Muzeum nebo univerzitní kampus s menzou a laboratořemi. I to by jednou mohlo vzniknout v Dolních Vítkovicích na místě koksovacích baterií.
„Nebráníme se dalšímu vstupu novodobé architektury, ovšem jen za předpokladu, že památková podstata koksovacích baterií zůstane v co největší míře zachována,“ podotkla Eva Dvořáková z generálního ředitelství Národního památkového ústavu.
Památkářům se nelíbí, že společnost Vítkovice požádala o zrušení památkové ochrany některých částí národní kulturní památky, mimo jiné i koksovací baterie číslo 4 a 5. Zatímco u baterie číslo 4 památkový ústav se zrušením ochrany souhlasil, neboť baterie již prakticky neexistuje, respektive zachovala se jen její betonová spodní část, u baterie číslo 5 ne.
Svůj postoj zdůvodnil tím, že pokud by ji vlastník odstranil, zanikla by jedna ze základních hodnot areálu - technologický tok od těžby uhlí přes jeho koksování a následné využití koksu pro výrobu železa.
Památkami se zabývá ministerstvo
„Ministerstvo kultury vede na základě žádosti vlastníka řízení o zrušení prohlášení věcí za kulturní památku,“ potvrdila mluvčí ministerstva Simona Cigánková. V soupisu položek navrhovaných ke zrušení jsou i třídiče hrubé třídírny koksu, jemná třídírna koksu včetně zařízení, rozvodna, most z aglomerace včetně přesýpací stanice, výsypná jáma, zásobníky surovin, technické zařízení i dopravní mosty.
„Vzhledem k tomu, že správní řízení pokračuje, nemohu k němu sdělit žádné podrobnosti a jeho výsledek samozřejmě nelze předpovídat,“ uvedla Cigánková.
Dvořáková považuje technologický proces koksovacích baterií, který je v areálu viditelný, za výjimečný.
„V tomto místě, ve stavu, v jakém je, dává místu neopakovatelnou industriální atmosféru. Jde nám o to, aby vlastník zachoval koksovací baterie jako celek a nový architektonický plán by se památky dotkl jen minimálně. Dobrým příkladem může být nástavba vysoké pece číslo 1. I když mezi památkáři vzbudila živou diskusi, vysoká pec byla opatřena soudobou architekturou, kterou lze rozlišit od té původní,“ řekla Dvořáková.
Chtějí myslet více ekonomicky
Dvorní architekt Dolní oblasti Vítkovice Josef Pleskot to vnímá jinak.
„Koksovací baterie nemusíme zachovat celé, abychom na nich ukazovali proces koksování. Stačí, abychom zachovali všechny dopravní a zásobovací dráhy, vyrážecí vozy, nasypávání, ale koksovací baterie sama o sobě nemusí být příliš dlouhá. Jistě, je to o dohodě s památkáři, ale zachováme-li deset, dvacet nebo třicet článků baterie, bude to myslím dostatečně názorné,“ poznamenal Pleskot.
Ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice Petr Koudela uvedl, že peníze na sanaci baterie jsou.
„Ale pokaždé se to snažíme vymyslet tak, aby místo plnilo nějakou svou úlohu a bylo ekonomicky udržitelné. Nalít do toho 200 milionů, natřít to, svařit, když to nepřinese nic jiného, jen to tady zůstane dalších dvacet let stát a pak budeme znovu řešit, jak to sanovat, v tom nevidíme cestu, a pokud nenajdeme ekonomicky udržitelný projekt, budou baterie patrně odsouzeny k zániku,“ řekl Koudela.
Památkáři jsou přesto přesvědčeni, že všechny důležité součásti industriální památky by měly být zachovány, k čemuž by prioritně mělo směřovat využití evropských či jiných dotací.
