Klisna lipického koně jménem Gastieza se za svým milencem musela přestěhovat ze severní na jižní Moravu. Odvezli ji z Dostihové stáje v Oticích u Opavy do Hostěnic nedaleko Brna. Tam už na ni čekal „dlouhohřívý“ andaluský hřebec se vznešeným jménem Cortesano XVII.
„Dává nádherná hříbata,“ říká jeho majitel, koňák a kytarista jihomoravské metalové kapely Puls i slavné skupiny Titanic Ivan Pospíchal. Ukazuje přitom v jednom ze svých výběhů nádherné hříbě, které měl jeho hřebec s frískou kobylou.
Cortesana na Moravu přivezl přímo ze Španělska v létě roku 2003. „Od té doby tady působí jako plemeník, připouští kobyly. Je to inteligentní, temperamentní hřebec vynikajícího charakteru a prvotřídní mechaniky, takže je vhodný pro drezuru i do zápřahu. A drezura i zápřah je vlastní i lipicánům,“ chválí spojení obou plemen Pospíchal.
Před připouštěním si k sobě oba koně napřed přivoní. Majitel nedaleké ochozské stáje Estavela David Pulka, který při připouštění asistuje, zavedl Gastiezu za hřebcem, který stál ve svém boxu za zamřížovaným průhledem. „Připuštění se opakuje obden a aby kobyla zapadla, stačí většinou tři skoky,“ vysvětluje.
Ještě předtím, než k sobě koně připustí, omotá kobylin ocas u kořene obvazem: „Koňské žíně jsou ostré, tak aby se hřebec neporanil.“
Pozdní hříbě
Milenecký akt se koná na dvoře, jako první tam Pulka přivedl kobylu a Pospíchal za ní pak hřebce. Ten se hned na svou milenku vrhá. Připouštění trvá krátce. A jakmile skončí, Pulka na kobylu sedá a jede ji projet na nedaleké louce, aby v sobě hřebcovo sperma udržela.
Obvykle se koňské námluvy konají na jaře - od května do června. „Na podzim nebývá připouštění koní moc obvyklé, také kobyly mívají slabší říji,“ konstatuje brněnský veterinář Filip Kološ. „Proto bylo třeba tuto klisnu připíchnout, aby měla silnější říji.“
V Hostěnicích, v domovské stáji andaluského hřebce, byla koňská láska naplněná. Vše se odehrálo přesně podle plánu. „Začne to tím přičuchnutím, kdy kobyla takzvaně blikne, tedy když uvidí z blízka hřebce, spustí se jí říje,“ vysvětluje Pulka.
Pokud se připouštění podaří, trvá březost 333 dní. „Tedy jedenáct měsíců. No a nevýhodou pozdějšího připouštění je třeba také to, že se hříbě narodí v srpnu, zprvu pije mateřské mléko a pak, když už může pást trávu, když ji může žrát, neroste, protože už je zima. Takovým hříbatům se říká, že jsou pozdější,“ naznačuje Pulka.
