění pamětníků, z burz, antikvariátů, archivů i dobové literatury. "Například jsme si z Německa přivezli všechny ročníky Beskidenkalenderu, který vycházel v Německu od roku 1947 až donedávna. Vyšla v něm řada článků o historii německého turistického spolku Beskidenvereinu," zmiňuje Jaromír Polášek.
Při sběru podkladů pro knihu vycházel i z vyprávění svého dnes už skoro čtyřiadevadesátiletého kamaráda z Německa Toniho Tilla. Ten sehnal spoustu materiálů k německé turistice. Další informace poskytl třeba dnes už nežijící Jan Škarabela, který vzpomínal na poutníky na cestách, a fotky k židovské a německé turistice třeba malířka Eliška Serevátková.
Při požáru Bezručovy chaty zemřel malý chlapec
Beskydskou turistiku v počátcích organizovali Němci a Češi samostatně. Mezi oběma národnostmi přitom vládla jistá rivalita.
Beskydský turistický ráj |
Dá se to doložit třeba na příkladu Lysé hory. Byli to Němci, kteří na jejím vrcholu v roce 1880 postavili první jednoduchou dřevěnou chatu, již o patnáct let později nahradili větší Albrechtovou chatou.
Češi o "svou" chatu na Lysé rovněž usilovali. A to dlouho. Přání se jim podařilo uskutečnit až v třicátých letech. Zcela nová česká Bezručova chata - ano, ta, jejíž replika teď na Lysé vzniká - se slavnostního otevření dočkala 15. a 16. června 1935.
Fungovala až do 11. března 1978, kdy vyhořela. "Všude byly spousty sněhu a na hašení nebylo ani pomyšlení´- důkladná dřevěná konstrukce s trámovou příhradní konstrukcí pobitá napuštěnými prkny s hořlavými izolačními deskami hořela jako papír," dozvíte se z knihy manželů Poláškových.
Ti taky například zmiňují, že během požáru zemřel tříapůlletý syn zaměstnankyně chaty nebo že příčina ohně nebyla nikdy zcela objasněna. Předpokládá se, že se vznítil kvůli vadné elektroinstalaci, údržbář, který měl neodborně zapojit elektrický bojler, ale nedlouho po požáru zemřel při autonehodě, a to ještě před uzavřením policejního vyšetřování.
V knize, která je plná unikátních dobových fotografií, pohlednic i dalších obrazových pramenů, najdete krom jiného i vyčerpávající pojednání o jednotlivých horských chatách, zdaleka nejen o těch na Lysé hoře.
A na kterém z míst byste mohli potkat její autory? Třeba na Prašivé, tamní chatu mají nejradši. Nejčastěji ale vyrážejí tam, kde není mnoho lidí. Spíš než na Lysou chodí do masivu Smrku nebo na Velký potok ve Starých Hamrech.
