Bolí je záda nebo mají jiné pohybové problémy, ale nedbají rad lékařů, aby plavali. Zdráhají se dokonce přijmout naordinovanou rehabilitaci v bazénu. Netroufají si totiž do vody.
"Při plánování rehabilitační léčby pacientů ve středním a seniorském věku se často stává, že na nabídku cvičení ve vodě reagují přiznáním, že neumějí plavat," říká přednostka rehabilitační kliniky Fakultní nemocnice Ostrava Irina Chmelová.
"Zatímco kurzy plavání pro děti jsou rozšířené, na dospělé neplavce nikdo nemyslí," dodává.
Klinika se to rozhodla změnit. Dospělým nabízí kurzy plavání ve svém bazénu, jehož hloubka nepřesahuje 1,5 metru. Maximálně pětičlenné skupinky absolvují osm lekcí pod vedením zdravotníků.
"Zájem je velký a úspěšnost 75 procent. Velkou šanci naučit se plavat tak mají i lidé v pokročilém věku. Vyhovuje jim komorní prostředí odlišné od velkých bazénů. Nestydí se. A velkou roli hraje i to, že personál kliniky má zkušenosti s nemocnými lidmi, zná lidské tělo a ví, jak kterým klientům pomoci," vysvětluje Chmelová.
Plavání je podle ní přirozenou formou pohybu. Na rozdíl od jiných sportů totiž zatěžuje pohybový aparát rovnoměrně. Má-li však jít o aktivitu vhodnou k prevenci bolesti páteře, k utužení svalů, posílení dechových funkcí a celkovému zlepšení kondice, musí člověk plavat správně. I to je cílem kurzů vedených rehabilitačními pracovníky.
"Pacientům, kteří u nás dokončují terapii, často doporučujeme, aby zůstali aktivní a plavali. Díky tomu, že známe jejich zdravotní stav, umíme poradit, jakému stylu by měli dát přednost. Pro někoho je totiž vhodnější kraul, pro jiného třeba znak," dodává lékařka.
