„Od počátku jsem přesvědčená, že virus ohrožuje lidi méně než opatření, která byla kvůli němu zavedena. V souvislosti s mou profesí mi dělá největší vrásky léčba na dálku. Stalo se téměř pravidlem, že ošetřující lékař konzultuje stav s pacientem telefonicky a stanoví postup distančně. To je v rozporu se všemi dosud jasnými principy medicíny,“ míní doktorka Svrčinová.
K veřejnému varování ji přiměla zkušenost z nedělní třináctihodinové služby na pohotovosti, kdy ošetřovala několik pacientů s velmi podobným příběhem.
„Pacient dostane v pondělí horečky – čtyřicítky. Jelikož se chová takzvaně zodpovědně, zavolá svému praktickému lékaři. Ten ho v lepším případě vyzpovídá a poradí mu, aby si vzal paralen nebo brufen, což pacient činí následující dva dny. Ve středu opět zavolá svému lékaři, že má nadále čtyřicítky. Dozví se, že musí absolvovat test na covid. To se uskuteční následující den. V pátek odpoledne dostane negativní výsledek. Po celou dobu trpí horečkami a cpe se paralenem, aniž ho viděl lékař,“ popsala současnou praxi lékařka Svrčinová.
Ani pečlivě vedený telefonát nestačí
Ale tím neskončila. „V pátek odpoledne už se pacient s negativním testem svému lékaři nedovolá, jelikož je po ordinační době. Proto pak schvácený, ve skutečně velmi špatném stavu, zamíří o víkendu na pohotovost. Již při prvním pohledu je jasné, že jde o těžký klinický stav. Po odběru krve ‚překvapivě‘ zjistíme, že jde o nikoli virový, ale bakteriální infekt s neměřitelnou hodnotou CRP. Pacient mladý a původně zdravý je náhle těžce nemocný. Přitom jej stačilo ne třeba hned první, ale aspoň druhý nebo třetí den klinicky vyšetřit. Ani pečlivě vedený telefonický rozhovor totiž nemůže pro stanovení diagnózy a léčebného postupu nahradit informace získané pohledem, poklepem a pohmatem lékaře,“ dodala Svrčinová.
Podotkla, že mladí lidé, kteří o víkendu navštívili ostravskou pohotovost, shodně skončili s těžkou bakteriální infekcí na nemocničním lůžku. „Pravděpodobně se vyléčí bez následků. Ale co staří a chronicky nemocní lidé? Kde je lékařská etika? Kde je zodpovědnost?“ ptá se lékařka, která současnou situaci považuje za absurdní. „Ráda bych apelovala na zdravý selský rozum. Aby už nedocházelo k paradoxu, kdy nemocný člověk je považován za nezodpovědného, když jde k lékaři, a lékař je považován za nezodpovědného, když pacienta pustí do své ordinace.“
Praktičtí lékaři vesměs tvrdí, že pacienty ze svých ordinací rozhodně nevyhánějí, ale vyšetřují je, zvlášť když horečky přetrvávají. Chrání se přitom respirátory nebo rouškami a obličejovými štíty.
Praktický lékař: Pacienti do ordinace chodit nechtějí
„Ale mnozí pacienti za současné situace do ordinace chodit nechtějí. Raději telefonují, několik už se jich se mnou spojilo videohovorem, takže jsem je i viděl. Další pacientka, která se domnívala, že má na kůži opar, mi poslala snímek postiženého místa mailem, takže jsem mohl herpes vyloučit. Domnívám se, že i v této formě komunikace je budoucnost medicíny. Lékař ale musí postupovat i podle toho, jak dobře své pacienty zná,“ řekl ostravský praktický lékař Hugo Přibyl.
Moravskoslezský kraj je na tom lépe než jiné regiony, ale počet pozitivně testovaných roste. Platí proto stejná protiepidemická opatření jako v celé zemi a přibývá zákazů návštěv v nemocnicích. Od pátku nově v opavské a krnovské, od neděle v Městské nemocnici Ostrava.
„Nárůst nakažených je alarmující. Noste roušky všude, kde je více lidí,“ poradil hejtman Ivo Vondrák
