„Pro všechny to byl šok. Byl to bývalý havíř s takřka uměleckými vlohami a v našem muzeu určitě zanechal výraznou stopu,“ řekl ředitel tamního Hornického muzea Lubomír Plac.
Schaffelhofer už mamuta dokončit nestačil. Chybí zejména chlupy, které hodlal vyrobit z chemlonu nebo podobného umělého materiálu. Kvůli tomu obvolával čalounictví a výrobce kartáčů.
„Chlupy nemohou být přírodní, venku by nevydržely,“ vysvětloval Schaffelhofer při lednovém rozhovoru pro MF DNES. Ještě chtěl v budoucnosti kolem mamuta přidělat postavy lovců. Už se tak nestane.
Ačkoliv vesnička přišla o svého tvůrce, mamut v rozdělaném stavu nezůstane. „Nemohl jsem to pochopitelně nikomu přikázat, ale chlapi z muzea se sami přihlásili, že Milošovo dílo dokončí. A co havíři řeknou, to platí,“ konstatoval Plac.
Zmínil také, že se po zimě budou muset opravit následky vandalství na dalších postavách z vesničky.
Rozšíření se ale součást areálu nejspíše nedočká, ředitel Hornického muzea spíše plánuje dokončení nutných úředních záležitostí.
„Landek je od roku 1993 národní přírodní památkou, takže i všechny stavby včetně vesničky musejí mít závazné stanovisko památkářů,“ vysvětlil Plac.
Na Landeku, vrchu nad soutokem řek Odry a Ostravice, bylo v roce 1924 odhaleno sídliště lovců mamutů, o 29 let později pak byla tamtéž objevena soška Petřkovické venuše, jejíž stáří se odhaduje na 23 tisíc let.
Schaffelhofer zhotovil dávná obydlí, postavy pračlověka a jeho rodiny, je i autorem modelu Petřkovické venuše a podílel se na instalaci důlního koně v podzemí muzea.
