I kdyby velcí průmysloví znečišťovatelé zcela ukončili výrobu, smog by Ostravu trápil dál, upozorňují odborníci. Ilustrační snímek

I kdyby velcí průmysloví znečišťovatelé zcela ukončili výrobu, smog by Ostravu trápil dál, upozorňují odborníci. Ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Konec průmyslu v Ostravě by stál 11 miliard ročně, vypočítali experti

  • 40
Vypnout těžký průmysl, aby už nešpinil ovzduší, to by bylo drahé. Podle studie ekonomických dopadů by konec čtyř továren v Ostravě přišel za rok na jedenáct miliard korun. Čísla poprvé zazněla na pondělní konferenci o ovzduší.

Katastrofický scénář? Čtyři největší ostravské podniky zavírají. Úplná odstávka společností Vítkovice Holding, OKK Koksovny, ArcelorMittal Ostrava a Evraz Vítkovice Steel v té nejhorší variantě znamená zhruba 44 tisíc lidí bez práce. A jen v prvním roce jedenáctimiliardovou ztrátu.

"Stouply by například přímé náklady na zdravotní péči. Je prokázané, že už hrozba ztráty práce má reálný vliv na zdraví a úmrtnost," uvedl Ondřej Vojáček z Vysoké školy ekonomické Praha.

Podle údajů zdravotních pojišťoven i dosud dostupných studií vypočítal, že jen první rok by zdravotní pojišťovny stál 239 milionů korun navíc. "Nezaměstnanost zvyšuje nemocnost v průměru o 13 procent. První rok až o 79 procent," připomněl Vojáček.

Kdyby skončil ostravský průmysl...

- Konec ostravských továren by jen v prvním roce znamenal více než 11miliardovou ztrátu.
- Na daních, zdravotním a sociálním pojištění by stát přišel o více než 8 miliard. Podpora v nezaměstnanosti a dávky v hmotné nouzi by činily až 3 miliardy.
- O 239 milionů by narostly i náklady na zdravotní péči, například riziko úmrtí lidí bez práce je oproti zaměstnaným až o 79 procent vyšší.
- Smogu by Ostrava v zimě čelila stále. Teď si při smogové situaci denně vyrobí až 200 mikrogramů prachu na metr krychlový, bez průmyslu by to bylo 120. Denní limit je 50 mikrogramů.

S kolegou Jiřím Loudou propočítali i případné ztráty z veřejných rozpočtů. Na chybějících daních, zdravotním a sociálním pojištění i na vyplacených dávkách by stát za první rok přišel o 11 miliard korun.

Oba však zdůraznili, že jde jen o prvotní výpočty. "Je potřeba spočítat i dopad na ekonomiku celého regionu. Masivně by klesla kupní síla, což by se projevilo dál. Klesla by atraktivita regionu, změnila by se sociální struktura," nastínil další možnosti Louda.

Svou studii oba představili na pondělní konferenci Ovzduší 2013. Podle dalších příspěvků, které na setkání odborníků zazněly, se navíc ukazuje, že by vypnutí továren ovzduší výrazně nepomohlo.

"Nemáme problém jindy než v době inverze. A prokázalo se, že v době inverze dvě třetiny znečištění pocházejí z Polska," nastínil primátor Ostravy Petr Kajnar.

Konec velkých znečišťovatelů? Smogem by Ostrava trpěla dál

Smog v zimě by zůstal. "Kdybychom vypnuli největší znečišťovatele v Ostravě, celoroční průměrné množství prachu by bylo nižší a pod limitem. Ale smogovými situacemi by Ostrava v zimě trpěla dál," uvedl Jiří Bílek ze společnosti Envirta CZ.

Ten mapoval vývoj smogových situací v celém Slezsku, bez ohledu na hranice. "Kdykoliv my máme v Ostravě vážnou situaci, je stav za hranicí ještě horší. V polském Rybniku dosahují okamžité koncentrace prachu více než dvou tisíc mikrogramů na metr krychlový," sdělil.

Podle Libora Černikovského z Českého hydrometeorologického ústavu je česko-polská spolupráce nutná. Připomněl ale, že jen výsledky měření kvality ovzduší nestačí. Chybí zhodnocení zdravotních dopadů. Dodal, že je také potřeba vyčíslit nejen ekonomické ztráty uzavření továren, ale i nynější náklady na zdravotní péči vynucenou špatným ovzduším.

Spolupracovat s Polskem na zlepšení ovzduší se nedaří. "Vedeme jednání se Slezským vojvodstvím, ale znečištění ovzduší nevnímají jako hrozbu. Byli by ale rádi, kdybychom společně žádali o evropské dotace," řekl náměstek hejtmana Daniel Havlík. Ten na konferenci zveřejnil i srovnání české a polské huti ArcelorMittal. Ta česká ročně vypustí 450 tun prachu. Polská 3 585 tun.

Zároveň dodal, že se mění i postoj obyvatel kraje. Podle průzkumu mezi 700 oslovenými by 79 procent z nich raději mělo práci a částečně rezignovalo na životní prostředí. "To ale neznamená, že by průmysl měl vypouštět víc škodlivin," upozornil Havlík.