Manželé Pavlusovi v bytě sedm měsíců po povodni.

Manželé Pavlusovi v bytě sedm měsíců po povodni. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Konečně mají manželé klid. V květnu velká voda, nyní svátky

  • 0
Všechno špatné máme snad za sebou. To si mohou říci Jiřina a Jan Pavlusovi z Bohumína-Vrbice. Budou to sice Vánoce jako každé jiné, i když trochu skromnější, ale váží si jich o to více. V půlce května je vyplavila voda a přišli o všechno. Už podruhé. Poprvé je povodeň zasáhla v roce 1997.

Z obou pohrom se otřepali a v bytě, který je součástí zázemí místního hřiště, začali znovu. "Naštěstí jsme byli pojištěni a něco nám dalo také město. Takže jsme nejdřív nakoupili válendy, ať máme vůbec na čem spát, a pak základní věci, které běžně používáte," říká Jiřina Pavlusová, která spolu s manželem po povodni strávila dva měsíce v garsonce, již jim poskytlo město.

"Denně jsme tady jezdili a uklízeli, bylo to strašné," vzpomíná. O vysušení, podlahy i zdi se jim postaralo město, protože byt je jeho majetkem. "To bylo naše jediné štěstí, že do toho hned investovali," přemítá sedmašedesátiletý Jan Pavlus, který je zároveň správcem fotbalového areálu.

Na stěnách se objevují vlhké skvrny

Nové podlahy, nově vymalováno, nový nábytek... Zdálo by se, že všechno už je pryč. Jenže ne tak úplně. Na stěnách bytu se objevují vlhké skvrny a plíseň. "Spodní voda se tlačí zpátky. Musíme topit a pořádně větrat." A stejně tak se při každém větším dešti vrací i strach z toho, co už manželé dvakrát prožili...

Vánoce si ale snad užijí v klidu a pohodě. "Ježíška máme tady kolem sebe. Můžeme se na něj podívat s radostí, že žijeme," shodují se manželé.