V krajském městě má přitom registraci 190 všeobecných praktických lékařů, 66 praktických lékařů pro děti a dorost a 227 zubařů.
„Městské nemocnici Ostrava se na základě naší výzvy přihlásilo asi 50 lékařů ochotných zapojit se do lékařských pohotovostních služeb,“ říká šéfka krajského odboru zdravotnictví Vratislava Krnáčová.
Ale netají, že jen se třemi z nich zatím nemocnice uzavřela smlouvu. „Další musí nejdřív projít lékařskou prohlídkou, zda jsou způsobilí vykonávat tuto práci,“ dodává.
Zájemců ale mělo být mnohem víc. Krajský odbor zdravotnictví totiž před pár týdny rozeslal všem 256 praktickým a všem 227 zubním lékařům registrovaným v Ostravě dopisy s výzvou, aby se do konce listopadu přihlásili nemocnici, která poskytuje lékařské pohotovostní služby (LPS).
V Ostravě je to městská nemocnice, v okolí dalších šest nemocnic. Tamní lékaře oslovil kraj už před několika měsíci.
Zatímco například na Bruntálsku jsou soukromí praktičtí lékaři zvyklí sloužit externě na pohotovosti, na Karvinsku a hlavně v Ostravě je se zajištěním služeb problém. Místní lékaři sloužit nechtějí. Mnozí kraji sdělili důvody písemně.
„Přece nás nikdo nemůže nutit. Máme své práce dost,“ řekl MF DNES jeden z lékařů. Úřadu ale napsal, že na pohotovosti nemůže pracovat ze zdravotních důvodů.
Vratislava Krnáčová přitom v dopise všem lékařům připomněla, že je jejich zákonnou povinností podílet se na zajištění LPS. A rovnou je upozornila, co bude následovat, když odmítnou: „Bude udělena sankce v souladu s ustanovením zákona číslo 372/2011 Sb.“
Za odmítnutí hrozí pokuty
Ačkoli praktičtí lékaři mohou za porušení zákona zaplatit až 100 tisíc korun a kraj jim navíc může pokutu ukládat opakovaně, hrozba na ně zatím moc nezabírá. Na výzvu totiž zareagovalo jen 144 všeobecných a dětských lékařů. A většina přímo či nepřímo odmítavě.
„Někteří uvedli, že se nemohou zapojit do LPS kvůli odchodu do důchodu nebo zdravotním problémům. Ale uváděli i skutečnost, že již slouží v některé nemocnici nebo na záchranné službě,“ tlumočí argumenty lékařů Vratislava Krnáčová.
Někteří sice vyjádřili ochotu zapojit se do služeb, čímž naplnili literu zákona, ale žádají předložení konkrétních smluv. A v tom může být háček. Zajímá je totiž odměna. Podle samotných lékařů chtějí žádat tak vysoké mzdy, které nemocnice nemohou zaplatit. Nejde jim přitom o peníze, ale spíš o další záminku, jak se vyhnout službám. Důvodů k tomu mají lékaři víc.
„Co když mě zraní opilec?“
„Je tam dost nedořešených věcí. Co když mě na pohotovosti, kde budu pracovat pro stát, zraní opilec a já pak nebudu moci pracovat ve své ordinaci? Kdo mi uhradí ušlý příjem?“ nastínil jeden z lékařů.
Patnáct dopisů si lékaři nepřevzali. Úřad zjistil, že si je buď nestihli vyzvednout, nebo neohlásili zrušení ambulance. Kdyby ale úřadu opomněli sdělit změnu adresy, riskovali by pokutu do 50 tisíc korun.
I když lhůta uvedená v dopise pro uzavření smlouvy s nemocnicemi uplynula již před deseti dny, kraj chce zatím s oslovenými lékaři pokračovat ve vyjednávání. „Na sankce je ještě brzy,“ míní Krnáčová.
Zubní lékaři už jsou však z obliga. Okresní sdružení České stomatologické komory v Ostravě se domluvilo s městskou nemocnicí, že zubní pohotovost bude dál fungovat jako dosud: zajistí ji šest lékařů, jež jsou stálými zaměstnanci nemocnice.
