Desítky lidí přilákala tento týden další z veřejných debat v ostravském Divadle loutek. Mezi diskutujícími byli náměstek hejtmana, primátor Ostravy i architekti. Mluvili o vědecké knihovně.
Architekty překvapuje, že ji chce krajský úřad umístit do industriálního areálu Dolní oblasti Vítkovice. „Z mého pohledu je to absurdní,“ řekl například architekt Jan Šépka a chtěl vědět, proč se přestalo uvažovat o Černé kostce, tedy o původním návrhu knihovny, která měla stát naproti Domu kultury města Ostravy.
Podle náměstka hejtmana Svatomíra Recmana (KSČM) je důvodů více. Především zmínil, že jde o stavbu za 1,5 miliardy korun, a tudíž je na její realizaci nutné získat také dotace z Evropské unie. Zároveň uvedl, že v nejbližším období může kraj získat evropské peníze pouze v případě, že je použije na revitalizaci národní kulturní památky, tedy Dolní oblasti, jejíž součástí by vědecká knihovna mohla být.
Studie knihovny v Dolní oblasti přišla na šest set tisíc korun
„Je více možností, jak dotace čerpat. Je tam vazba na památky, druhá možnost je získat peníze přímo na knihovnu,“ upozornila architektka Milena Vitoulová.
Jak je patrné z dokumentu na webu ministerstva pro místní rozvoj, kraj možná bude moci žádat dvě dotace: jednu na opravu souboru památek a také na knihovny a muzea. Ovšem z evropských peněz bude možné podpořit například jen výstavbu depozitáře knihovny, ne celé knihovny.
Knihovna: kdy, jak a kam? |
„Ještě jsem nikde neviděl, že by ta možnost byla, ale určitě žádost podáme, to není problém,“ řekl Svatomír Recman. Letos v březnu kraj zadal architektu Josefu Pleskotovi, aby vypracoval studii knihovny v Dolní oblasti. Podle architektky Vitoulová studie stála 600 tisíc korun.
Jen za projektové řízení k původnímu návrhu knihovny, tedy k Černé kostce, kraj v minulosti zaplatil 48 milionů korun. V záměru postavit „kostku“ však nepokračuje. „Kdo vlastně rozhodl o tom, že bude knihovna v Dolní oblasti?“ divili se architekti.
Podle Recmana to byla společnost Vítkovice, tedy vlastník industriálního areálu, kdo navrhl umístit knihovnu do Dolní oblasti. „Řekli jsme ano, mohla by to být jedna z možností. Ze studie architekta Pleskota vyplývá, že je možné knihovnu v Dolní oblasti postavit za 500 až 600 milionů korun.“
Knihovna na Hukvaldech? Kdyby na to byla dotace...
Vědecká knihovna je investicí kraje, nikoli města, přesto se diskuse zúčastnil i ostravský primátor Tomáš Macura (hnutí ANO), kterému se příliš nelíbí, že se staví domy ne podle toho, jak jsou pěkné a účelné, ale podle toho, zda je zrovna možné čerpat na ně dotace.
„Kdyby byla v novém programovém období podpora vědecké knihovny v místě gotických sídel, tak by se rychle vypracoval projekt a knihovna by byla třeba na Hukvaldech. To mi připadá šílené,“ uvedl primátor.
Z publika přitom zaznělo, aby město i kraj přestaly dělat kompromisy a nechaly už konečně postavit něco pořádně. „Město, které si pořídí trabant, může jít do kytek,“ prohlásil například ostravský historik Martin Strakoš.
Jak upozornila Ilona Rozehnalová z ostravského antikvariátu a klubu Fiducia, pokud by se knihovna postavila v Dolní oblasti, stála by na soukromém pozemku Vítkovic. „Mohl by to být problém,“ připustil náměstek hejtmana. „Jednáme s majitelem, který je přístupný diskutovat o tom, že by byly pozemky v majetku kraje.“
Knihovna bez architektonické soutěže
Primátor Ostravy by byl rád, kdyby se debata o vědecké knihovně spojila s diskusí o rozvoji dalších částí Ostravy. „Nejsem odpůrcem rozvoje Dolní oblasti, ale jen za předpokladu, že to nebude na úkor jiných částí centra města. Z hlediska městské strategie si dokážu představit lepší umístění knihovny,“ řekl Tomáš Macura.
S knihovnou v Dolní oblasti jednoznačně nesouhlasí starostka Moravské Ostravy a Přívozu Petra Bernfeldová (hnutí Ostravak). „Primátor možná nemá páky na to, aby nenechal postavit knihovnu v Dolní oblasti, ale měl by bušit na dveře hejtmana a bojovat o to, aby byla knihovna jinde. Dolní oblast Vítkovice je pro město přínosem, ale je zaměřená na techniku a neměla by se rozrůstat o další aktivity. Všeho moc škodí.“
Během diskuse se mluvilo také o tom, že kraj chce postavit knihovnu bez architektonické soutěže, což není protizákonné, ale jak upozornili architekti, je to nestandardní. „Architektonická soutěž je nejtransparentnější možnost výběru. Měl by to být standardní zájem kraje, jak získat kvalitu,“ dodal Šépka.
