„Dotazníky jsme rozeslali plošně do všech škol. Návratnost byla v průměru 44 procent, což je asi 900 zodpovězených dotazníků. U řady škol se vrátilo dost odpovědí na to, aby nám to poskytlo parametry na úrovni tříd,“ uvedl vedoucí projektu MAP Krnovsko Petr Studnička.
Průzkum zjišťoval, jaké jsou očima dětí klady a zápory distanční výuky. Nejvíce mezi výhodami shodně bodovaly možnost vstávat později a možnost učit se z domova.
I tady je ale znát touha dětí po komunikaci s ostatními, hned na třetím místě mezi klady je samotná online výuka.
„Ve smyslu sociálního kontaktu s okolím, nikoliv učení samotné,“ upozornil Studnička s tím, že mezi odpověďmi tohoto typu je třeba možnost vidět se aspoň online nebo slyšet hlasy kamarádů.
Jak moc špatně snášejí izolaci, děti ukázaly při hodnocení záporů. Nedostatek sociálního kontaktu měl trojnásobnou převahu nad technickými problémy a přemírou úkolů, jež následovaly.
„Ostatní problémy souvisí s kvalitou výuky a poskytují vodítko, na čem zapracovat. Výsledky slouží k osobním konzultacím s řediteli škol,“ dodal Studnička s tím, že školy potřebují především sladit informační a komunikační kanály. Podobný průzkum nyní zjišťuje i názory rodičů.
